Přečetli jsme za vás

Pracovníci ze zemí Evropské unie mají právo na stejné zacházení jako ti tuzemští – ombudsman shrnuje doporučení pro úřady i ministerstva

Doporučení formuloval veřejný ochránce práv na základě rozsáhlého výzkumu mezi unijními občany žijícími v České republice. Víc než tisícovka lidí poměrně zastoupených nejen podle národnosti, ale i vzdělání nebo místa, kde v Česku žijí, popisovala zkušenosti s jednáním na úřadech, poskytováním zdravotní péče nebo vzděláváním. Především se ale účastníci výzkumu vyjadřovali k tématům týkajícím se práce a zaměstnání – a na tuto oblast také míří většina doporučení ombudsmana. Jeho působnost se o oblast práva na volný pohyb občanů EU rozšířila od roku 2018. České úřady, se kterými cizinci nejčastěji jednají, by podle ombudsmana měly zlepšit komunikaci a například pravidelně aktualizovat české i cizojazyčné webové stránky s informacemi určenými právě zahraničním pracovníkům. Zásadní je podle ombudsmana také role Státního úřadu inspekce práce.

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/

Stížnosti ve zdravotnictví pohledem ombudsmana – jak postupovat

K lékaři občas musíme všichni. A někdy se může stát, že máme pochybnosti o postupu lékaře, nelíbí se nám jeho přístup, ale nevíme, jak dále postupovat. V podcastu veřejného ochránce se dozvíte jak si případně stěžovat na lékaře, pokud máte pochybnosti o jeho postupu.

Více na:  https://www.ochrance.cz/aktualne/na_kavu_s_ombudsmanem_50-_dil_stiznosti_ve_zdravotnictvi/

Obce jako veřejní opatrovníci komunikují se soudy různě – chybí jim jednotné vedení

Po výzkumu zaměřeném na praxi soudů při rozhodování o omezení svéprávnosti nebo podpůrných opatřeních se zástupkyně veřejného ochránce práv letos zabývala zkušenostmi obcí s veřejným opatrovnictvím a ochranou zranitelných dospělých. Dotazníky, které vyplnilo víc než 430 obcí, ukázaly především na nejednotnou spolupráci veřejných opatrovníků s opatrovnickými soudy. Podle zástupkyně ombudsmana chybí veřejnému opatrovnictví jednotné vedení v podobě gesčního ministerstva. Situace navíc dopadá na samotné opatrované, kteří nemají jistotu, že se o ně veřejní opatrovníci v různých místech postarají stejně.

Veřejné opatrovnictví zahrnuje širokou škálu oblastí. Opatrovník se musí orientovat nejen v sociální práci nebo zdravotnické problematice, ale také v právních a ekonomických otázkách. Za opatrovance řeší každodenní věci jako je placení nájmu, zajištění sociálních služeb nebo žádosti o sociální dávky. Musí ale zvládat i složité situace od řešení exekucí, přes nakládání s nemovitostmi a projednání dědictví až po stěhování, hospitalizaci nebo umístění do zařízení sociální péče. To vše ve spolupráci se soudy, na kterých leží konečné rozhodnutí a schválení konkrétních kroků.

Výzkum ukázal, že právě v oblasti schvalování právních úkonů za opatrované obce postupují různě. Některé obce podávaly soudu návrhy ke schválení předem, jiné až ex post. Například u prodeje nemovitosti patřící opatrovanému se polovina obcí obrátila na soud s požadavkem na schválení až po samotném prodeji. A někdy obce dokonce nepožádaly soud o schválení právního jednání za opatrované ani v případech, kdy jim to zákon výslovně ukládá, například při změně bydliště.

Na druhou stranu označovali opatrovníci spolupráci s opatrovnickými soudy za nepředvídatelnou:  „V ČR se stále uplatňuje tzv. okresní právo – rozsudky nejsou sjednoceny, listiny opatrovníka se vydávají různými způsoby a podle různých pravidel. (…) Zásadně zde chybí mentor veřejného opatrovnictví, někdo, na koho se lze ve složitých otázkách obracet a dostávat jednoznačné odpovědi,“ shrnul v dotazníku své výhrady zástupce jedné z obcí.

