Přečetli jsme za vás

Linka první psychické pomoci odbavila v době epidemie 2600 hovorů. Lidé se mohou dále obracet na specializované krizové linky

Po téměř třech měsících fungování ukončilo Ministerstvo zdravotnictví provoz linky první psychické pomoci. Linka byla zřízena 25. března v rámci celostátní infolinky 1212, volající se na ni mohli dovolat přes volbu 5. Za dobu svého trvání vyřídili intervenční pracovníci více něž 2 600 hovorů, z nichž třetinu tvořila intervence u lidí s psychickými obtížemi. V případě potíží se občané mohou dále obracet na specializované krizové linky.

„Období epidemie koronaviru bylo pro nás všechny velmi náročné. Vytvořili jsme proto pod celostátní infolinkou 1212 linku první psychické pomoci, která sloužila veřejnosti jako podpora v těchto náročných měsících. Linka poskytla volajícímu bezpečný prostor pro podpůrný rozhovor v obtížné situaci s odborníkem, který mu případně nabídl další možnosti pomoci,“ vysvětlil smysl provozu linky ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Linka byla určena všem občanům, kteří z důvodu aktuální krizové situace cítili nepřiměřenou psychickou zátěž. Poskytovala tzv. krizovou intervenci vedenou vyškolenými interventy a psychology. V praxi to znamenalo, že pokud byl volající v akutní psychické nepohodě či krizi, interventi použili techniky první psychické pomoci za účelem stabilizace volajícího. Tzv. intervenční hovory měly podobu strukturovaného rozhovoru a trvaly v průměru 20 minut. Množství intervenčních hovorů tvořilo průměrně 30-35% všech hovorů na lince první psychické pomoci.
Operátoři odbavovali i lehčí hovory, které nevyžadovaly krizovou intervenci. Volající se například informovali, co mají se svou psychikou dělat, jak si pomoct sami a kde mohou najít požadované služby. Případně se doptávali na současnou epidemiologickou situaci a opatření ministerstva. V prvních dnech od spuštění linka vyřídila až 100 hovorů denně, s maximem 161 v jednom dni, poté se počet hovorů držel kolem 40-50 denně a postupně klesal. Průměrně linka první psychické pomoci vyřizovala 20-30 hovorů denně. Tyto hovory měly zpravidla trvání několik minut.

„Provoz linky zajišťovali zdravotničtí interventi a psychologové Systému psychosociální intervenční služby (SPIS), vycvičení pro komunikaci s lidmi zasaženými psychicky nadlimitní situací. Linka fungovala od 7 hodin do půlnoci a v nočních hodinách pak byl případný volající odkázán na non-stop linku krizové pomoci,“ upřesnil Lukáš Humpl, klinický psycholog a garant SPIS ČR ze Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje.

Nejčastěji volali lidé, na které doléhala karanténní opatření a s nimi spojená změna životního stylu. Týkalo se to především osamělých lidí staršího věku, kteří špatně snášeli odloučení od přátel a rodiny, dále lidí středního věku, kteří čelili psychickému vyčerpání, nejistotě a úzkostem. Volající nejčastěji vyhledávali porozumění a ujištění, že ve svém prožívání nejsou sami a že má jejich problém řešení.

„Linku mohli využít lidé, na které dolehla krizová situace, vyvolaná ohrožením zdravotní povahy. Většinou volali lidé z důvodu pocitu strachu z nemoci, obtížně zvládající karanténu či s pocity bezmoci. Odborníci pak s nimi přes telefon řešili, jak zvládnout izolaci, akutní stres, hněv či zklamání v souvislosti se situací, kterou prožívali,“ dodává Lukáš Humpl.

