Ombudsmanka získá možnost podávat žaloby kvůli diskriminaci a bude monitorovat plnění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením

Ombudsmanka by brzy mohla mít víc pravomocí než dnes. Nově by se mohla obracet na Ústavní soud s návrhem na zrušení sporných zákonů či jejich částí a mohla by také podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Počítá s tím návrh novely o veřejném ochránci práv, který zveřejnila na svém webu vláda. Se změnou zákona přišel ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Zákon o ombudsmanovi začal platit v roce 2000 a zatím se neupravoval. Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Podle podkladů pro vládu přitom právě ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem.

Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Ministr už dřív ČTK řekl, že by nová pravomoc pro ombudsmana či ombudsmanku posílila ochranu lidských práv, ne vždy je prý politická vůle rozpory legislativy řešit.

Ombudsmanka či ombudsman by nově mohli také podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Podle zdůvodnění v návrhu ale vyřešení případu soudní cestou nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi. „Ve věcech diskriminace je veřejná žaloba vhodným nástrojem, jak ukončit jednání dotýkající se často práv velice širokého okruhu osob,“ uvedli autoři návrhu.

Ombudsman či ombudsmanka by měli podle návrhu také monitorovat plnění úmluvy o právech zdravotně postižených. Na tuto činnost by kancelář veřejného ochránce měla přijmout 15 zaměstnanců. Na vybavení jejich pracoviště a na výpočetní techniku by bylo potřeba 1,5 milionu korun, na provoz a platy by ročně putovalo 9,4 milionu korun. Vzniknout by měl i poradní sbor, který by se na problematiku zaměřoval. Jeho roční fungování by vyšlo na 653.000 korun. Celkem by tak za první rok výdaje dosáhly zhruba 11,5 milionu, uvádí autoři návrhu.

Podle vládního legislativního plánu měl Dienstbier novelu předložit v červenci a účinná by měla být od roku 2016. V textu novely je ale termín účinnosti od druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pravomoci by tak ombudsmanka mohla získat dřív. Plnění úmluvy o právech postižených by podle novely měla monitorovat od července příštího roku.

Více na http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/ombudsmanka-mozna-brzy-ziska-vic-pravomoci-pocita-s-tim-novela

Komentáře jsou zakázány.