Na většinu doporučení ochránkyně zákonodárci slyší

67 % legislativních doporučení za roky 2012 a 2013, která ochránkyně a její předchůdce Poslanecké sněmovně předložili, již bylo přijato nebo se potřebná změna právní úpravy připravuje.

„Je to vysoké číslo, které naznačuje, že nám ministerstva, vláda a zákonodárci naslouchají. Před rokem jsem konstatovala, že můj předchůdce předložil za rok 2012 jedenáct doporučení a po roce jich deset nebylo realizováno. Teď z nich zbývá neřešeno pouze jedno, což vnímám jako výrazný pozitivní posun“, hodnotí situaci veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a dodává, že shody nedosáhla pouze na úpravě soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby.

Ještě lépe vyznívá přístup zákonodárců k doporučením za rok 2013, která předložila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Poslanecké sněmovně před rokem. Z deseti doporučení zůstávají nevyslyšena pouze dvě. K naplnění ostatních se vláda zavázala a pracuje na nich, jsou v plánu legislativních prací vlády na rok 2015 nebo v jednom případě již byla splněna. Jednalo se o změnu zákona o pomoci v hmotné nouzi tak, aby Úřad práce České republiky vydával rozhodnutí nejen tehdy, když dávku nepřizná, ale i v případě, kdy žádosti vyhoví jen částečně. Od 1. ledna 2015 nabyla požadovaná změna účinnosti, takže se žadatelé dozvědí, jak úřad žádost posuzoval, proč vyhověl jen částečně, a mohou se účinněji bránit.

Vyřešit by se měl i problém lidí provozujících malé fotovoltaické elektrárny na svých domech, pokud přijdou o práci. Licence k provozu takové malé výrobny elektřiny je řadí mezi osoby samostatně výdělečně činné. Pokud přijdou o zaměstnání, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a na dávky. Poslanecká sněmovna již projednává změnu energetického zákona, která by měla tento problém odstranit. K provozu malých fotovoltaických elektráren s výkonem do 10 kW už by neměla být nutná licence a provozovatelé by tedy nebyli považováni za osoby samostatně výdělečně činné.

Příznivě se vyvíjí i doporučení chránit soukromí zaměstnanců proti neoprávněnému monitoringu prostřednictvím kamerových systémů. Pokud kamery pouze sledují zaměstnance a nepořizují záznam, nelze zaměstnavatele za porušení soukromí zaměstnanců postihnout. Podle připravované novely zákona o inspekci práce půjde o správní delikt, za nějž budou moci inspektoráty práce uložit zaměstnavateli sankci.

Také na doporučení ochránkyně sjednotit procesní práva obětí diskriminace před soudem vláda pracuje a přislíbila předložit v letošním roce Poslanecké sněmovně návrh změny zákona. Veřejná ochránkyně práv upozorňovala, že ne u všech diskriminačních důvodů dochází v soudním řízení k přesunu důkazního břemene. Například oběti diskriminace z důvodu věku, což je v České republice nejčastější důvod nerovného zacházení v oblasti práce a zaměstnání, tak mají složitější důkazní situaci a obvykle rezignují na obranu svých práv u soudu. Totéž platí i pro diskriminaci z důvodu zdravotního postižení či sexuální orientace.

Další doporučení ochránkyně zakotvit do antidiskriminačního zákona veřejnou žalobu v případě plošné diskriminační praxe aktuálně projednává Poslanecká sněmovna.

Více na http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2015/na-vetsinu-doporuceni-ochrankyne-zakonodarci-slysi/

Komentáře jsou zakázány.