číslo 4/2006 - Amnesty International ke kauze Uzunoglu

Přesto, že už už by měl - po dvanácti letech od obvinění – zaznít výrok o nevině, přesto, že hlavní svědek v kauze tzv. mučení Otan Göksel, alias Gürken Gönen, nedávno před soudem prohlásil: „pan doktor Uzunoglu mě nemučil, ani tam nebyl“, pokračuje soudní proces dál, aniž by směřoval k podstatě věci. Jen tím, že se při posledním líčení 7. a 8. prosince podrobně zabýval událostmi z roku 1994 a narážel na postupy policistů, které byly bezesporu nezákonné, dospívá snad pozvolna k tomu, že trestní oznámení, obvinění, zatčení i obžaloba MUDr. E.Yekty Uzunoglu byly kýmsi, zřejmě jakýmsi komplotem, vykonstruované. Y. Uzunoglu se přitom hájí tak, jako by byl profesionálním obhájcem. To proto, že se ho celá věc už dlouhou řadu let bytostně dotýká, že ji dopodrobna zná a disponuje mnoha záznamy i doklady.

Pokud soud v čele s Mgr. V. Rašíkem nebude jen klouzat po povrchu (sčítat např. papírky, gumičky, šroubečky aj. v různých kufřících) a položí si otázky k příčinám vzniku celé kauzy, mohl by se snad dobrat pravdy.

Pokud se ovšem u nás v Česku pozitivisticky a formalistně laděné právo nemíjí zcela se spravedlností a pokud kdosi shůry – kvůli hrozbě vysokého odškodného pro stát - neponouká k prodlužování celého řízení.

O proces s MUDr. Ergünem Yektou Uzunoglu se zajímá jak velvyslanectví NSR (jejímž je obžalovaný občanem) a dosvědčuje svůj výrazný zájem mj. přítomností své zástupkyně na hlavních líčeních, tak i londýnská centrála Amnesty International. Nedávno položil její pracovník Barbado několik otázek předsedkyni Českého helsinského výboru PhDr. Libuši Šilhánové, která je zodpověděla. Zveřejňujeme tyto otázky i odpovědi.

Otázky výzkumníka Amnesty International (Londýn)
jménem Rubén Barbado Sánchez de Molina
k případu MUDr. Yekty Uzunoglu   z 24.10.2006

Vážená paní Šilhánová!
Jsem Ruben Barbado, výzkumník AI pro Českou republiku.
Před tím než budeme moci rozhodnout, jakým způsobem můžeme být nápomocni - berouce v úvahu návrhy, které jste učinili mým kolegům v české sekci AI - klademe otázky týkající se případu pana Uzunoglu na základě informací, které jsme obdrželi.

1. Kdy byla vznesena 3 první obvinění proti p.Uzunoglu, týkající se ilegálních zbraní, hospodářských podvodů a přípravy vražd?
2. Proč trvalo 12 let než byl vyslechnut hlavní svědek obžaloby Otan Göksel, nebo – jestliže se nemýlíme – při jakých příležitostech byl slyšen u soudu a jaká byla jeho prohlášení v různých fázích soudní procedury?
3. Co přesně řekl O.G. u soudu?
4. Jaké je obvinění p. Uzunoglu čelícího nyní prohlášení pana O.G.?
5. Jaký je (nyní – pozn.překl.) zbývající důkaz proti p.Uzunoglu?
6. Proč byl pan Uzunoglu proti uzavření případu?
7. Co pan Uzunoglu očekává od soudu?
8. Kdy se konalo poslední soudní slyšení a jaký byl jeho výsledek?
9. Můžete nám objasnit, jaké je přesně stanovisko Českého helsinského výboru a dalších organizací zabývajících se tímto případem, jako je Nadace Charty 77, Pen klub a osobně pan senátor J. Štětina?
10. Kdy poslal pan U. svůj případ Evropskému soudu pro lidská práva a na    jakém základě?
11. Jestliže se pan U. odvolal (rozumí se: proti zastavení soudního řízení na základě ustanovení evropské Úmluvy o ochraně lidských práv, týkajícího se trvání řízení -  pozn. L.Š), v čem spočívá nekorektnost nového řízení…?
        
          Předem bychom Vám chtěli poděkovat za Vaši pomoc.