Počet poskytnutých intervencí ve vztahu ke COVID se s odeznívající krizí postupně snižoval. Začaly dominovat hovory bez souvislosti s epidemií, které jsou běžné na krizových linkách. Z toho důvodu se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo agendu navrátit specializovaným linkám se zkušeností s řešením těchto oblastí. Pomoc zde bude nadále dostupná, kontakty jsou k nalezení zde: www.capld.cz

Linka první psychické pomoci pod volbou 5 fungovala na celostátní infolince 1212. Ta byla zřízena krátce po začátku koronavirové krize, aby ulehčila přetížené lince 112. Operátoři z řad dobrovolníků a pracovníků jednotlivých zapojených rezortů odpovídají veřejnosti na dotazy týkající se nejen zdravotnictví a hygienických opatření, ale také podnikání, sociální problematiky, přeshraničního pohybu a dopravy. Na lince 1212 nadále funguje zdravotnická linka Ministerstva zdravotnictví (volba 2). Linka je k dispozici všem občanům zdarma, s operátory mohou spojit i přes chat.

Krátce po zavedení linky pro veřejnost byla zřízena také linka kolegiální pomoci pro zdravotníky. Tato bude nadále funkční. Bude řešit problematiku psychické zátěže zdravotnických pracovníků v souvislosti s výkonem povolání již bez přímého vztahu k epidemii COVID. Tato linka odbavila během svého působení prozatím sedm desítek intervenčních hovorů.  

Ministerstvo zdravotnictví se od počátku epidemie COVID-19 na českém území snaží ve spolupráci s odbornými společnostmi, zdravotními pojišťovnami, médii i soukromými subjekty zajistit pro občany co nejlepší přístup k informacím týkajícím se nejenom řešení situace související s infekcí COVID-19, ale i k informacím o zdravotní péči obecně. Pro aktuální informace doporučujeme občanům nadále sledovat webové stránky a sociální sítě Ministerstva zdravotnictví ČR, zvláště pak speciální stránky ke koronaviru včetně aplikace k výskytu onemocnění v ČR.

Na nejčastěji kladené dotazy dokáže odpovědět virtuální sestra Anežka, která doposud zodpověděla přes 170 tisíc dotazů ke koronaviru. Dále je možné si ze stránek stáhnout digitální kartu s aktuálními informacemi přímo do mobilu, tu si již stáhlo více než 1 milion uživatelů. Je možné připojit se také do Viber komunity Spolu proti koronaviru, která čítá 45 tisíc členů. Kampaň Spolu proti koronaviru Ministerstva zdravotnictví zároveň přináší univerzální jednoduchá pravidla, jak se za současné situace chránit.  Více na: https://www.mzcr.cz/dokumenty/linka-prvni-psychicke-pomoci-odbavila-v-dobe-epidemie-2600-hovoruobcane-se-moh_19419_1.html

Podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení se od července změní

Od 1. července 2020 se pro účely příspěvku na bydlení mění okruh společně posuzovaných osob. Žadatelé o tuto dávku státní sociální podpory budou muset do příslušného formuláře nově uvádět všechny jedince, se kterými žijí ve společné domácnosti, mimo jiné i manžele/lky či nezletilé nezaopatřené děti. Nikoli tedy už jen osoby, které mají v daném bytě trvalý pobyt. 

Dne 1. 1. 2020 nabyl účinnosti zákona č. 363/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 363/2019“). S přijetím tohoto zákona se zvýšila nejen celková suma rodičovského příspěvku, ale také došlo (v rámci poslanecké iniciativy) ke změně ve stanovení okruhu společně posuzovaných osob u příspěvku na bydlení. 

V praxi to znamená, že od 1. 7. 2020 bude Úřad práce ČR, v souladu s platnou legislativou, brát při posouzení nároku na příspěvek na bydlení manžele/lky či nezletilé nezaopatřené děti a všechny jiné osoby, které v dané domácnosti žijí. Tedy společně s žadatelem o dávku užívají byt a hradí společné náklady na své potřeby. Týká se to i otců, kteří doposud žili ve společné domácnosti se svou rodinou, ale měli odlišný trvalý pobyt. 

Co se od 1. 7. 2020 mění? V první řadě prošla úpravou samotná žádost o příspěvek na bydlení. Klient musí nově vyplnit, kromě trvalého pobytu a adresy pro doručování, také informaci o tom, kde skutečně žije. V části B pak už nebude uvádět jména těch, kteří s ním mají v bytě pouze hlášený trvalý pobyt, ale uvede všechny osoby, které s ním v domácnosti skutečně žijí. 

