Ředitelka Českého helsinského výboru Lucie Rybová se zúčastnila kulatého stolu Ligy lidských práv k problematice nastavení systému ochrany práv dětí v ústavní péči v ČR

V pátek 24. dubna 2015 uspořádala v Praze Liga lidských práv pro zástupce státní správy i nevládní neziskové sféry kulatý stůl, jehož cílem bylo v kontextu obnovené debaty o zřízení úřadu dětského ombudsmana definovat principy, na kterých by měl být postaven stížnostní a monitorovací mechanismus pro děti.

Na úvod jednání bylo pořadateli konstatováno, že Česká republika nenaplňuje ani po 24 letech od ratifikace Úmluvy o právech dítěte povinnost zajistit účinný stížnostní mechanismus dostupný dětem. Nejpalčivější je situace u dětí umístěných v ústavních zařízeních.

Současné mechanismy jsou podle Ligy lidských práv a dalších nevládních organizací jako např. Českého helsinského výboru nastaveny nevhodně, a nejsou proto dětmi využívány. Právní postavení a ochrana dětí v ústavní péči je podle nich třeba posílit, například zřízením instituce dětského ombudsmana.

Účastníci Kulatého stolu se shodli na potřebě posílení právního postavení a ochrany dětí v ústavní péči, a to jak prostřednictvím zřízení instituce dětského ombudsmana, tak prostřednictvím standardů kvality, které byly nedávno schváleny ve formě metodického pokynu, avšak v dohledné době by měly být zakotveny ve formě vyhlášky.

„Velmi litujeme, že se kulatého stolu navzdory pozvánkám nezúčastnil zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To přitom jako gestor všech školských zařízení pro děti hraje v dané problematice naprosto klíčovou úlohu. Zatím se nám zdá, že jednou z hlavních překážek zlepšení situace je právě neochota ministerstva školství se na řešení problému podílet,“ dodává Kamila Holoubková z Ligy lidských práv.

Zástupci organizace Vteřina během jednání upozornili na znepokojující statistiky týkající se monitorování práv dětí v zařízeních. „V některých zařízeních nebyla Česká školní inspekce až šestnáct let. Situace se velmi liší napříč kraji, ale průměrná frekvence posledních návštěv zařízení je skutečně alarmující, nejčastěji je kolem desíti až třinácti let. U jedné pětiny zařízení navíc nikdy žádná inspekční zpráva vydána nebyla. I probíhající návštěvy jsou však spíše formálního charakteru a nejsou zaměřeny na práva dítěte. Navíc se stává, že při inspekční návštěvě figurují na pozici přizvaných osob ředitelé jiných školských zařízení, kteří jsou již z povahy věci ve střetu zájmu,“ vysvětluje Michal Ďorď z organizace Vteřina poté.

Více na http://llp.cz/2015/04/detem-v-cesku-stale-chybi-ucinny-monitorovaci-a-stiznostni-mechanismus/

Komentáře jsou zakázány.