Ombudsman se obrátil na ministra vnitra v souvislosti s pandemickými opatřeními a jejich dopady na činnost veřejné správy

Předmětem zájmu ombudsmana se stala ta část opatření, která omezuje provoz správních orgánů s cílem snížit osobní kontakty zaměstnanců úřadů s občany na nezbytně nutnou úroveň.

Uvědomuji si, že v této nelehké době se Ministerstvo vnitra musí vypořádat s celou řadou dalších neodkladných a pro zvládání pandemické situace možná významnějších úkolů. Nelze však dále pomíjet standardy dobré správy. Dle mého názoru je třeba činnost úřadů na vzniklou situaci adaptovat, věnovat nezbytnou pozornost uplatňování práv a oprávněných zájmů občanů před správními orgány a přijímat přiměřená opatření k uplatňování práv fakticky znevýhodněných osob,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček s tím, že nezpochybňuje potřebnost vládních opatření, která mají za cíl zabránit či omezit šíření epidemie. Chtěl by ale přispět k tomu, aby v důsledku této právní regulace nedocházelo k zásahům do práva občanů na dobrou správu v míře větší než nezbytné.

Ombudsman upozorňuje na nejednotnost v postupu úřadů. Provoz úřadů z důvodu nařízených pandemických opatření je omezován v různých případech jiným způsobem, jelikož patrně neexistuje jednotné metodické usměrnění výkonu jejich správních činností. To může vést k nejednotnému výkonu správních agend, nižší předvídatelnosti a transparentnosti jejich činnosti ze strany veřejnosti. Ombudsman se v uplynulém období také zabýval několika stížnostmi na nečinnost některých stavebních úřadů, které odkládaly výkon kontrolních aktivit právě kvůli vyhlášenému nouzovému stavu, přičemž nápravu v těchto jednotlivých případech musely zjednat až nadřízené úřady. Některé úřady v návaznosti na pandemickou situaci zase odepíraly občanům možnost seznámit se se spisovým materiálem.

Jiným problémem je horší přístupnost. Lidé se zrakovým či sluchovým postižením se s horší přístupností služeb veřejné správy potýkají často i v dobách „normálního“ chodu společnosti. Problémy s přístupností úřadu se však v souvislosti s epidemickými opatřeními spíše prohloubily. Některé správní úřady například ani v této době neobstarávají své elektronické písemnosti tzv. textovou vrstvou, která by lidem se zrakovým postižením usnadnila seznámení s obsahem. Správní úřady zpravidla nezajišťují lidem se sluchovým postižením ani možnost textového přepisu telefonní komunikace a ani nevyužívají možnosti videohovoru s tlumočníkem do znakového jazyka. S tímto souvisí také nepřístupnost webových stránek některých úřadů. „Jelikož je Ministerstvo vnitra tím, kdo dohlíží nad přístupností webových stránek pro lidi se zrakovým a sluchovým postižením, přivítal bych, pokud by této záležitosti věnovalo pozornost,“ sdělil ombudsman.

Problematické mohou být také elektronické rezervace. V současné době úřady umožňují osobní styk s občanem jen na základě předchozí elektronické objednávky, případně přednostně vyřizují záležitosti elektronicky „objednaných“ občanů. Přestože dané řešení zcela jistě účinně předchází nahodilému pohybu a shlukování osob na úřadech, může být znevýhodňující pro určité skupiny osob, například pro některé seniory vyššího věku.

Optimální u některých úřadů také není informovanost občanů. Některé úřady poskytují občanům neaktuální informace, často také chybí konkrétní údaje o tom, zda a jaký praktický dopad mají přijatá opatření na fungování úřadu.

Ministerstvo vnitra je na základě tzv. kompetenčního zákona pověřeno plněním koordinační úlohy v oblasti správního řízení a v oblasti organizace a výkonu veřejné správy. „V této souvislosti bych proto rád apeloval na posílení koordinační role Ministerstva vnitra, aby například prostřednictvím metodického působení postup jednotlivých úřadů sjednocovalo,“ uvedl ombudsman.

Více na https://www.ochrance.cz/aktualne/ombudsman_se_obratil_na_ministra_vnitra_v_souvislosti_s_pandemickymi_opatrenimi_a_jejich_dopady_na_cinnost_verejne_spravy/

Komentáře jsou zakázány.