Tisková zpráva: Otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi

Vážený pane premiére,

před časem jsme Vám psali ve věci zrušení funkce ministra pro lidská práva, což jsme považovali
(a stále považujeme) za chybu, protože je zde mnoho oblastí, které je třeba naléhavě řešit a vládní zmocněnec je jak v očích veřejnosti, tak i vlády nižší váha než ministr.

            Pokud si projdeme dosavadní ministry pro lidská práva a vládní zmocněnce a zmocněnkyně, někteří byli velmi aktivní a upozorňovali na situaci různě znevýhodňovaných lidí, jiní naopak vyvíjeli z našeho pohledu jen velmi málo činnosti. Paní Martina Štěpánková, která tuto funkci vykonávala, v březnu končí. Ačkoli bývala náměstkyní Jiřího Dientsbiera i Jiřího Chvojky, ve funkci zmocněnkyně k naší lítosti moc vidět nebyla, což je chyba, protože právě viditelnost zmocněnce/kyně nasvěcuje ve veřejnosti problematiku lidských práv a vláda tak také dává najevo, že jí na této oblasti záleží.

            Nyní je vypsáno nové výběrové řízení. Není nám jasné, k čemu zmocněnec potřebuje bezpečnostní prověrku pro práci s důvěrnými informacemi, ani proč kromě akademiků vyzýváte pouze lidi, kteří pracovali v domácích nebo v evropských institucích. Na tomto místě by měl být především člověk, který se v této problematice angažoval, věnoval se zlepšování lidské důstojnosti, a který má ve společnosti vybudován mravní kredit. Proto považujeme za důležité Vás upozornit, abyste tyto skutečnosti vzal na vědomí. Jinak hrozí nebezpečí, že se funkce vládního zmocněnce pro lidská práva promění v politickou trafiku, jak tomu už je v některých zemích světa. Nebyli bychom rádi, kdyby se Česká republika přiřadila do této smutné skupiny.

A ještě k jedné problematice bychom se rádi vyjádřili. Ve světě často vystupujte i za ministra zahraničí a za všechny občany. Patříme jistě k menšinám, ale ty v demokracii mají právo být slyšeny. Nemůžeme se ztotožnit s Vaší stálým odmítáním přijetí byť i minimálního počtu uprchlíků či sirotků
z válečných oblastí. Vaše sliby o zařízení pro děti v místě kde žijí, nemá zatím žádné konkrétní obrysy,
ani časové údaje, ani vyčleněné peníze, ani řešení, kdo bude posléze financovat provoz, i kdyby se nakonec peníze na stavbu našly. Lidé v zoufalé situaci potřebují pomoc teď a tady. Možná jste někdy zaslechl úsloví – kdo zachránil jednoho člověka, zachránil celý svět.

            Kromě toho se chováme nesolidárně k těm zemím EU, které nápor uprchlíků nezvládají a ukazujeme tak, že nás zajímají pouze peníze, které inkasujeme, nikoli však spoluodpovědnost za druhé. Ukazujeme světu tu nejhorší tvář. U nás žije mnoho lidí, kteří pomáhají a rádi by pomohli, ale ti bohužel málokdy dostávají slovo. Ti z nás, kteří jezdí pravidelně na Západ, tráví mnoho času omlouváním se za chování České republiky.

            Žádáme Vás proto, abyste vzal v potaz i lidi, kteří chtějí pomáhat uprchlíkům, a vyřadil tím naši zemi z ostudného seznamu těch států, které neznají solidaritu.

S pozdravem

  • Táňa Fischerová
  • předsedkyně Českého helsinského výboru, z. s.  

 

Tisková zpráva je ke stažení ve formátu PDF zde.

Komentáře jsou zakázány.