Dopady krize způsobené koronavirem SARS-CoV-2 a duševního zdraví populace ČR – zpráva pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví

V ČR první 3 případy detekovány 1. března 2020; první protiepidemická opatření přijata vládou 3. března 2020, 12. března 2020 vyhlášen nouzový stav, který trval do 17. května 2020 => nejdelší a nejrozsáhlejší mimořádnou událost v historii ČR.

 Dopady do duševního zdraví anticipovány – varování OECD, WHO: dopady na obecnou populaci a disproporčně na zranitelné skupiny (zdravotníci, senioři atd.);

informace jsou však kvalitou a rozsahem značně omezeny, evidence se takřka výhradně omezuje na Čínu.

Reakce – Pracovní skupina rady vlády pro duševní zdraví iniciuje šetření v oblasti dopadů na duševní zdraví obyvatel, zpracovává analýzy a následně formuluje doporučení.

Zjištění a) Všeobecná dospělá populace – studie NUDZ – Výskyt současných duševních onemocnění stoupl z cca 20 % na 30 %.

Riziko sebevražd se zvýšilo 3x. – Deprese se zvýšily 3x. – Úzkostné poruchy se zvýšily 2x. – Zvýšila se frekvence tzv. binge drinking (pití velkého množství alkoholu při jedné příležitosti)

Konkrétní doporučení k redukci rizik a následků a posílení odolnosti obyvatel:

 a) Nastavit mechanismus rychlé mobilizace zdrojů, s využitím dobrovolnictví (nutnost koordinace dobrovolnických organizací – Skaut, Červený kříž apod.) a participace ze strany občanů / uživatelů péče

b) Zřídit komplexní “Online asistenční a informační centrum pomoci” pro situace rozsáhlých mimořádných událostí, kde mohou občané získat vše nezbytné na jednom místě (bude zahrnovat centrální mobilní aplikaci + web stránku + systém krizových a informačních linek). Kromě systému krizových linek tuto oblast připravuje MV GŘ HZS (úsek ochrany obyvatelstva). Je zde nezbytná součinnost rezortů (MO, MZ, MPSV, MV). Zamýšlená mobilní aplikace má mít statickou a dynamickou část + panic tlačítko, má být předem připravena pro různé typy rozsáhlých MU a v případě potřeby okamžitě spuštěna. Systém telefonických krizových a informačních linek bude součástí tohoto nástroje.

c) Zřídit pod NZIP web k psychické podpoře, kde budou garantované zdroje, včetně přímého zajištění pomoci (chat), je vhodné jej provázat s iniciativou MV GŘ HZS.

d) Posílit jednotnou (centrální) koordinaci krizových a informačních linek ze strany MPSV (ve spolupráci s Českou asociací pracovníků linek důvěry) – využít funkční systém registrovaných linek důvěry, jejich odborné standardy a bohatou zkušenost; plánovat pružné finanční zdroje pro možnost navýšení kapacity linek pro situace mimořádných událostí a dále posílit linky pro dětskou populaci.

e) Zajistit koordinovanou mezirezortní krizovou komunikaci, nastavit plán nakládání se službami na rezortech a komunikaci vůči službám i veřejnosti. Jednotná strategie krizové komunikace od státu k občanům je nezbytná pro zachování jejich psychické i sociální stability.

f) Posílit preventivní programy na školách (v prezenční ale i distanční formě) – posílit fondy pro primární prevenci a podpořit zřizovatele škol k jejich využívání, zejména v oblasti podpory psychosociálního zdraví.

 g) Vytvořit síť zdravotních krizových center (1KC / kraj), jako komplexních center poskytujících telefonickou, ambulantní, terénní intervenci, i krátkodobou stabilizaci na lůžku. h) Zvýšit dostupnost psychoterapeutických služeb a služeb psychosociální podpory.

i) Podpořit dobrou praxi u poskytovatelů následné lůžkové péče / pobytových služeb v oblasti zajištění lidských práv uživatelů (online sociální kontakty s rodinami a blízkými, smysluplný denní program, soukromí atd.). Zvýšit metodickou podporu při tvorbě pandemických plánů.

 j) Zvýšit informovanost a podporu seniorům s neurodegenerativním onemocněním a neformálním pečujícím (iSupport).

k) Zajistit psychickou podporu/supervizi pomáhajícím profesím, např. Systém psychosociální intervenční služby pro zdravotníky.

 l) Urychlit práce na legislativním rámci, metodikách a úhradách v oblasti telemedicíny a zajistit její využití v péči o duševního zdraví.

 m) Využít fondy prevence zdravotních pojišťoven na podporu psychické odolnosti (programy prevence vyhoření u zdravotníků, programy zdravého životního stylu u lidí s duševním onemocněním atd.). Doporučení ohledně preventivních opatření: V ČR chybí oblast prevence duševních onemocnění jako priorita vlády, s alokovanými finančními zdroji a mechanismem evaluace efektivity vynaložených zdrojů. Opatření k podpoře prevence jsou definována ve více strategických materiálech (např. i NAPDZ), ale chybí funkční mezirezortní koordinace.

n) Zapojit neziskový sektor, nastavit koordinační mechanismy k odstranění duplicit a zavést vyhodnocování efektivity a finanční incentivy směrem ke kvalitě/efektivitě. V případě alokace EU finančních zdrojů ke zmírnění dopadů COVID-19 je důležité část financí investovat do oblasti prevence – jde ale o nadrezortní oblast a běžné EU fondy jsou vždy vázané na rezort, proto je nelze v této oblasti efektivně využít.

o) Zapojit MV GŘ HZS, které plánuje pod Institutem ochrany obyvatel připravit preventivní kampaně pro zvyšování odolnosti obyvatel – osvětová kampan pro posilování zvládání a odolnosti a krizové připravenosti obyvatel na mimořádné události.

p) Spolupracovat s AČR Odborem operační psychologie, který bude pokračovat v tvorbě materiálů a rozvojových programů na zvýšení resilience a posílení psychické kondice nejen pro interní potřeby resortu obrany, ale i směrem k veřejnosti. q) Psychické zdraví řešit v komplexu se zdravím fyzickým v souladu s psychosomatickým přístupem propojenosti obou složek.

Více info na

https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/01/Dopady-krize-zp%C5%AFsoben%C3%A9-koronavirem-SARS-CoV-2-a-du%C5%A1evn%C3%ADho-zdrav%C3%AD-populace-%C4%8CR.pdf

Comments are closed.