Zvlášť malé obce se navíc potýkají s nedostatkem personálu pro tuto agendu. A jejich potíže se násobí, pokud v místě sídli větší zdravotnické zařízení nebo ústav sociálních služeb. Extrémním případem byla obec, kde ze 155 obyvatel bylo 47, tedy téměř třetina, ve veřejném opatrovnictví.

V malých obcích zastává opatrovnickou agendu často jeden člověk a někdy ani ne na plný úvazek. I k tomu se zástupci obcí ve výzkumu vyjadřovali: „Při kumulovaných funkcích převyšuje počet opatrovanců kapacitní možnosti opatrovníka. Největším problémem v této práci je pro mě nepochopení zaměstnavatele a tím nedostatek času na kvalitní výkon této agendy. (…) Každopádně je pro mě z časových důvodů problémem osobní kontakt s opatrovanými,“ napsala do dotazníku jedna z opatrovnic.

Kvalita péče o opatrované může podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové trpět i tím, že se v malých obcích často věnují opatrovnictví přímo starostové: „Chybí záruka kontinuity. Pokud po čtyřech letech přijde po volbách někdo úplně nový, trvá, než se seznámí s celou agendou i situací všech opatrovanců. V nejmenších obcích ale opravdu nemusí být úředník, kterému by starosta opatrovnickou agendu mohl předat. Řešením by mohlo být, kdyby soud mohl opatrovnictví převést na jinou obec. To v současnosti není možné. Veřejné opatrovnictví je totiž vázané výhradně na bydliště opatrovaného a obce se o člověka odjinud starat nemohou.“ vysvětluje Šimůnková. A kvalitě veřejného opatrovnictví nepomáhá podle ní ani to, že starostové a úředníci nejmenších obcí kvůli výjimce v zákoně nemusejí pro práci opatrovníka absolvovat zkoušku odborné způsobilosti.

Na roztříštění odpovědnosti státu za veřejné opatrovnictví upozorňuje veřejný ochránce práv opakovaně. Dosud totiž tato oblast nemá vlastního gestora v podobě jednoho ministerstva, ale dělí se o ni Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti. Domluva na možných systémových změnách je proto komplikovaná.

Více na:  https://www.ochrance.cz/aktualne/obce_jako_verejni_opatrovnici_komunikuji_se_soudy_ruzne_chybi_jim_jednotne_vedeni/

Zástupkyně ombudsmana zveřejnila zprávu o šetření policejního zákroku v Teplicích – k úmrtí zadrženého došlo již během zákroku, který nebyl profesionální

Vzhledem ke zvýšenému zájmu veřejnosti i médií o průběh šetření policejního zákroku v Teplicích z června letošního roku přistoupila zástupkyně veřejného ochránce práv k mimořádnému zveřejnění anonymizované zprávy o šetření. Zástupkyně ombudsmana tak chce předejít možnému nekontrolovanému publikování pouze částí zprávy bez patřičného kontextu poté, co dokument poskytla žadateli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Zároveň důrazně upozorňuje, že šetření dosud neuzavřela, své závěry shrne v závěrečném stanovisku, případně bude postupovat dál dle zákona. Uveřejnění zprávy není sankcí ve smyslu zákona o veřejném ochránci práv.

„V šetření, které jsem zahájila z vlastní iniciativy, jsem se zaměřila na zákonnost postupu policie a přiměřenost použití donucovacích prostředků. Mé šetření v žádném ohledu nenahrazuje postupy orgánů činných v trestním řízení,“ předeslala zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková s tím, že ve zprávě vycházela z podkladů poskytnutých Krajským ředitelstvím policie Ústeckého kraje. K dispozici měla také výpovědi osádky prvního sanitního vozu a dva – veřejnosti známé – videozáznamy ukazující jednání muže i zákrok policistů.

Ve zprávě o šetření podrobně shrnula časový sled událostí, jak jej popisovali různí aktéři. V právním hodnocení se věnuje postupu policie a to v několika fázích zákroku. Zmiňuje také svůj pohled na postup orgánů vnitřní kontroly a techniku donucovacích prostředků. Ke zprávě o šetření se následně vyjádřil ústecký policejní ředitel.

