Přečetli jsme za vás

Senát přijal rezoluci k pronásledování hnutí Falun Gong v Číně

Dne 20. března 2019 Senát Parlamentu České republiky rázně odmítl pronásledování členů hnutí Falun Gongu, křesťanů a ujgurů čínským režimem.

Rezoluce, která byla nakonec Senátem schválena poměrem 39:3, vyzývá také prezidenta Miloše Zemana, ministra zahraničí a předsedy obou parlamentních komor k důslednému uplatňování požadavků na zastavení pronásledování náboženských a národnostních menšin, propuštění vězňů svědomí, k dodržování a ratifikování mezinárodního paktu o lidských právech.

Český helsinský výbor, který usiloval o přijetí rezoluce Senátu,  vydal podpůrné stanovisko a aktivně se zúčastnil veřejného slyšení v Senátu koncem uplynulého roku, přijetí rezoluce vítá a doufá, že všichni čelní představitelé našeho státu budou jednat se zástupci Čínské vlády v duchu rezoluce  a zasadí se  o propuštění vězňů svědomí a zastavení obchodování s lidskými orgány za účelem zisku.    

Falun Gong je nejpronásledovanější skupinou lidí v Číně, již v roce 1999 čítala přibližně 100 milionů Číňanů. Lidé, kteří se drží učení této budhistické školy, jsou čínským režimem pronásledováni a násilně „převychováváni“ ve vězeňském systému.

Statistiky shromážděné pracovní skupinou pro lidská práva publikované na stránkách Falun Dafa Information Center uvádějí následující čísla: 450 000 až 1 milion následovníků Falun Gongu je zadržovaných ve vězeňském systému Laogai, 87 000 zdokumentovaných případů mučení, 4 258 zdokumentovaných obětí na životech. 

Na jednání Senátu promluvila také předsedkyně Asociace Falun Gong ČR Veronika Sunová. „Dnes je velký den. Dnes máte příležitost dát naději lidem, kteří jsou i v tomto okamžiku krutě mučeni. Můžete psychicky posílit miliony lidí, kteří již téměř 20 let čelí krutému pronásledování jen proto, že věří v hodnoty pravdivosti, soucitu a snášenlivosti,“ řekla paní Sunová českému senátu. „Máte možnost vyslat signál, který třeba odradí některé jednotlivce od páchání zločinů.“  

Podle senátora Pavla Fischera za zdmi koncentračních táborů neexistuje právo. „Člověk se tam stává nositelem orgánů. Orgány jsou odebírány zdravým živým lidem, a to proto, aby se v největší kvalitě předávaly dál. Není náhodou, že tyto lágry jsou velmi blízko nemocnicím, aby nedocházelo ke znehodnocení biologického materiálu,“ řekl Fischer.

Podle senátora Hampla trvalo hodně dlouho, než se podařilo získat do té míry přesvědčivé informace. „Dnes už nemáme pochyby o tom, že byli a jsou příznivci hnutí Falun Gong v Číně, a možná další skupiny obyvatel, zneužíváni, a to dokonce velmi hromadně,“ dodal Hampl.

O těchto případech jednaly také Evropský parlament v letech 2013 a 2016 a Sněmovna reprezentantů USA v roce 2016. Oba vrcholové orgány potvrdily, že zprávy o násilných odběrech orgánů od zadržovaných následovníků Falun Gongu jsou „důvěryhodné“.

Petici podpořili také nevládní organizace Český helsinský výbor a Amnesty International, nebo osobnosti, jako bývalý ministr kultury Daniel Herman  nebo bioetik Univerzity Karlovy Jan Payne a další.

Více k průběhu projednávání viz.:  http://www.epochtimes.cz/2019032124700/CR-Senat-se-postavil-proti-cinskemu-rezimu.-Vyzyva-k-ukonceni-nasilnych-represi-a-propusteni-politickych-veznu.html

Za práva osob se zdravotním postižením

Poslanecká sněmovna projednává přijetí opčního protokolu, spojeného s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Díky němu může mezinárodní výbor dohlížet na stát, jak Úmluvu plní. Dokážou dát poslanci prioritu lidským právům?

Respekt k lidské důstojnosti a nezávislosti se postupně prosazuje. Vedle demokratické vlády většiny se stále více počítá s právy menšin. Před třemi lety uzavřely země sdružené v Organizaci spojených národů na jejím valném shromáždění Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Strany úmluvy se dohodly na zákazu diskriminace, plném zapojení těchto osob do společnosti a zajištění rovnosti příležitostí. Výslovně se to stejně vztahuje na muže i ženy a zvlášť jsou zmiňovány děti, u nichž se úměrně rozvoji jejich schopností má zachovávat jejich identita.

Úmluva ukládá státům, které se k ní připojily, aby zajistila práva postižených legislativně i na úrovni exekutivy, aby na státní úrovni koordinovala činnost resortů, které to zajišťují. U nás je to ministerstvo práce a sociálních věcí v kooperaci s vládním výborem pro zdravotně postižené. Česká republika jako zúčastněná země má ve spolupráci se zahraničními subjekty a mezinárodními organizacemi podporovat a zvyšovat povědomí o osobách se zdravotním postižením.