Další velkou změnou je fakt, že zaměstnanci Úřadu práce ČR mají v rámci hodnocení nároku na dávku oprávnění vykonat v předmětném bytě šetření v místě. Cílem tohoto opatření je zjištění všech skutečností rozhodných nejen pro vznik nároku na dávku, ale také určení její výše. Šetření budou moci zástupci ÚP ČR vykonat po předchozím souhlasu žadatele o dávku, příjemce dávky nebo společně posuzovaných osob. V tomto ohledu je třeba upozornit na to, že zástupce Úřadu práce ČR se vždy při výkonu šetření v místě prokáže příslušným služebním průkazem i zvláštním oprávněním, které vydává krajská pobočka Úřadu práce ČR. 

Co zůstává? K žádosti o příspěvek na bydlení musí klienti nadále dokládat příjmy a náklady na bydlení za předchozí kvartál. Aktuálně se tedy jedná o příjmy a uhrazené náklady na bydlení včetně posledního vyúčtování za 2. čtvrtletí 2020, tj. duben, květen a červen 2020. 

Žádosti a další podklady nutné pro hodnocení nároku na nepojistné sociální dávky mohou lidé podávat i jinou cestou než osobně. A to elektronicky (datovou schránkou nebo e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem), prostřednictvím pošty nebo na podatelně příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR. Pokud bude třeba cokoli doplnit nebo upravit, zaměstnanci úřadu už pak žadatele/příjemce dávek sami zkontaktují prostřednictvím písemné výzvy, telefonicky či e-mailem. V rámci přívětivého přístupu nabízí Úřad práce ČR též možnost objednat se na určitý termín. Na některých pracovištích je možné tak učinit online. Další variantou je sjednat si termín návštěvy telefonicky. Bližší informace a kontakty na příslušné zaměstnance jsou dostupné na webových stránkách ÚP ČR (www.uradprace.cz). 

Více na: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/17.6.2020+-+TZ_Podm%C3%ADnky+pro+p%C5%99izn%C3%A1n%C3%AD+p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvku+na+bydlen%C3%AD+se+od+%C4%8Dervence+zm%C4%9Bn%C3%AD.pdf/9d77b51f-9e5e-1778-6c9a-8ccfaca89504

Strategická investice do nové gynekologicko-porodnické kliniky ve FN Brno za téměř 2 miliardy byla podpořena ministerstvem zdravotnictví

Fakultní nemocnice Brno získala od Ministerstva zdravotnictví registraci pro výstavbu nové gynekologicko-porodnické kliniky. Cílem strategické investice ve výši 1,95 miliardy korun je především sloučení v současnosti oddělených pracovišť Bohunice a Obilní trh v jeden kompaktní a funkční celek. Vznikne tím pracoviště, které bude nejmodernější ve střední Evropě a na evropské špičce rozsahem poskytované zdravotní péče. Jedná se po IKEM, FN Hradec Králové, FN Plzeň a Thomayerově nemocnici celkově již o pátou registrovanou strategickou investici.

„Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno zajišťuje komplexní regionální porodnickou, gynekologickou, onkogynekologickou a vysoce specializovanou péči v oblasti perinatální medicíny a asistované reprodukce a je dominantním poskytovatelem této péče na území Jihomoravského kraje, nicméně je klíčová i v rámci celé republiky. Investicí vznikne nejmodernější pracoviště ve střední Evropě. Zatímco řada ministrů přede mnou tuhle investici jen slibovala, nám se ji podařilo dotáhnout do fáze, kdy ji nemocnice může konečně začít skutečně připravovat a poté realizovat. Finanční prostředky máme na investici vyčleněny,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

V současnosti je gynekologicko-porodnická klinika dispozičně rozdělená na Pracoviště reprodukční medicíny na Obilním trhu a Pracoviště medicíny dospělého věku umístěné v areálu FN Brno v Bohunicích. Obě pracoviště jsou na sobě organizačně a provozně velmi závislá, dělí je však od sebe zhruba 7 km. Umístění na dvou pracovištích je pro její provoz značně komplikované a dlouhodobě provozně a personálně neudržitelné. Cílem strategické investice je proto sloučení v současnosti oddělených pracovišť v jeden kompaktní a funkční celek.

