Přečetli jsme za vás

Česká republika by měla odškodnit oběti nucených sterilizací

Od konce 60. let minulého století docházelo, minimálně až do roku 2007 v někdejším Československu (a později i České republice a Slovensku) ke sterilizacím žen proti jejich vůli – aniž by k tomu poskytly informovaný souhlas.

Po sterilizaci již žena nemůže mít děti – v naprosté většině případů je nemůže počít přirozenou cestou. Sterilizace se obvykle provádí jako dobrovolně zvolený antikoncepční zákrok, ne jako zákrok, který může být ženě „předepsán“. Nepatří totiž ani k opatřením, která by mohla například zachránit život.

Ženám, které sterilizaci v minulosti podstoupily nuceně, lékaři i sociální pracovníci mnohokrát lhali – říkali jim, že je zákrok vratný. Zejména sociální pracovníci je dost často nutili a domlouvali jim, ať už po dobrém, nebo po zlém, což samo o sobě z těchto sterilizací dělá nezákonné zákroky. Docházelo k nim i během císařských řezů nebo jiných porodnických či gynekologických zákroků. V mnoha případech požadoval zdravotnický personál souhlas se sterilizací u žen až zpětně, přímo během porodu, nebo o něj dokonce nepožádali vůbec. Po porodu také ženám často tvrdili, že jak císařský řez, tak sterilizace byly nezbytné, protože jim šlo o život.

K těmto nezákonným postupům nedocházelo jen v původním Československu a později v České republice a Slovensku, ale také v zahraničí.  Česká republika ovšem nikdy nenařídila důsledné vyšetření této sterilizační praxe a nebyl ani ustaven oficiální úředník, který by s oběťmi komunikoval. Mnoho žen, zvláště Romek, kterým byla nucena sterilizace provedena, se nedočkalo odškodnění a dnes jsou již po smrti.  Důvody pro sterilizaci byly různé  – rasismus, diskriminace žen s postižením, stigmatizace žen žijících v chudobě či s nízkým sociálním statusem.

V roce 2018 se romské i neromské nuceně sterilizované ženy sešly společně s bývalou zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou s premiérem Andrejem Babišem, aby apelovaly na zavedení systému odškodnění. Předseda vlády pak tímto úkolem pověřil ministra spravedlnosti. Oběti zároveň povzbudil k tomu, aby v parlamentu hledaly spojence, kteří je zavedením příslušné legislativy podpoří. Takových podporovatelů je však jen minimum – o nulových finančních zdrojích pro tuto práci ani nemluvě. Jednání s ministrem spravedlnosti jsou nicméně v plánu.

Více na: http://www.romea.cz/cz/romano-vodi/gwendolyn-albert-ceska-republika-musi-odskodnit-obeti-nucenych-sterilizaci-dokud-jsou-stale-nazivu

Ministerstvo vnitra se chce zaměřit na problém radikalismu na sociálních sítích

V boji proti extremismu se chce ministerstvo vnitra letos zaměřit zejména na trestnou činnost na internetu a vyvracení dezinformací. Bude více sledovat sociální sítě, které jsou podle něj těžištěm aktivit radikálů. Pro oběti či svědky plánuje zavést elektronické trestní oznámení.

Účinným prostředkem v boji proti extremismu by podle vnitra mělo být také lepší začleňování menšin a cizinců do společnosti. „Extremisté mimo jiné zneužívají pocitu ohrožení v rámci veřejnosti. Je třeba, aby stát zaštítil aktivity k prevenci kriminality zejména v souvislosti se sociálně vyloučenými lokalitami,“ píše ministerstvo v koncepci.

Počet trestných činů s extremistickým podtextem loni oproti předchozímu roku mírně stoupl. Policie zaznamenala 179 takových skutků, v roce 2017 o 26 méně. Nejčastěji se extremisté dopouštěli trestného činu podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Policisté loni řešili také 11 trestních oznámení souvisejících s obsahem konspiračních webů.