Podle Moniky Šimůnkové je zveřejnění zprávy o šetření mimořádný krok: „Našim hlavním cílem bylo předejít případným dezinterpretacím zprávy o šetření, kterou jsme poskytli žadateli na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Upřednostnila bych, kdybychom mohli materiály k případu zveřejnit až po skončení celého šetření. Proto také zatím nebudu naše závěry podrobněji komentovat. V současné době s kolegy intenzivně pracujeme na textu závěrečného stanoviska.“ shrnula svůj postoj zástupkyně ombudsmana.

Ze zveřejněné zprávy (celý text je v odkazu) ovšem vyplývají zásadní zjištění, která potvrzují dřívější pochybnosti o nepřiměřenosti zákroků a úmrtí zadrženého během zákroku nikoliv v nemocnici nebo v sanitce, jak bylo opakovaně tvrzeno do medií veřejnosti. I samotné interní kontrolní vyšetřování vykazuje znaky zanedbání či dokonce úmyslného přehlížení klíčových svědkům, což ukazuje na zásadní systémové mezery při vyšetřování trestných činů policistů.             

 
Shrnutí závěrů

Policisté zasahující na místě pochybili tím, že:

 * záchrannou službu volali až s tříminutovým zpožděním, ačkoli nutnost lékařského ošetření byla od počátku zjevná s ohledem na zdravotní stav pana A. (ovlivnění návykovou látkou, vytékání krve z úst),

* nikdo z policistů nemonitoroval zdravotní stav osoby, vůči níž zákrok směřoval, a včas nezjistil, že tento člověk přestal vykazovat známky života, což považuji za porušení zásady přiměřenosti zakotvené v § 11 zákona o Policii ČR a porušení povinnosti dle § 53 odst. 5 zákona o Policii ČR dbát na to, aby donucovací prostředek nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání a

* po kolapsu pana A. mu nesejmuli pouta z rukou a nezahájili okamžitou resuscitaci vlastními silami. Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje pochybilo tím, že při interním šetření události nedostatečně zjistilo skutkový stav, když zcela opominulo absenci výpovědí osádky prvního vozidla zdravotnické záchranné služby (dále jen „ZZS“), které mají pro hodnocení postupu policistů zásadní význam, neboť obsahují informace o zdravotním stavu pana A. svědčící o jeho kolapsu ještě před příjezdem prvního vozidla ZZS.

Tento nedostatek by v konečném důsledku mohl vést k nenaplnění požadavků na účinné vyšetřování.

Text zprávy zde: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9880

Odchod Bohemia Energy a dalších dodavatelů z trhu odhalil mezery v legislativě – chybí jasnější pravidla pro dodavatele poslední instance i ochranu zákazníků ohrožených energetickou chudobou

Diskuze veřejného ochránce práv se zástupci Energetického regulačního úřadu o okolnostech a následcích odchodu Bohemia Energy a dalších dodavatelů energií z trhu ukázala, že české předpisy podobné situace dostatečně neřeší. Podle ombudsmana je potřeba upřesnit povinnosti dodavatelů poslední instance a zajistit ochranu zranitelných zákazníků.

„Během podzimu se u dodavatelů poslední instance ocitl téměř milion českých domácností. Pro část zákazníků jsou nové platby za energie nad jejich možnosti a hrozí, že se ocitnou v dluhové pasti nebo bez elektřiny či plynu. Stát ale v současné době má jen omezené možnosti, jak zákazníky dodavatelů poslední instance ochránit nebo jejich situaci systematicky řešit,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček, „naše legislativa zatím nezná kategorii zranitelných zákazníků ani pojem energetické chudoby. Ukazuje se, že tyto definice jsou v právním řádu potřeba. Teprve potom je možné stanovit i konkrétní povinnosti dodavatelů energií vůči nim.“

Zákon by podle něj měl dodavatelům poslední instance například jasně určit splatnost záloh nebo jim také výslovně zakázat odpojit odběrné místo. „S tím souvisí samozřejmě i zavedení nových oprávnění Energetického regulačního úřadu ve vztahu k dodavatelům poslední instance. Měl by mít možnost porušení pravidel nejen kontrolovat, ale i sankcionovat,“ vysvětlil ombudsman.

Podle ombudsmana postupoval Energetický regulační úřad vůči zákazníkům přecházejícím k dodavatelům poslední instance velice vstřícně. Tím v nich ale mohl nechtíc vzbudit neoprávněná očekávání. Regulátor trhu měl podle ombudsmana jednodušeji vysvětlit, že do smluvních vztahů mezi odběrateli a dodavateli energií vstupovat nemůže.