Na realizaci investice jsou plánovány celkové finanční prostředky ve výši 1,95 miliard korun, z toho 1,365 miliard korun bude financováno ze státního rozpočtu a 585 milionů korun jde z vlastních zdrojů Fakultní nemocnice Brno. Stavba je plánovaná v letech 2023–2025.

Více na: https://www.mzcr.cz/dokumenty/strategicka-investice-do-nove-gynekologicko-porodnicke-kliniky-ve-fn-brno-za-tem_19418_1.html

Firmy do 50 zaměstnanců nebudou muset platit sociální pojištění

Poslanci schválili novelu zákona o sociálním pojištění navrhovanou ministryní Janou Maláčovou. Návrh rozšiřuje dosavadní program Antivirus o nový režim C, který spočívá v odpuštění plateb odvodů na sociální pojištění. Týkat se bude firem do 50 zaměstnanců. MPSV tak poskytuje další cílenou podporu pro zmírnění dopadů koronavirové krize za účelem zachování maximálního možného počtu pracovních míst. Antivirus C má pomoci přibližně 88 % zaměstnavatelů a 1,4 milionu jejich zaměstnanců. Dopad na státní rozpočet se předpokládá ve výši max. 13,5 mld. Kč. Novela zákona byla poslanci projednána po takzvané „vratce“ ze Senátu a nyní ji musí ještě podepsat prezident republiky. 

Návrh zákona o sociálním pojištění promíjí tu část pojistného na sociální zabezpečení, kterou platí zaměstnavatelé. Celkově jde o 24,8 % z úhrnu příjmů jejich zaměstnanců za měsíce červen, červenec a srpen. MPSV se snaží vyjít zaměstnavatelům maximálně vstříc, proces bude proto administrativně velmi snadný. Místo předkládání žádosti zaměstnavatelé v měsíčním výkazu OSSZ pouze uvedou snížený vyměřovacího základ a zaplatí snížené pojistné. 

Aby zaměstnavatelé získali nárok na odpuštění pojistného, musí splnit tyto tři základní podmínky. První z nich je, že zaměstnávají nejvýše 50 zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Dále musí dodržet také to, že počet zaměstnanců v pracovním poměru zjištěný v každém z těchto třech měsíců se v porovnání se stavem zaměstnanců v březnu 2020 nesnížil o více než 10 %. Zaměstnavatelé musí také udržet 90 % objemu mezd jako v březnu 2020. Splnění těchto podmínek se bude posuzovat v každém měsíci zvlášť. 

Dále jsou zaměstnavatelé povinni zaplatit včas pojistné za zaměstnance. V příslušném kalendářním měsíci navíc nemohou čerpat prostředky z programu Antivirus v režimu B, tedy překážek v práci na straně zaměstnavatele. 

Na státní rozpočet bude mít zavedení Antiviru C dopad ve výši max. 13,5 mld. Kč, tedy 4,5 mld. za každý měsíc. Novela zákona byla poslanci projednána po takzvané „vratce“ ze Senátu a nyní ji musí ještě podepsat prezident republiky. Poté bude zákon účinný dnem jeho vyhlášení. 

Detailní informace o režimu C programu Antivirus společně s praktickými příklady jsou uvedeny na webových stránkách MPSV. 