                                                                                  Rubén Barbado Sánchez de Molina
        výzkumník týmu pro EU
        Amnesty International
        www.amnesty.org

Vážený pan
Rubén BARBADO SÁNCHEZ DE MOLINA
Amnesty International, LONDON

Vážený pane,
Posílám 11 odpovědí na Vaše otázky plus Stanovisko Českého helsinského výboru. Stanoviska prof. Janoucha, sen. Štětiny, zástupce PEN klubu dostanete zvlášť, přímo od nich.

1. Obvinění z trestného činu hospodářského podvodu bylo vzneseno 29.11.1994, staženo 5.6.1998.
   Obvinění z trojí přípravy vraždy bylo vzneseno 31.10. 1994, stíhání pro toto obvinění bylo zastaveno 10.4. 1995.
   Pokud jde o nedovolené ozbrojování: MUDr.Y.Uzunoglu (dále též Y.U.), byl z tohoto  trestného činu obžalován, aniž by byl někdy z tohoto trestného činu byl obviněn (!!!). Tím pádem nemohl být vyslechnut, nemohl být vykonán jakýkoliv procesní úkon. Následně se ukázalo, že ho státní zastupitelství - dle vyjádření tehdejšího ministra spravedlnosti ČR Jana Kalvody - obžalovalo „omylem“. Ministr spravedlnosti se za tento „omyl“ omluvil v poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, a to při odpovědi na interpelaci poslanců.
   
2. Hlavní svědek-poškozený Otan Gögsel alias Gürken Gönen /dále též jen G.G./
   byl od 13.9.1994 do poloviny roku 1995 v  tak zvaném přípravném řízení opakovaně vyslechnut. Následně trvalo (od zatčení MUDr.Uzunoglu) státnímu zastupitelství pět let, čtyři měsíce a čtyři dny, než podalo obžalobu.
   Hlavní soudní líčení s dr. Y. Uzunoglu bylo nařízeno až na den 25.6.2004. 
   Jelikož osoba vystupující jako svědek – poškozený, Otan Göksel alias Gürkan Gönen, se opakovaně nedostavovala k soudu, ani policii se nepodařilo ho k soudu předvést, pod tíhou opakovaných pokut se dostavil poprvé k soudu teprve 24.8.2006, poté byl  u soudu vyslechnut ještě 25.8. 2006,  5.10. 2006  a 6.10.2006.
   
3. G.G. při hlavních líčeních (ve dnech 24.8, 25.8, 5.10, 6.10) opakovaně pod sankcí prohlásil, že MUDr.Uzunoglu ho nemučil, ani mučit nemohl, protože u mučení ani nebyl. Prohlásil též, že si myslí, že MUDr. Uzunoglu toto mohl organizovat. A že na to žádný důkaz nemá.
   Taktéž opakovaně prohlásil, že MUDr. Uzunoglu neomezil jeho osobní svobodu.
   
4. Mučení a omezování osobní svobody. 
   MUDr.Yekta Uzunoglu čelí stejnému obvinění i po výše citovaném prohlášení p. G.G., tj, že osobně s ostatními obviněnými mučil tohoto člověka.
   
5. Žádný. První a poslední důkaz obžaloby měla být výpověď svědka-poškozeného G.G. Ten ale mučení ze strany Y.U. popřel.
   
6. Proces byl zastaven 23.10.2003 a MUDr.Uzunoglu podal 25.10. 2003 proti tomuto rozhodnutí stížnost, protože trestní stíhání bylo zastaveno s odůvodněním, že: „Délka trestního řízení je v rozporu s mezinárodními úmluvami, kterými je vázána Česká republika.“ Tímto svým krokem chtěl MUDr.Uzunoglu dosáhnout veřejného hlavního líčení, aby se projednala zásadní otázka viny či neviny.
   
7. MUDr.Uzunoglu očekává od soudu zproštění z viny v plném rozsahu.
   
8. Poslední hlavní líčení bylo 6.10.2006, kde byl opět vyslechnut G.G. a přečteny výpovědi dalších svědků.
   Místo aby soud po prohlášení pana G.G. konečně rozhodl o nevině dr. Y.U., odročil soudní líčení na příští měsíce až do února 2007.
   