Více na: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/vnitro-chce-s-extremismem-bojovat-zejmena-na-internetu.socialni-site-jsou-tezistem-aktivit-radikalu

Následkem žhářského útoku ve Vítkově je úpadek extrémistů

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

V prvním desetiletí 21. století byly žhářské útoky na Romy častější. Policie jich na Opavsku, Bruntálsku, v Ostravě a na dalších místech vyšetřovala několik. Nejvážnější byl právě útok ve Vítkově. Podle Vishwanathana ale po něm popularita neonacistů začala v Moravskoslezském kraji klesat. „Ještě v roce 2014 se jim dařilo uspořádat několik větších demonstrací, ale už tehdy zájem veřejnosti neudrželi. V posledních komunálních volbách strany s protiromskou rétorikou neuspěly,“ řekl. Důvodů vidí několik. Jednak vysoké tresty, které čtyři mladíci David Vaculík, Jaromír Lukeš, Václav Cojocaru a Ivo Müller dostali. „Navíc se projevila velká solidarita s rodinou. Lidé jednoznačně čin odsoudili,“ řekl. Na pokles protiromských nálad má podle něj vliv i současný vzestup ekonomiky a nedostatek zaměstnanců. „Romové pracují a jsou součástí pracovního trhu,“ řekl.

Více na: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/kumar-vishwanathan-2

Senát přijal rezoluci k pronásledování hnutí Falun Gong v Číně

Dne 20. března 2019 Senát Parlamentu České republiky rázně odmítl pronásledování členů hnutí Falun Gongu, křesťanů a ujgurů čínským režimem.

Rezoluce, která byla nakonec Senátem schválena poměrem 39:3, vyzývá také prezidenta Miloše Zemana, ministra zahraničí a předsedy obou parlamentních komor k důslednému uplatňování požadavků na zastavení pronásledování náboženských a národnostních menšin, propuštění vězňů svědomí, k dodržování a ratifikování mezinárodního paktu o lidských právech.

Český helsinský výbor, který usiloval o přijetí rezoluce Senátu,  vydal podpůrné stanovisko a aktivně se zúčastnil veřejného slyšení v Senátu koncem uplynulého roku, přijetí rezoluce vítá a doufá, že všichni čelní představitelé našeho státu budou jednat se zástupci Čínské vlády v duchu rezoluce  a zasadí se  o propuštění vězňů svědomí a zastavení obchodování s lidskými orgány za účelem zisku.    

Falun Gong je nejpronásledovanější skupinou lidí v Číně, již v roce 1999 čítala přibližně 100 milionů Číňanů. Lidé, kteří se drží učení této budhistické školy, jsou čínským režimem pronásledováni a násilně „převychováváni“ ve vězeňském systému.

Statistiky shromážděné pracovní skupinou pro lidská práva publikované na stránkách Falun Dafa Information Center uvádějí následující čísla: 450 000 až 1 milion následovníků Falun Gongu je zadržovaných ve vězeňském systému Laogai, 87 000 zdokumentovaných případů mučení, 4 258 zdokumentovaných obětí na životech. 

Na jednání Senátu promluvila také předsedkyně Asociace Falun Gong ČR Veronika Sunová. „Dnes je velký den. Dnes máte příležitost dát naději lidem, kteří jsou i v tomto okamžiku krutě mučeni. Můžete psychicky posílit miliony lidí, kteří již téměř 20 let čelí krutému pronásledování jen proto, že věří v hodnoty pravdivosti, soucitu a snášenlivosti,“ řekla paní Sunová českému senátu. „Máte možnost vyslat signál, který třeba odradí některé jednotlivce od páchání zločinů.“  

Podle senátora Pavla Fischera za zdmi koncentračních táborů neexistuje právo. „Člověk se tam stává nositelem orgánů. Orgány jsou odebírány zdravým živým lidem, a to proto, aby se v největší kvalitě předávaly dál. Není náhodou, že tyto lágry jsou velmi blízko nemocnicím, aby nedocházelo ke znehodnocení biologického materiálu,“ řekl Fischer.

Podle senátora Hampla trvalo hodně dlouho, než se podařilo získat do té míry přesvědčivé informace. „Dnes už nemáme pochyby o tom, že byli a jsou příznivci hnutí Falun Gong v Číně, a možná další skupiny obyvatel, zneužíváni, a to dokonce velmi hromadně,“ dodal Hampl.