Více na: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/16_06_2020_TZ_Firmy+do+50+zamestnancu+nebudou+muset+platit+socialni+pojisteni_Snemovna+schvalila+navrh+ministryne+Malacove+na+rozsireni+programu+Antivirus_FINAL.pdf/35b611e6-1365-6e3f-8424-6d16d350829c

Ústavní soud potvrdil porušení základních práv stěžovatele v případu smrtelné nehody při obsluze obráběcího stroje

IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu, usnesení Krajského soudu v Praze a rozsudek Okresního soudu v Kolíně, neboť jimi byla porušena práva stěžovatele zaručená v čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel byl v řízení před obecnými soudy uznán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců podmíněně odloženému na zkušební dobu třiceti měsíců. Skutek měl, stručně řečeno, spočívat v tom, že stěžovatel nechal vyměnit sklo okénka obráběcího stroje za nevhodné bezpečnostní vrstvené sklo, neodpovídající bezpečnostním normám a dokumentaci výrobce. Dne 9. července 2015 pak při práci na uvedeném stroji utrpěl poškozený smrtelné zranění.  K úrazu došlo v příčinné souvislosti s jednáním poškozeného, který, ač řádně obeznámen, nerespektoval bezpečnostní předpisy a nedodržel bezpečnou vzdálenost.

Stěžovatel se poté obrátil na Ústavní soud. Ve své ústavní stížnosti namítal, že soudy při rozhodování porušily jeho právo na spravedlivý proces a zásadu in dubio pro reo. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.  Napadená rozhodnutí, podle názoru Ústavního soudu, nevyhovují požadavkům práva na řádné soudní řízení a pochybení, jichž se dopustil především nalézací soud a která nebyla napravena v řízeních o opravných prostředcích, zasáhla stěžovatelova základní práva. Jakkoliv obecné soudy v odůvodnění svých rozhodnutí vyjádřily jisté pochybnosti, rozhodly v neprospěch stěžovatele, aniž by provedly navržený důkaz, jehož význam připustili i slyšení znalci. Současně obecné soudy vidí příčinnou souvislost mezi jednáním stěžovatele a tragickým následkem nehody, aniž by zohlednily skutečné pochybení poškozeného, respektive příčinnou souvislost mezi jeho jednáním a důsledkem nehody. V postupu obecných soudů proto Ústavní soud spatřuje porušení práva na řádně vedené soudní řízení před nalézacím soudem a efektivní soudní ochranu v řízení o opravných prostředcích, zaručenou v čl. 36 a násl. Listiny. Stěžovatel svým jednáním – náhradou skla neoriginálním výrobkem – bezpochyby porušil požadavky výrobce obráběcího stroje, jeho pochybení však bez dalšího není způsobilé naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Jen důkladné prověření konkrétních okolností, velikost síly působící na soubor ochranných prvků obráběcího stroje, jednání (pochybení) poškozeného, případně příčiny nehody, mohou vést k závěru, o němž nebudou důvodné pochybnosti.

Nelze vyloučit, že poznatky obecných soudů se prokáží nakonec jako správné; v takovém případě je ovšem povinností soudů, aby své závěry prezentovaly bez pochybností, jimiž relativizují výsledek trestního řízení a neobjasňují přesně příčiny nehody s tragickými důsledky. Bude úkolem nalézacího soudu provést důkaz, který vyloučí pochybnosti, nepodaří-li se je vyloučit, bude třeba tyto pochybnosti v novém jednoznačně odůvodněném rozhodnutí zohlednit.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 362/19 je dostupný ZDE: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2020/IV._US_362_19_an.pdf

Více na: https://www.usoud.cz/aktualne/okresni-soud-se-musi-znovu-zabyvat-okolnostmi-smrtelne-nehody-pri-obsluze-obrabeciho-stroje/

Český telekomunikační úřad a veřejný ochránce práv jednali o záměru neukládat po-vinnost provozovat veřejné telefonní automaty

V reakci na sdělení veřejného ochránce práv, který se rozhodl zahájit šetření z vlastní iniciativy v souvislosti se záměrem ČTÚ již neuložit od příštího roku povinnost provozovat veřejné telefonní automaty, došlo k jednání nejvyšších představitelů obou institucí.

Obě strany na schůzce detailně prodiskutovaly zmíněnou problematiku a východiska svých postojů. ČTÚ předložil pro diskusi podklady a dokumenty, z nichž při formulaci záměru vycházel. Veřejný ochránce práv se s nimi detailně seznámil a ujistil předsedkyni Rady ČTÚ, že nikdy nezpochybňoval směřování společnosti k většímu využívání mobilních telefonů a s tím související fakt, že komunikace prostřednictvím veřejných automatů je stále častěji nahrazována využíváním právě mobilních telefonů. Díky postupnému dokrývání míst bez signálu mobilní sítě, tzv. bílých míst, tak představuje užívání a volání prostřednictvím mobilních telefonů vhodnou alternativu.