9. Stanovisko Českého helsinského výboru – viz dále
   
10. Stížnost dr. Yekty Uzunglu k Evropskému soudu pro lidská práva byla podána 1.5. 2004, a to z důvodu průtahů. /Stížnost z jiných důvodů nemohla být podána před koncem řízení./
    
11. Jak dr. Uzunoglu, tak jeho obhájce JUDr.Jablonský, podávají stížnost na soudce z úmyslného krácení práva na obhajobu. Kvůli tomu, že dr. Jablonský ostře poukazuje na tuto skutečnost, podal na něj soudce podnět k trestnímu stíhání pro tzv. pohrdání soudem. Tento podnět je v současné době šetřen policií a státním zastupitelstvím. Soudce také podal na tohoto obhájce podnět ke kárnému řízení u České advokátní komory. Zdá se, že soudce chce těmito kroky vystrašit renomovaného advokáta, aby již nezasahoval do činnosti soudu zjišťováním krácení práva na nutnou obhajobu. Jde o to, aby byly zjištěny příčiny a podstatné okolnosti vzneseného obvinění a obžaloby, čemuž se dosud soud nevěnoval.

Český helsinský výbor (ČHV) se zabývá touto kauzou již od roku 1994, tj. od samého počátku, a v následujících letech veřejně a opakovaně poukazoval na manipulaci s fakty ze strany policejních orgánů, a apeloval na ústavní činitele s poukazem na nezákonnosti celého postupu orgánů činných v trestním řízení proti Y.U.  PhDr.Libuše Šilhánová, socioložka a bývalá mluvčí Charty 77, byla místopředsedkyní, nyní je  předsedkyní ČHV.

Nadace Charty 77 /nikoli Charta 77, která ukončila činnost v r. 1992/
Prof. František Janouch, významný fyzik, je zakladatelem a prezidentem Nadace Charty 77  (ta v 70. letech vznikla ve Švédsku k podpoře Charty 77, v roce 1990 pokračovala v ČSSR, pak v ČR podporou demokratických struktur). Prof.F.Janouch  solidarizuje s bojem MUDr.Uzunoglu proti bezpráví a je mimo jiné iniciátorem protestního  dopisu Žalujeme, který podepsalo několik desítek významných osobností veřejného života v ČR. Dodatečně se k němu připojila  též obhájkyně lidských práv v bývalém SSSR, Jelena Bonner-Sacharova, žijící  v USA.

PEN klub
MUDr. Y. Uzunoglu je členem českého PEN klubu, v 80.letech byl jedním z iniciátorů kurdského PEN klubu a úzce spolupracoval s Prof. Ingeborg Drewitz – vícepresidentkou německého PEN klubu a též s Heinrichem Böllem, bývalým prezidentem německého PENu.  Proto ho český PEN klub, sledující  případ, rovněž podporuje.

Senátor  Jaromír Štětina, významný a statečný  novinář a publicista, obhájce lidských práv, působící v řadě zemí, jako je Rusko, Čečensko, Afghánistán aj., sleduje a podporuje statečný boj dr. Uzunoglu za spravedlnost a očištění svého jména.

( Prof. František Janouch, senátor Jaromír Štětina a zástupce českého Pen klubu pošlou svá vyjádření dodatečně.)

Podle Českého helsinského výboru (ČHV) kauza  MUDr. Y. Uzunoglu svědčí o velkém, stěží napravitelném selhání české justice a Policie ČR.

ČHV se kauzou  zabýval od samého počátku, od roku 1994, kdy byl Yekta Uzunoglu (dále též Y.U.) obviněn. Právnička ČHV Mgr. Alena Slámová zkoumala od konce roku 1994 okolnosti trestného činu mučení (přes závažné překážky navštívila obviněného ve vazební věznici, vedla rozhovory s několika zúčastněnými osobami) a zjistila, že Y.U. byl v inkriminované době na zcela jiném místě než bylo uvedeno ve sdělení Policie ČR. Opatřila k tomu svědectví několika osob plus doklad z restaurace v hotelu Diplomat, kde Y.U. s těmito osobami jednal. (Tato zjištění i doklad se nacházejí v soudním spisu.) Pokud šlo o obvinění z trestného činu mučení, měl tedy Y.U. alibi. Orgány činné v trestním řízení však na uvedená zjištění po dobu 12 let nijak nereagovaly.