O těchto případech jednaly také Evropský parlament v letech 2013 a 2016 a Sněmovna reprezentantů USA v roce 2016. Oba vrcholové orgány potvrdily, že zprávy o násilných odběrech orgánů od zadržovaných následovníků Falun Gongu jsou „důvěryhodné“.

Petici podpořili také nevládní organizace Český helsinský výbor a Amnesty International, nebo osobnosti, jako bývalý ministr kultury Daniel Herman  nebo bioetik Univerzity Karlovy Jan Payne a další.

Více k průběhu projednávání viz.:  http://www.epochtimes.cz/2019032124700/CR-Senat-se-postavil-proti-cinskemu-rezimu.-Vyzyva-k-ukonceni-nasilnych-represi-a-propusteni-politickych-veznu.html

Facebook v boji proti šíření dezinformací

Sociální síť Facebook tento týden sadou nových opatření vystupňovala boj proti šíření dezinformací na platformě. Začíná například snižovat dosah příspěvků ze skupin, kde se manipulace opakovaně objevují, také nově při řazení příspěvků v uživatelském výběru zohledňuje celkové postavení vydavatele. Dezinformace a další závadný obsah představují aktuálně pro Facebook obrovskou výzvu, přičemž problém zviditelnily hlavně americké prezidentské volby v roce 2016

Opatření ve středu představil viceprezident Facebooku dohlížející na bezpečnost a „integritu“ Guy Rosen. Popsal je jako součást tři roky běžící iniciativy s cílem „odstraňovat, omezovat a informovat“ v souvislosti s problematickým obsahem.

Nově se také uživatelům v „newsfeedech“ u mediálních organizací objevují „indikátory důvěry“, přes které se lze dostat k informacím o novinářských a etických zásadách dané redakce. Produkt vytvořila skupina zpravodajských společností skrze iniciativu Trust Project.

Více na: www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/zahranicni/facebook-bojuje-proti-sireni-dezinformaci-novymi-opatrenimi

Za práva osob se zdravotním postižením

Poslanecká sněmovna projednává přijetí opčního protokolu, spojeného s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Díky němu může mezinárodní výbor dohlížet na stát, jak Úmluvu plní. Dokážou dát poslanci prioritu lidským právům?

Respekt k lidské důstojnosti a nezávislosti se postupně prosazuje. Vedle demokratické vlády většiny se stále více počítá s právy menšin. Před třemi lety uzavřely země sdružené v Organizaci spojených národů na jejím valném shromáždění Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Strany úmluvy se dohodly na zákazu diskriminace, plném zapojení těchto osob do společnosti a zajištění rovnosti příležitostí. Výslovně se to stejně vztahuje na muže i ženy a zvlášť jsou zmiňovány děti, u nichž se úměrně rozvoji jejich schopností má zachovávat jejich identita.

Úmluva ukládá státům, které se k ní připojily, aby zajistila práva postižených legislativně i na úrovni exekutivy, aby na státní úrovni koordinovala činnost resortů, které to zajišťují. U nás je to ministerstvo práce a sociálních věcí v kooperaci s vládním výborem pro zdravotně postižené. Česká republika jako zúčastněná země má ve spolupráci se zahraničními subjekty a mezinárodními organizacemi podporovat a zvyšovat povědomí o osobách se zdravotním postižením.

S úmluvou je propojen opční protokol, který státy přijímají zvlášť a který rozšiřuje možnost zdravotně postižených domoci se svých práv. Jeho podstatou je, že stát uznává příslušnost Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Po vyčerpání možností, které mu poskytuje právo státu, se může občan smluvní strany na výbor obrátit se stížností, že jeho práva jsou porušována. Výbor vyzve stát k prošetření a nápravě. 

O neodkladné posouzení může výbor požádat stát, pokud by mohly vzniknout nenapravitelné újmy oběti porušení práv. Výbor vyzve smluvní stranu úmluvy a jejího opčního protokolu, aby přijal nezbytná předběžná opatření. 