Ačkoliv není dle názoru ochránce nezbytné za každou cenu trvat na zachování veřejných telefonních automatů, je třeba zajistit dostupnost hlasových služeb pro ty nejzranitelnější osoby v situacích, kdy mobilní telefon z různých důvodů nelze použít (např. osoby ohrožené domácím násilím, zasažené jinou nenadálou krizovou situací apod.). Předsedkyně Rady ČTÚ přislíbila, že v rámci svých kompetencí bude hledat řešení, jak zajistit pro tyto osoby adekvátní náhradu za veřejné telefonní automaty. Veřejný ochránce práv ji v tom podporuje a bude jí nápomocný.

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2020/cesky-telekomunikacni-urad-a-verejny-ochrance-prav-jednali-o-zameru-neukladat-povinnost/

MPSV sociálním službám dofinancuje 1 miliardu na zvýšené náklady na provoz v sou-vislosti s COVID-19

Téměř 1 mld. Kč půjde sociálním službám na dofinancování zvýšených nákladů v souvislosti s COVID-19 za období od 13. 3. do 31. 5. 2020. Vláda schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na mimořádný dotační titul pro sociální služby. Peníze půjdou na výpadky úhrad od klientů, zvýšené personální náklady nebo nákupy ochranných pomůcek. Z dotačního titulu budou moci čerpat všichni registrovaní poskytovatelé, i ti mimo krajskou síť. 

„Kvůli pandemii měly sociální služby zvýšené náklady, se kterými nepočítaly. Například v domovech pro seniory zaměstnanci odpracovali spoustu přesčasů, které musí poskytovatelé zaplatit. Terénní pečovatelské služby se kvůli uzavření některých služeb staraly o více klientů, vozily jim obědy a nákupy. To vše byly pro poskytovatele náklady navíc,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. 

MPSV proto tyto zvýšené náklady sociálním službám uhradí. Dotace se bude poskytovat na: 

• výpadky z úhrad od klientů, jelikož sociální služby přestaly přijímat nové klienty; 

• zvýšené personální náklady jako jsou například přesčasy, více směn pracovníků; 

• zvýšené náklady kvůli přijatým opatřením vlády, kdy například terénním pečovatelským službám kvůli uzavření sociálních služeb přibyl okruh lidí, kteří najednou zůstali doma a potřebovali pomoc; 

• nákupy ochranných pomůcek, zajištění dezinfekce prostorů, nákup teploměrů apod. 

Na dofinancování sociálních služeb je vyčleněna necelá 1 mld. Kč (989 793 698 Kč). MPSV dotační výzvu vypíše v následujících dnech. Podle zákona poté musí být dotační titul zveřejněn po dobu alespoň 30 dní. Veškeré informace budou dostupné na webu ministerstva. 

Více na: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/15_06_+2020+TZ+-+MPSV+socialnim+sluzbam+dofinancuje+1+miliardu+na+zvysene+naklady+na+provoz+v+souvislosti+s+COVID-19.pdf/3677e0f3-091b-465e-fc58-a371c3d97686

Vláda podpořila návrh zákona upravujícího tzv. náhradní výživné, které má pomoci rodičům samoživitelům

Vláda dne 15. června 2020 schválila návrh zákona připravený MPSV upravující tzv. náhradní výživné. Díky němu samoživitelé a samoživitelky, kterým jejich partner či partnerka nepřispívá na dítě, nezůstanou bez peněz. Ve chvíli, kdy totiž selžou veškeré dostupné nástroje k vymáhání výživného, nastoupí stát. V Česku se o této formě pomoci diskutovalo 15 let. Současná vláda se k němu zavázala ve svém programovém prohlášení. Zákon nyní poputuje do Poslanecké sněmovny. 