Veřejný ochránce práv chce se svými připomínkami k energetickému zákonu seznámit Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je také připravený spolupracovat na změně předpisů tak, aby se zvýšila ochrana spotřebitelů.

Více  na: https://www.ochrance.cz/aktualne/odchod_bohemia_energy_a_dalsich_dodavatelu_z_trhu_odhalil_mezery_v_legislative_chybi_jasnejsi_pravidla_pro_dodavatele_posledni_instance_i_ochrana_zakazniku_ohrozenych_energetickou_chudobou/

Ústavní soud vyhověl návrhu ombudsmana – zrušil protiústavní zastropování odměn pro advokáty ustanovené jako opatrovníky

Částí advokátního tarifu, která v některých případech přisuzovala advokátům ustanoveným do funkce opatrovníka odměnu odvozenou od paušálně určené tarifní částky 1 000 korun, se Ústavní soud zabýval poněkolikáté. Šlo o případy konkrétních advokátů – opatrovníků, kteří takto sníženou odměnu rozporovali. Přestože dali ústavní soudci těmto stěžovatelům zapravdu, nemohli podle zákona zrušit ustanovení celé, ale pouze ty části, na které stížnosti mířily. Ombudsman proto využil své pravomoci a podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení sporného paragrafu jako celku.

Ombudsman upozornil v návrhu Ústavnímu soudu na to, že v předchozích případech hodnotil Ústavní soud především rozdílné zacházení mezi advokáty-opatrovníky a advokáty poskytujícími jiné formy právní pomoci.

„Jsem rád, že díky dnešnímu nálezu Ústavního soudu dojde k narovnání podmínek pro všechny advokáty – opatrovníky bez ohledu na to, koho zastupují,“ okomentoval dnešní nález Ústavního soudu ombudsman Stanislav Křeček. Ten jako veřejný ochránce práv monitoruje také naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, která požaduje zvláštní ochranu zranitelných osob v přístupu ke spravedlnosti. „K tomu, aby byla tato ochrana účinná a kvalitní, je nezbytné, aby měli advokáti mimo jiné také odpovídající odměnu za odvedenou práci. Zastupování lidí duševním onemocněním může být navíc mnohem náročnější a vyžaduje nejen právní vzdělání, ale zejména citlivý přístup a schopnost srozumitelně vysvětlit člověku průběh řízení a obsah soudního rozhodnutí,“ uzavřel ombudsman.

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/ustavni_soud_vyhovel_navrhu_ombudsmana_-_zrusil_protiustavni_zastropovani_odmen_pro_advokaty_ustanovene_jako_opatrovniky/

Ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně odmítá opatření navrhovaná ombudsmanem. Veřejný ochránce práv proto informoval vládu

Ministerstvo práce a sociálních věcí opakovaně odmítlo plnit opatření, která veřejný ochránce práv navrhoval v souvislosti s postupem úřadů práce při vyřazování lidí z evidence uchazečů o zaměstnání. Nespolupracovalo s ombudsmanem ani při řešení několika případů týkajících se posuzování nároku na příspěvek na péči nebo zvláštní pomůcku. Ombudsman se proto obrátil na vládu se dvěma zprávami, v nichž shrnul postup MPSV v obou oblastech stejně jako své argumenty a závěry.

1. Posuzování nároku na příspěvek na péči nebo zvláštní pomůcku

Na veřejného ochránce práv se od roku 2018 obrátili stěžovatelé ve třech velmi podobných případech, jejichž společným jmenovatelem byla nedostatečná kvalita posudků posudkových lékařů. Posudkový orgán má přitom vycházet nejen z lékařských zpráv, ale i ze záznamu o sociálním šetření. Posudek pak musí obsahovat vysvětlení, jakým způsobem posudkový orgán podklady hodnotil, které z nich považoval za relevantní, případně jakým způsobem se snažil rozpory v posudkové dokumentaci vyjasnit. Neúplnost nebo nepřesvědčivost posudku totiž může mít za následek nezákonnost samotného rozhodnutí o příspěvku.