Může se přihodit, že činnost výboru, jeho dohled na to, jak stát plní úmluvu (podobně jako v případě jiných občanských svobod a lidských práv), může být označena za porušení státní suverenity. Na to jsou státy háklivé. To může být motivem opatrnosti některých zákonodárců. Někdy s nedůvěrou přistupují k takové kontrole zvenčí i státy, které jinak berou práva a svobody vážně.

Opční protokol se v současnosti projednává v poslanecké sněmovně. Návrh je ve výborech, kterým byl na plénu přidělen. Projednával ho 19. března také petiční výbor, v němž návrh neprošel. Nikdo si sice netroufl hlasovat proti jeho ratifikaci, avšak sedm poslanců se hlasování zdrželo. Z přítomných třinácti poslanců tedy návrh neprošel o jeden hlas. 

Zahraniční výbor vzhledem k tomu, že jde o mezinárodní smlouvu, a výbor pro zdravotnictví na základě tématu úmluvy a protokolu, jímž sněmovna v prvním čtení návrh přikázala, ratifikaci opčního protokolu doporučily.

Péče o členy lidské společnosti, kteří jsou jakkoli oslabeni a znevýhodněni, například zdravotním hendikepem, je projevem civilizovanosti. Zdravotně postižení se právem dožadují ohledů společnosti, například vytváření bezbariérových vstupů do budov nebo dopravních prostředků. Sami se starají o své rovnocenné místo například ve školách nebo na pracovištích. Starají se také o právní rámec své přítomnosti ve společnosti.

Právě opční protokol k úmluvě umožňuje zdravotně postiženým, aby hájili své místo ve státě, a když stát selže, může se na návrh stěžovatele do věci vložit nadstátní instituce. Stát by se neměl obávat o ztrátu části své svrchovanosti. Téma lidských práv je nadřazeno suverenitě lokálních orgánů moci. Nutno trvat na tom, že to vyplývá z lidství jako takového, i když různé kultury to interpretují různě. Případná stížnost adresovaná výboru OSN nemusí státu ublížit. Upozornění a případné opatření ve prospěch stěžovatele může státu spíše pomoct vrátit se k principům, které deklaruje, a zachovat si dobrou pověst a důvěru. 

Spolky takřečeného občanského sektoru, které se věnují dodržování lidských práv, mezi nimi v tomto případě zejména Český helsinský výbor, organizace s dlouhou tradicí a počátky ještě za minulého režimu, věnují projednávání dokumentu pozornost. Lze doufat, že Sněmovna, až se návrh vrátí z výborů a bude se projednávat v plénu, si neužene mezinárodní ostudu a dá souhlas k ratifikaci.

Souhlas s návrhem, který není typickým stranicko-politickým tématem a spíše se v něm projevuje celková vyspělost společnosti napříč politickými směry odleva doprava, není bohužel samozřejmý. Je nutno pozorně sledovat hlasování ve výborech a pak i v plénu Sněmovny. Kdyby už poslanci neměli ušlechtilejší motivy, mohli by pamatovat, že se blíží volby do Evropského parlamentu a že k těmto volbám chodí spíše ta část voličstva, která je na kulturu veřejného života citlivá. 

Politické strany, které by hlasovaly proti nebo se hlasování zdržely, dojde-li na hlasování do té doby, udělají nakonec z obecně lidské otázky politikum a musí počítat s voličskou odezvou 24. a 25. května. Volby do evropského parlamentu koneckonců nejsou posledními volbami v České republice. 

http://denikreferendum.cz/clanek/29424-za-prava-osob-se-zdravotnim-postizenim

MPSV vyhlásilo soutěž Pečující roku, při které budou oceněni neformální pečovatele z celého Česka

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyhlásilo soutěž Pečující roku, jejímž cílem je ocenit neformální rodinné pečující. Soutěž bude probíhat ve třech kategoriích. Nominovaným může být kdokoliv z široké veřejnosti. Přihlášky mohou soutěžící posílat do 26. 4. 2019, kdy se nominace uzavřou. Vítězům pak předá ocenění ministryně Jana Maláčová na Fóru rodinné politiky 15. 5. 2019 v Brně. 