„Pro samoživitele a samoživitelky, kteří využili všech zákonných možností při vymáhání výživného a neuspěli, je situace mnohdy beznadějná. Kdo si to nezažil, tak neuvěří. Nechci, aby děti vyrůstaly s pocitem, že na ně jeden z rodičů kašle a společnost i stát tomu pouze přihlíží. Nechci se vymlouvat, proč jim nemůžeme pomoci. Chci, aby tyto děti měly dobrý start do života, stejně jako jejich kamarádi,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, proč je pro ni tak zásadní prosadit tento zákon. 

Stejný postoj k takové formě podpory rodin má i společnost. Pro vyplácení náhradního (zálohovaného) výživného jsou podle průzkumu CVVM z února loňského roku tři čtvrtiny Čechů. 

Kdo bude mít na náhradní výživné nárok? 

Dosáhnou na něj ti samoživitelé a samoživitelky, kteří svou situaci aktivně řeší. To znamená, že je podán návrh na exekuci kvůli dlužnému výživnému. 

Jak to bude fungovat? 

Pokud rodič splňuje podmínky nároku, obrátí se na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Ten mu poskytne potřebné formuláře a informace a následně celou situaci posoudí a rozhodne nejpozději do 30 dní. Rodič následně každé 4 měsíce dokládá neplnění vyživovací povinnosti. Samoživitel či samoživitelka můžou náhradní výživné pobírat až 24 měsíců. Vyplacená částka je potom vymáhána státem skrze krajské pobočky Úřadu práce ČR, které se připojí do již běžícího exekučního řízení s dlužníkem. 

Kolik rodič dostane? 

Samoživitelé budou mít nárok na vyplacení náhradního výživného ve stejné výši, v jaké ho stanovil druhému rodiči soud. Maximální částka náhradního výživného bude zastropovaná na 3 tisíce Kč. Pokud druhý z rodičů platí výživné jen částečně, stát samoživiteli či samoživitelce doplatí soudem stanovenou částku.

Více na: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/15_06_2020+TZ_Ministryn%C4%9B+Mal%C3%A1%C4%8Dov%C3%A1+prosadila+pomoc+pro+samo%C5%BEivitele+a+samo%C5%BEivitelky.pdf/05216bd3-7a8c-5c52-a0ca-b99b0f5b9007 

Zaměstnanci firem v platební neschopnosti budou moci opět požádat Úřad práce o vyplacení dlužné mzdy

Zaměstnanci firem, kterým zaměstnavatel nevyplatil mzdu, protože je v platební neschopnosti, budou opět moci požádat o vyplacení mzdového nároku Úřad práce. Možnost domáhat se dlužné mzdy touto cestou aktuálně brání zákon přijatý ke zmírnění dopadů epidemie pro oblast justice, insolvencí a exekucí.

Podle této legislativy se totiž nepřihlíží k insolvenčním návrhům podaným na firmy věřiteli od 24. dubna do konce srpna. Zákonem však byla omezena i možnost vymáhání a úhrady mzdových nároků prostřednictvím ÚP ČR. Nápravu situace přináší návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), který již podpořili poslanci a dnes i Senát.

Od 24. dubna platí zákon 191/2020 Sb. (tzv. „lex covid justice“). Jeho smyslem je zmírnění dopadů epidemie koronaviru na účastníky soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby, ale týká se i insolvencí. Tato právní úprava má však negativní dopad na zaměstnance, jejichž zaměstnavatel je v platební neschopnosti. Stávající podoba zákona totiž znemožňuje Úřadu práce ČR vyplatit zaměstnanci mzdový nárok za zaměstnavatele, jak bylo možné doposud.

Zaměstnanci díky návrhu MPSV budou mít opět možnost získat alespoň část ze mzdových nároků, které jim zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží. O vyplácení mzdového nároku mohou žádat Úřad práce ČR. Pro tyto případy tak budou platit obdobné podmínky jako před nabytím účinnosti, tzv. lex covid justice. Nově bude ÚP ČR moci dlužnou částku po zaměstnavatelích vymáhat až 3 měsíce poté, co tzv. lex covid justice přestane platit.

