Stanovisko Rady Evropy – fungování systému náhradní rodinné péče v kontextu odebírání českých i dalších dětí

Výbor pro sociální věci, zdraví a trvale udržitelný rozvoj při Radě Evropy přijal návrh rezoluce týkající se nevhodné praxe při odebírání dětí z jejich rodin v některých členských státech Rady Evropy jako je např. Švédsko, Norsko a Velká Británie

Výbor Parlamentního shromáždění Rady Evropy pro sociální věci, zdraví a trvale udržitelný rozvoj dne 26. ledna 2015 jednomyslně přijal návrh rezoluce s názvem „Sociální služby v Evropě: legislativa a praxe při odebírání dětí z jejich rodin v členských státech Rady Evropy“. Návrh rezoluce je zařazen do programu dubnového zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

V návrhu rezoluce je vyjádřeno znepokojení nad porušováním práv dítěte a jeho rodičů v některých státech, ve kterých dochází k bezdůvodným rozhodnutím o odebrání dítěte rodičům nebo jeho bezdůvodnému nenavracení do rodiny. Ještě tragičtější jsou případy adopce bez souhlasu rodičů, ve kterých již není možné tuto situaci zvrátit. Znepokojení rovněž vzbuzují případy, kdy orgány sociálních služeb nepostupují dostatečně rychle při odebírání dítěte, kterého život a zdraví jsou ohroženy, anebo příliš rychle rozhodují o jeho navrácení do péče zneužívajících nebo zanedbávajících rodičů.

Dle návrhu rezoluce by měli členské státy přijmout zákony a postupy, které skutečně zabezpečí, aby při rozhodování o odebrání dítěte rodičům, o umístění do náhradní péče a o jeho navrácení do rodiny stál vždy v popředí nejlepší zájem dítěte. Členské státy by se kromě výjimečných případů měli vyhnout úplnému přerušení rodinných vztahů, odebrání dětí z péče rodičů při narození a adopcím bez souhlasu rodičů, zejména pokud jsou nezvratné.

V souvislosti s medializovanými případy odebírání dětí slovenským rodičům žijícím ve Spojeném království zástupkyně Slovenské Republiky před Evropským soudem pro lidská práva JUDr. Marica Pirošíková poukazuje na některé údaje z důvodové zprávy k navrhované rezoluci. V případě nezbytnosti oddělení dítěte od rodičů je potřebné zabezpečit, aby si dítě zachovalo spojení a vztahy s rodiči, sourozenci, příbuznými a osobami, se kterými má dítě silné osobní vztahy. Z porovnání počtu dětí odebraných rodičům, které byly svěřeny příbuzným a počtu dětí svěřených do náhradních rodin plynou odlišnosti v praxi jednotlivých států.

Počet dětí svěřených do péče příbuzných představuje v Portugalsku 75% a v Lotyšsku 63%, ve Švédsku a Spojeném království je to jen 5% a ve Finsku 3%. Do náhradních rodin je svěřených v Portugalsku jen 0,5% dětí, 10% v Estonsku, více jak polovina ve Francii a Španělsku, 69% v Norsku a 75% ve Spojeném království.

Adopce bez souhlasu rodičů není možná ve Francii, Řecku, Lucembursku a Španělsku. Naopak adopce bez souhlasu rodičů jsou možné v Chorvatsku, Estonsku, Gruzii, Německu, Maďarsku, Itálii, Černé Hoře, Norsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, Švédsku, Turecku a Spojeném království. Až 21 států nedisponuje statistikami o počtu dětí, které se úspěšně vrátily do původních rodin.

Ve zprávě se také kritizuje časté odebírání dětí rodičům při narození. Jedná se o případy, ve kterých bylo matce odebrané starší dítě (např. z důvodů velmi nízkého věku, duševní nemoci, pro její škodlivý vztah s otcem) a její další dítě je po několika letech odebráno při narození i přes celkovou změnu okolností.

Varovným signálem jsou rovněž časté případy adopce bez souhlasu rodičů. Statistika v případech Anglie a Walesu ukazují, že vysoký počet malých dětí je dán k adopci a méně než 20 dětí mladších 5 let, které byli nuceně odebrány, se vrátilo ke svým rodičům. Obzvláště tragické jsou případy, ve kterých došlo k justičním omylům, při kterých byl přehlédnut zdravotní stav dítěte (např. nemoc křehkých kostí) a dítě bylo dáno k adopci bez souhlasu rodičů. Navzdory tomu, že se rodičům povedlo u soudu prokázat svou nevinu, děti již nemohli získat zpět, protože v právním systému Anglie a Walesu rozhodnutí o osvojení není možné za žádných okolností zvrátit.

Dalším problematickým aspektem je podle zprávy skutečnost, že v mnoha státech je organizace sociálních služeb decentralizovaná, např. na úrovni obecné samosprávy. Pokud ve státě neexistují jednotné kritéria pro umísťování dětí do náhradní péče a pravidelný prozkoumávání rozhodnutí o odebrání dítěte rodičům, může to vést k subjektivním rozhodnutím sociálních pracovníků.

Znění návrhu rezoluce a doporučení spolu s důvodovou zprávou je možné najít na: http://website-pace.net/documents/10643/1127812/EDOC_Social+services+in+Europe.pdf/dc06054e-2051-49f5-bfbd-31c9c0144a32

Komentáře

Stanovisko Rady Evropy – fungování systému náhradní rodinné péče v kontextu odebírání českých i dalších dětí — 1 komentář

  1. Dobrý den,

    je skvělé, že se zabýváte právy i těch nejmenších dětí, které se samy neubrání. A to , že přijdou o své vlastní rodiče je strašné. Jistě zarážející je, že jsou to děti z rodin i tak již znevýhodněných( chudší rodiny, přistěhovalci..). A A aby to tyto děti neměly už vůbec lehké, tak jim ještě seberou i rodiče , sourozence.
    Chtěla bych se zeptat, byl tato rezoluce již schválena?A zmnění nějak zaběhlou praxi a nucené adopce?

    Předem děkuji za odpověď.