Soutěž proběhne ve třech kategoriích:

  1. péče o seniora staršího 65 let
  2. péče o člověka s postižením/dlouhodobě nemocného mladšího 18 let
  3. péče o člověka s postižením/dlouhodobě nemocného staršího 18 let

Nominovat pečující do těchto kategorií může kdokoliv. Stačí zaslat jméno, příjmení, adresu, telefonní číslo, e-mail nominovaného a kategorii, v níž je nominován na adresu soutezpecujiciroku@mpsv.cz. 

K e-mailu bude nutné připojit osobní příběh nominovaného, podle kterého bude odborná porota rozhodovat. Text by neměl přesahovat délku 250 slov.

Nominaci a osobní příběh můžete zaslat také klasickou poštou na adresu MPSV Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2. Na obálku napište heslo „Pečující roku“. Pro nominace zaslané poštou platí datum odeslání uvedené na obálce.    

Více na: https://www.mpsv.cz/files/clanky/35392/2019_04_12_TZ_MPSV_vyhlasilo_soutez_Pecujici_roku._Oceni_neformalni_pecovatele_z_celeho_Ceska.pdf

Výbor pro práva dítěte vyzývá vládu ČR k poskytnutí humanitární pomoci v Sýrii

Výbor pro práva dítěte se ve svém usnesení ze dne 15. 1. 2019 připojil k výzvě české vládě k poskytnutí humanitární pomoci v akutní krizi v uprchlických táborech na severu Sýrie.

Ve výzvě stojí, že Výbor pro lidská práva již sleduje s obavou tábory v Dejr Ballút a Muhammadijeh, kde se kvůli ničivým dešťům podmínky ještě více zhoršily a uprchlíci, včetně  dětí, se v těchto táborech musí potýkat s chladem, valící se vodou a blátem.

Výbor pro práva dítěte proto apeluje na českou vládu, aby se dohodlo na formě pomoci, kterou by naše země mohla nabídnout. Zdůrazňují, že pomoc uprchlíkům v místě, kde se momentálně nacházejí, je i vládou deklarovaná priorita.

Více na: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/vybory/pro-prava-ditete/ze-zasedani-vyboru/Usneseni-o-pripojeni-se-k-vyzve-o-severni-Syrii.pdf

Agenda ochrany práv dětí v činnosti Výboru pro práva dítěte na rok 2019

  1.  Zákaz tělesných trestů – stížnost APPROACH proti České republice k Evropskému výboru pro sociální práva Rady Evropy
  2. Transformace systému péče o ohrožené děti
  3. Kojenecké ústavy + stížnost ERRC a MDAC proti České republice k Evropskému výboru pro sociální práva Rady Evropy (Eva Petrová z KVZ a Diana Šmídová)
  4. Represe dětí v ochranné či ústavní výchově
  5. Dětský ombudsman
  6. Povinné zastoupení dětí advokátem
  7. Vzdělávání policie a metodické vedení práce s dětmi ohroženými násilím
  8. Obchod s dětmi

Více na: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-ditete/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-15–ledna-2019-a-prijata-usneseni-171833/

Na 100 míst ve věznicích připadá 105 lidí

Česko má šestý největší podíl lidí ve věznicích ze 43 zkoumaných zemí Rady Evropy. Vyplývá to z posledních statistik Rady Evropy zveřejněných 2. 4. 2019. Na sto tisíc obyvatel v České republice podle zprávy o vězeňství připadá 208,8 vězně. To je víc než dvojnásobek evropského mediánu. Navíc Česká republika patří mezi státy s přeplněnými věznicemi. Na sto míst za mřížemi u nás připadá sto pět lidí, což je osmý nejhorší výsledek. O stavu vězeňství hovořil 7. 4. 2019 v pořadu Týden v justici právník z kanceláře Veřejného ochránce práv JUDr. Milan Svoboda.

Více na https://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omezenych-na-svobode/aktuality-z-detenci/aktuality-z-detenci-2019/na-100-mist-ve-veznicich-pripada-105-lidi/

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.