Přestože ombudsman v každém z případů navrhl adekvátní doporučení k nápravě situace, ministryně je ani jednou nepřijala. A v závěru komunikace dokonce obecně odmítla provádění kontrolních lékařských prohlídek jako možného opatření k nápravě. S tím ombudsman zásadně nesouhlasí.

,,Mým primárním zájmem je upozorňovat na vady posudků, které jsou natolik závažné, že vznikají důvodné pochybnosti o zákonnosti samotných rozhodnutí.“ uzavřel zprávu zaslanou vládě ombudsman.

2. Vyřazování z evidence uchazečů o zaměstnání a nepřiznání podpory v nezaměstnanosti

Druhá zpráva veřejného ochránce práv adresovaná vládě se týkala postupu MPSV v případech pěti stěžovatelů evidovaných na úřadech práce. Podle ombudsmana úřady práce pochybily při jejich vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání nebo posuzování jejich nároku na podporu v nezaměstnanosti. Ani ministryně po upozornění ombudsmana nezjednala nápravu. Z jejích vyjádření vyplynulo, že postupy dotčených úřadů podporuje a na hodnocení jejich správnosti trvá i přes argumenty ombudsmana.

Podle ombudsmana úřady práce při vyřazení uchazečů z evidence nezjistily skutečný stav věci a nepostupovaly přiměřeně, efektivně ani vstřícně. Takový postup je v rozporu i s judikaturou Nejvyššího správního soudu. „Je nutné velmi dbát na to, aby byla při posuzování věci zachována proporcionalita mezi mírou porušení povinnosti a tvrdostí sankce, která za toto porušení následuje, “ upozornil ombudsman vládu.

Tři případy z pěti přezkoumala rozkladová komise. Podle jejích závěrů úředníci postupovali podle předpisů. Následně ministryně přezkumná řízení ve všech třech případech zastavila. S takovým postupem ombudsman nesouhlasí, proto se rozhodl obrátit se na vládu.

Ombudsman ve zprávě vládě nicméně ocenil přístup krajské pobočky Úřadu práce v Olomouci, která jako jediná ze všech úřadů přijala jeho argumentaci k vyřazení uchazečky o zaměstnání z evidence.

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/ministerstvo_prace_a_socialnich_veci_opakovane_odmita_opatreni_navrhovana_ombudsmanem-_verejny_ochrance_prav_proto_informoval_vladu/

Od roku 2022 se důchody zvýší o 300 korun navíc. Za každé vychované dítě dostanou zejména pečující ženy 500 Kč

Novela zákona o důchodovém pojištění ve znění jak ji ponechal Senát přinese zvýšení důchodů o 300 korun nad rámec zákonem stanové částky. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí by měly v příštím roce při zohlednění dodatečného zvýšení růst o 797 Kč (o 5,2 %). Průměrný důchod by tak měl být podle předběžných čísel zhruba 16 275 Kč a měl by dosahovat přibližně 43 % průměrné mzdy.

Senátoři ponechali v novele návrh zástupců ČSSD na tzv. výchovné. Všem primárně pečujícím o děti by se tak měl důchod zvýšit o 500 Kč za každé vychované dítě. „Jedná se především o ženy, u nichž je průměrná výše důchodů o téměř tři tisíce korun nižší než u mužů. Přitom se zasloužily o výchovu nové generace, která ze svých příjmů mimo jiné přispívá i do důchodového systému,“ upřesňuje Jana Maláčová. Změny by se měly týkat současných i budoucích seniorek a seniorů. Novelu ještě musí podepsat prezident republiky. Zvýšení důchodů o 300 korun nad rámec valorizace by mělo platit od začátku roku 2022 a další změny 1. ledna 2023.

Více na:

https://www.mpsv.cz/documents/20142/2061970/18_08_2021_+TZ_Duchody_Senat.pdf/5c75bf2a-3204-8b34-d1de-a07a9e6b892a

Zástupkyně ombudsmana nesouhlasí s ukončením bezplatného testování na covid-19 pro děti a mladistvé

Jako problematické vidí zástupkyně ombudsmana především plánované ukončení bezplatného testování na covid-19 pro mladistvé a děti starší dvanácti let. Jde totiž o skupiny, které mají Listinou základních práv a svobod garantovanou zvláštní ochranu.