Pracovníci ČHV nemohli zkoumat oprávněnost obvinění z hospodářských podvodů, jež se později ukázala jako lichá a byla zrušena, ale byli přesvědčeni, že ostatní obvinění (z mučení, přípravy vražd, z nedovoleného ozbrojení) jsou neoprávněná. Proto se také v situaci, kdy byla panu Y.U. prodloužena vazba v ruzyňské věznici na 2 a půl roku, zúčastnili manifestace přátel a příznivců pana Y.U. za jeho propuštění. (Krátce po této události se odehrála v úřadu ČHV podivná krádež, při níž byly - m.j. - rozházeny a odcizeny některé spisy z případu Y.U.)

Nutno ještě dodat, že některé sdělovací prostředky (zejména denní tisk) zcela neeticky a v rozporu s principem presumpce neviny zostuzovaly v určitém období dr. Yektu Uzunoglu hanlivými charakteristikami, jako „turecký mafián“, což mohlo ovlivnit jak veřejnost, tak i orgány činné v trestním řízení ve smyslu xenofobie.

Po propuštění dr. Y. Uzunoglu z vazby  dne 12.3. 1997 až k podání obžaloby dne 1.5.2000 orgány činné v trestním řízení zřejmě - jak se domníváme - zůstaly naprosto nečinné, nebyl proveden žádný úkon. První soudní líčení proběhlo až 25.6. 2004(!). Při pokusech o dohledání a výslechy svědků se české státní orgány dopustily řady závažných chyb, zejména obesíláním těchto osob turecké a kurdské národnosti (pobývajících navíc v Turecku) dopisy psanými česky. Navíc zcela ignorovaly svědky, např. zástupce anglické farmaceutické společnosti Boots, turecké kosmetické společnosti a též několik českých osobností, kteří mohli dosvědčit, že dr. Uzunoglu s nimi byl v době, kdy se podle obvinění měl dopustit závažného trestného činu. Zástupci společnosti Boots se marně domáhali svého svědectví, mimo jiné : prostřednictvím AI(!).

Během času podávali zástupci ČHV četné žádosti, protesty a dotazy u příslušných představitelů ČR a žádali, aby byly důkladně prozkoumány všechny podstatné souvislosti případu, aby byla stažena obžaloba a Y.U. prohlášen za nevinného. Případem Y.U. se v ČHV zabývala zejména dr. Libuše Šilhánová, později i Mgr. Miroslav Krutina.

Při hlubším zkoumání se stále více ukazovalo a ukazuje, že v pozadí obvinění a obžaloby pana Y.U. je především závažný střet politicko-ekonomických zájmů a komplot (spolčení) osob, kterým překážely politické a ekonomické aktivity pana Y.U. Tyto osoby ve spojení s osobami ze starých politických a policejních struktur dosáhly toho, že Y.U. byl obviněn a obžalován ze závažných trestných činů, aniž bylo dbáno principu presumpce neviny.

Když se lidé z okruhu příznivců Y.U., signatáři protestního dopisu „Žalujeme“ (v roce 2006), pokoušeli získat některé důležité materiály z Ministerstva vnitra ČR, týkající se některých osob z okruhu Policie ČR, dostali odpověď, že tyto materiály - operativní spis - byly skartovány /dodáváme: ač probíhalo a dosud probíhá soudní řízení s Y.U., pro které mohou mít procesní význam/.

Obvodní soud pro Prahu 4  nebral a stále nebere v úvahu podstatné okolnosti a příčiny vzniku trestního případu, zabýval se většinou a po dlouhou dobu nepodstatnými věcmi a velmi dlouho také trvalo než se podařilo přimět hlavního svědka Otana Göksela alias Gürkena Gönena (policejního agenta), aby se dostavil k soudu a vypověděl, co se stalo. Když tento muž při dvou ze soudních jednání opakovaně prohlásil, že dr. Y.U. nikoho nemučil a na dotyčném místě ani nebyl, očekávali zúčastnění občané, že obžaloba týkající se (zbývajícího) trestného činu mučení bude stažena a Y.U. prohlášen za nevinného. Též očekávali obvinění G.G. za původní křivé svědectví. To se však nestalo a soudní řízení pokračuje …

PhDr. Libuše Šilhánová
V Praze 31.10. 2006       
předsedkyně Českého helsinského výboru