Ke vstupu úpravy v účinnost zbývá již jen souhlas prezidenta republiky vyjádřený jeho podpisem.

Více na https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/13_05_2020_TZ_platebni_neschopnost_vymahani_mezd.pdf/ac6a0af8-5f2e-8ac0-74ad-86b049704b80

Odklad splatnosti sociálního pojištění pomůže zaměstnavatelům překonat obtíže

Zaměstnavatelé budou moci až do 20. října letošního roku odložit platby na sociální zabezpečení (tj. 24,8 %), které by jinak museli odvést za květen až červenec. Z hrubých mezd by odváděli pouze pojistné placené za zaměstnance (6,5 %). Návrh MPSV dnes schválila dolní komora. Zároveň poslanci schválili pozměňovací návrh ohledně ošetřovného. Podle tohoto návrhu budou mít nárok na ošetřovné všichni rodiče, kteří nemůžou z objektivních důvodů dát dítě do školy či školy. Materiál musí ještě projednat Senát PČR a podepsat prezident republiky.

Odklad pojistného

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za měsíce květen až červenec 2020 budou moci zaměstnavatelé hradit až do 20. října 2020. Pokud se firmy rozhodnou k tomuto odkladu, bude jim sníženo penále z dlužného pojistného o 80 %. Pro zaměstnavatele bude odklad pojistného znamenat volné prostředky pro udržení firmy v chodu, a tedy i udržení zaměstnanosti. A to pouze za minimální cenu platby odloženého pojistného odpovídající navýšení o pouhá necelá 4 % p. a. Navržená úprava se týká pojistného splatného do 20. června, do 20. července a do 20. srpna 2020. Zachována zůstává povinnost zaměstnavatele z vyměřovacího základu zaměstnance srazit a odvést pojistné za zaměstnance.

Navrhované opatření nebude mít žádný vliv na příjmy z pojistného, neboť samotné pojistné bude zaplaceno sice později, než ve stanoveném termínu, ale stále v roce 2020.

„V případě, že se zaměstnavatelé rozhodnou využít odklad pojistného se sníženým penále, nebude firma nikde vedená jako dlužník. To je důležité při poskytování dotací nebo jiných forem podpory při současné pandemii,“ doplňuje ministryně Maláčová.

Další změny

Společně s možností odkladu plateb pojistného bylo navrženo přijetí dvou opatření, která značně přispějí ke zjednodušení administrativy v oblasti placení pojistného a předkládání přehledů.

Prvním je zavedení povinnosti zaměstnavatele předkládat přehled o výši vyměřovacího základu a o výši pojistného, evidenční listy důchodového pojištění, přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění a oznámení o dni nástupu zaměstnance do zaměstnání a dni skončení zaměstnání OSSZ výlučně elektronicky, což je dnes již převládající způsob jejich podávání.

Dalším opatřením je zrušení možnosti úhrady pojistného v hotovosti na pokladnách OSSZ. Ty dnes přijímají v hotovosti již jen 0,2 % všech plateb pojistného, jejich provoz je náročný na lidské zdroje a bezpečnostní opatření, velmi nákladný, a tím neefektivní. Osobní kontakt na pokladnách znamená také vyšší riziko přenosu nákazy.

Ošetřovné

Nárok na ošetřovné budou mít nadále všichni rodiče, kteří z objektivních důvodů nemohou dát dítě do školy či školky. A to až do 30. června. Mezi důvody patří například zdravotní Praha, 13. května 2020 riziko, kdy je dítě náchylné k nemocem, alergické, nebo žije ve společné domácnosti s někým z rizikové skupiny, také nedostatečná kapacita a krátká provozní doba ve školních skupinách apod.

Návrh zákona schválený poslanci bude nyní postoupen k projednání v Senátu, pokud bude souhlasit i většina horní komory, bude zbývat už jen podpis prezidenta republiky.

Více na https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/13_05_TZ_Odklad_plateb_na_soc_pojisteni_PSP_vc_PN.pdf/afb31ec5-b360-d68f-b4f7-1a058cdbdc67

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.