Sourozenci mají právo vyrůstat spolu

Pěstounská rodina pečovala o skupinu pěti sourozenců. Děti byly v rodině tři roky. Měly velmi silné vazby na pěstouny i širší rodinu. Dle zpráv orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) fungovala péče bez jakýchkoli problémů. V rodině bohužel došlo k tragickému úmrtí nejstaršího ze sourozenců. Následně byli sourozenci na základně předběžného opatření z rodiny odňati a rozděleni. Děti ztratily kontakt s pěstouny i mezi sebou navzájem. Z šetření ombudsmanky vyplynulo, že tak závažný zásah do rodinného života dětí nebyl nezbytný. Shledala v práci OSPOD sérii závažných pochybení.

K úmrtí nejstaršího ze sourozenců došlo shodou nešťastných okolností a na straně pěstounů nebylo shledáno žádné provinění. Jejich tříletou péči hodnotil kladně jak OSPOD, tak krajský úřad, který zprostředkoval pěstounskou péči. Přesto podal OSPOD návrh na odebrání dětí z rodiny a zároveň na rozdělení sourozenců. Ačkoliv lze pochopit předběžnou opatrnost, děti mohly být dočasně svěřeny členům širší rodiny pěstounů, kteří nabídli svou pomoc a měli s dětmi velmi dobré vztahy.

Odňatí tak znamenalo pro děti ztrátu kontaktu s pěstouny, pouze starším sourozencům bylo povoleno navázat s pěstouny kontakt jednou za měsíc.  

Děti byly rozděleny po dvou k různým pěstounům a OSPOD jim nezajistil vzájemný a pravidelný kontakt. Vztah mezi sourozenci je přitom předmětem ústavněprávní i mezinárodněprávní ochrany. Také podle Směrnice OSN o náhradní péči o děti by sourozenci mimo závažných případů neměli být oddělováni.

Příslušný OSPOD dokonce následně podal odvolání proti rozsudku prvoinstančního soudu proti výroku o stanovení styku dětí s původními pěstouny. Odvolací soud vyhověl a došlo tak k úplnému zpřetrhání vazeb dětí na původní pěstounskou rodinu. OSPOD ani v tomto ohledu nehájil nejlepší zájem dětí.

Podání návrhu OSPOD na nařízení předběžného opatření o odebrání dětí z původní pěstounské rodiny pokládám za nesprávný. Zejména proto, že děti byly velmi silně citově vázány k pěstounům a dále proto, že došlo k rozdělení pevné sourozenecké skupiny. Nadto následně došlo mezi sourozenci i k nepřípustnému přetrhání kontaktů. Stejně tak došlo k přetrhání kontaktu dětí s původní pěstounskou rodinou,“ dodává ombudsmanka Anna Šabatová.

V tomto případě pochybil nejen příslušný OSPOD, ale také magistrát a krajský úřad. Sourozence po několika letech sporů již nebylo možné vrátit do původní pěstounské rodiny. Na základě šetření ombudsmanky zpracoval příslušný OSPOD, ale i jeho nadřízený krajský úřad, systémová opatření, která by měla podobným excesům do budoucna zabránit.

Přijatá opatření:

  • Pracovníci OSPOD budou přistupovat k odebrání dětí z původního rodinného prostředí pouze ve velmi výjimečných případech, a to na základě důkladného vyhodnocení situace v rodině, kdy ze zjištěných skutečností vyplyne bezprostřední ohrožení dítěte.
  • Pracovníci OSPOD budou v případech nutnosti umístění dítěte mimo rodinu vždy jako první kontaktovat širší rodinu nebo blízké příbuzné, případně další osoby rodině blízké, které jsou s dětmi v kontaktu a znají se s nimi.
  • Primárním zájmem ze strany sociálních pracovníků OSPOD je zachování sourozenecké vazby.
  • Pravidelný a dostatečný kontakt sourozenců v případě jejich rozdělení OSPOD vždy „nastaví“ v rámci případové konference nebo v rámci „případového setkání“.
  • Taktéž případné kontakty bývalých pěstounů s dětmi OSPOD nastaví nejpozději do 1 měsíce od vydání usnesení o předběžném opatření v rámci případové konference za účasti všech participujících.
  • V případě záměru zvýšení počtu dětí svěřených do pěstounské rodiny bude OSPOD informovat krajský úřad, který prováděl původní posouzení pěstounů, a svěření dalších dětí s ním bude konzultovat

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2018/sourozenci-maji-pravo-vyrustat-spolu/

Komentáře jsou zakázány.