Většina lidí neodmítá inkluzi dětí do běžných tříd. Nejvíce vadí začleňování romských a handicapovaných dětí

Společný průzkum společností EDUin, Socialbareks a Median ukázal, že 53 procent lidí neodmítá začleňování handicapovaných dětí do běžných tříd, pokud budou splněny určité podmínky. Skupiny lidí, kteří mají vůči inkluzi vyhraněné názory pro nebo proti, jsou menší. Vyhraněných odpůrců inkluze je zhruba 32 procent, příznivců asi 15 procent.

Ačkoliv se z obecných průzkumů ve smyslu “jak se stavíte k inkluzi” zdá, že drtivá část společnosti je vyhraněná a stojí proti společnému vzdělávání, detailně pojatý výzkum ukazuje, že situace tak jednoznačná není. Negativní postoj k inkluzi ovlivňuje podle analýzy hlavně strach. Lidé se obávají, že začleňování handicapovaných dětí není dobře připravené a personálně není dobře zajištěné. Z průzkumu vyplynulo, že tyto obavy sdílí i lidé, kteří jinak s inkluzí souhlasí. Nejmenší podporu mají argumenty konspirační (inkluzi prosazují neziskovky, jde o podporu Romů na úkor ostatních), i přesto je ale sdílení konspirací relativně silné.

Většina dotázaných by byla pro inkluzi, pokud by například ve třídách bylo maximálně 20 dětí. Za nezbytnou součást inkluze považují také souhlas rodičů dítěte s handicapem a psychologa se začleněním do běžné třídy a přítomnost asistenta v takové třídě.

Nejmenší podporu má podle analýzy začlenění dětí s mentálním handicapem a romských dětí. Označení „sociálně znevýhodněné děti“ vzbuzuje mezi lidmi nejmenší odpor. Ukazuje se, že obraz, který poskytují sociální sítě, neodráží reálný stav veřejného mínění, protože na sociálních sítích se vyjadřují zejména vyhranění odpůrci.

Nejvíce vyhraněných odpůrců proti začleňování handicapovaných dětí je mezi mladými lidmi ve věku 18 až 29 let. Dosažené vzdělání není v postoji k inkluzi rozhodující. Patrné rozdíly jsou mezi příznivci různých politických stran. Nejvíce vyhraněných odpůrců je u příznivců prezidenta Miloše Zemana, konzervativní levice a xenofobních stran, uvedli autoři průzkumu, jehož se zúčastnilo 1027 lidí z celé ČR.

Postoje k inkluzi se liší dle preferovaného mediálního zdroje. Čtenáři Blesku jsou k tématu obecně nejméně tolerantní a ochota přistoupit na argumentaci je malá. Zajímavý ale je podle autorů průzkumu postoj čtenářů Práva, kteří by pravděpodobně změnili postoj na základě pouhé lepší informovanosti o tom, co to společné vzdělávání žáků znamená.

Nová pravidla pro inkluzi přinesla od loňského září novela školského zákona, o níž se předtím bouřlivě diskutovalo a proti níž vystupoval i prezident Zeman. Podle zastánců zákona norma zlepšuje mimo jiné podporu pro děti s handicapem, které už v běžných školách jsou.

Podle Boba Kartouse ze společnosti EDUin výsledky průzkumu ukazují, že postoje veřejnosti k inkluzi nejsou tak kritické, jak se může na první pohled jevit ze článků v médiích a v diskuzích na sociálních sítí.  “ Fakt, že většina lidí není vyhraněných proti, je s ohledem na populistickou rétoriku o experimentech a zločinech na dětech vlastně pozitivní. Je však nutné – zejména ze strany MŠMT – reagovat na to, že ani příznivci inkluze nejsou přesvědčeni o tom, že je přechod na nový systém podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami dobře zajištěn a řízen,“ uvedl v tiskové zprávě EDUin Kartous.

Více na http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/pruzkum-vetsina-lidi-neodmita-inkluzi-deti-do-beznych-trid

Komentáře jsou zakázány.