Také Úmluva o právech dítěte vedle práva na volný čas a odpočinek výslovně uznává i právo dítěte svobodně participovat na kulturním životě a umělecké činnosti. Zpoplatnění testů podle zástupkyně ombudsmana tato práva narušuje a jde proti nejlepším zájmům dětí. V dopise upozornila ministra zdravotnictví i na budoucí zátěž pro rozpočty rodin a možné znevýhodnění dětí ze sociálně slabších rodin.

Podobné argumenty podle zástupkyně ombudsmana platí také u dalších skupin: „Uvítám, když uvedenému zásahu do rozpočtu a případným nerovnostem v přístupu budete věnovat pozornost i ve vztahu ke zletilým osobám, například nezaopatřeným dětem do 26 let,“ uvedla v dopise ministrovi zdravotnictví Monika Šimůnková.  

Bezplatné testování by mělo skončit prvního září. Vláda ale chce o možných výjimkách pro určité skupiny lidí nebo i případné změně termínu znovu jednat.

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/zastupkyne_ombudsmana_nesouhlasi_s_ukoncenim_bezplatneho_testovani_na_covid-19_pro_deti_a_mladistve_obratila_se_na_ministra_zdravotnictvi/

Děti mají právo před hospitalizací na psychiatrii i během léčby vyjádřit svůj názor

Návštěvy týmu kanceláře ombudsmana v zařízeních poskytujících péči v oblasti dětské a dorostové psychiatrie ukázaly, že k účasti nezletilých pacientů na rozhodování o léčbě přistupují nemocnice nesourodě a někdy účast dítěte zanedbávají. Zástupkyně ombudsmana proto vydala Doporučení, které by mělo pomoci praxi sjednotit a posílit práva dítěte. Doporučení vzniklo ve spolupráci s odborníky z oboru, představiteli nemocnic a ve shodě s Ministerstvem zdravotnictví.

Za zásadní považuje zástupkyně ombudsmana informování dětských pacientů, a to přiměřeně věku. To se týká téměř každého dětského pacienta. Od vyspělosti dítěte se pak odvíjí další postup při jeho zapojování do rozhodování o záležitostech spojených s hospitalizací na psychiatrii.

U každého dítěte by měl lékař nemocnice individuálně posoudit, zda je způsobilé poskytnout (ne)souhlas s hospitalizací nebo navrhovanou léčbou. Musí zhodnotit, jestli jde o situaci, která je přiměřená rozumové a volní vyspělosti dítěte, tedy zda dítě dokáže vyjádřit volbu, rozvažovat a zhodnotit důsledky svých rozhodnutí.

Pokud dítě k rozhodnutí způsobilé je, měl by se podle Doporučení poskytovatel zdravotní péče vůlí dítěte řídit. Nemůže tedy upřednostnit například rozhodnutí rodiče. Za podmínek stanovených zákonem je ale možná hospitalizace nebo léčba i bez souhlasu.  

Lékaři by měli věnovat patřičnou pozornost i názorům dítěte, které není schopné situaci plně posoudit a dát souhlas či nesouhlas. Měli by také dítě informovat o jeho právech včetně možnosti, že se samo může obrátit na soud, pokud by chtělo zvrátit rozhodnutí rodičů. Děti mají také právo podat stížnost podle zákona o zdravotních službách.

„Na otázky spojené s právem dětí rozhodovat samy za sebe není jednotná odpověď. Skupina „děti“ je tak různorodá – rozdíl mezi 8 a 17letým pacientem je veliký. Za klíčové považuji, že právo být slyšeno má každé dítě schopné formulovat vlastní názor,“ upozorňuje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. 

Doporučení vychází z českých zákonů, Listiny základních práv a svobod a mezinárodních dokumentů jako je Úmluva o právech dítěte a Úmluva o právech osob se zdravotním postižením.

V rámci prevence špatného zacházení navštěvuje zástupkyně ombudsmana a tým Kanceláře veřejného ochránce práv systematicky místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě, a to jak z moci úřední, tak v důsledku závislosti na poskytované péči. V letech 2018–2019 navštívili pět zařízení z oblasti dětské psychiatrie s celkovou kapacitou 239 míst. V současnosti připravujeme souhrnnou zprávu z těchto návštěv.

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/deti_maji_pravo_pred_hospitalizaci_na_psychiatrii_i_behem_lecby_vyjadrit_svuj_nazor/

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.