S úmluvou je propojen opční protokol, který státy přijímají zvlášť a který rozšiřuje možnost zdravotně postižených domoci se svých práv. Jeho podstatou je, že stát uznává příslušnost Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Po vyčerpání možností, které mu poskytuje právo státu, se může občan smluvní strany na výbor obrátit se stížností, že jeho práva jsou porušována. Výbor vyzve stát k prošetření a nápravě. 

O neodkladné posouzení může výbor požádat stát, pokud by mohly vzniknout nenapravitelné újmy oběti porušení práv. Výbor vyzve smluvní stranu úmluvy a jejího opčního protokolu, aby přijal nezbytná předběžná opatření. 

Může se přihodit, že činnost výboru, jeho dohled na to, jak stát plní úmluvu (podobně jako v případě jiných občanských svobod a lidských práv), může být označena za porušení státní suverenity. Na to jsou státy háklivé. To může být motivem opatrnosti některých zákonodárců. Někdy s nedůvěrou přistupují k takové kontrole zvenčí i státy, které jinak berou práva a svobody vážně.

Opční protokol se v současnosti projednává v poslanecké sněmovně. Návrh je ve výborech, kterým byl na plénu přidělen. Projednával ho 19. března také petiční výbor, v němž návrh neprošel. Nikdo si sice netroufl hlasovat proti jeho ratifikaci, avšak sedm poslanců se hlasování zdrželo. Z přítomných třinácti poslanců tedy návrh neprošel o jeden hlas. 

Zahraniční výbor vzhledem k tomu, že jde o mezinárodní smlouvu, a výbor pro zdravotnictví na základě tématu úmluvy a protokolu, jímž sněmovna v prvním čtení návrh přikázala, ratifikaci opčního protokolu doporučily.

Péče o členy lidské společnosti, kteří jsou jakkoli oslabeni a znevýhodněni, například zdravotním hendikepem, je projevem civilizovanosti. Zdravotně postižení se právem dožadují ohledů společnosti, například vytváření bezbariérových vstupů do budov nebo dopravních prostředků. Sami se starají o své rovnocenné místo například ve školách nebo na pracovištích. Starají se také o právní rámec své přítomnosti ve společnosti.

Právě opční protokol k úmluvě umožňuje zdravotně postiženým, aby hájili své místo ve státě, a když stát selže, může se na návrh stěžovatele do věci vložit nadstátní instituce. Stát by se neměl obávat o ztrátu části své svrchovanosti. Téma lidských práv je nadřazeno suverenitě lokálních orgánů moci. Nutno trvat na tom, že to vyplývá z lidství jako takového, i když různé kultury to interpretují různě. Případná stížnost adresovaná výboru OSN nemusí státu ublížit. Upozornění a případné opatření ve prospěch stěžovatele může státu spíše pomoct vrátit se k principům, které deklaruje, a zachovat si dobrou pověst a důvěru. 

Spolky takřečeného občanského sektoru, které se věnují dodržování lidských práv, mezi nimi v tomto případě zejména Český helsinský výbor, organizace s dlouhou tradicí a počátky ještě za minulého režimu, věnují projednávání dokumentu pozornost. Lze doufat, že Sněmovna, až se návrh vrátí z výborů a bude se projednávat v plénu, si neužene mezinárodní ostudu a dá souhlas k ratifikaci.

Souhlas s návrhem, který není typickým stranicko-politickým tématem a spíše se v něm projevuje celková vyspělost společnosti napříč politickými směry odleva doprava, není bohužel samozřejmý. Je nutno pozorně sledovat hlasování ve výborech a pak i v plénu Sněmovny. Kdyby už poslanci neměli ušlechtilejší motivy, mohli by pamatovat, že se blíží volby do Evropského parlamentu a že k těmto volbám chodí spíše ta část voličstva, která je na kulturu veřejného života citlivá. 

Politické strany, které by hlasovaly proti nebo se hlasování zdržely, dojde-li na hlasování do té doby, udělají nakonec z obecně lidské otázky politikum a musí počítat s voličskou odezvou 24. a 25. května. Volby do evropského parlamentu koneckonců nejsou posledními volbami v České republice. 

http://denikreferendum.cz/clanek/29424-za-prava-osob-se-zdravotnim-postizenim

Výbor pro práva dítěte vyzývá vládu ČR k poskytnutí humanitární pomoci v Sýrii

Výbor pro práva dítěte se ve svém usnesení ze dne 15. 1. 2019 připojil k výzvě české vládě k poskytnutí humanitární pomoci v akutní krizi v uprchlických táborech na severu Sýrie.

Ve výzvě stojí, že Výbor pro lidská práva již sleduje s obavou tábory v Dejr Ballút a Muhammadijeh, kde se kvůli ničivým dešťům podmínky ještě více zhoršily a uprchlíci, včetně  dětí, se v těchto táborech musí potýkat s chladem, valící se vodou a blátem.

Výbor pro práva dítěte proto apeluje na českou vládu, aby se dohodlo na formě pomoci, kterou by naše země mohla nabídnout. Zdůrazňují, že pomoc uprchlíkům v místě, kde se momentálně nacházejí, je i vládou deklarovaná priorita.

Více na: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/vybory/pro-prava-ditete/ze-zasedani-vyboru/Usneseni-o-pripojeni-se-k-vyzve-o-severni-Syrii.pdf

Agenda ochrany práv dětí v činnosti Výboru pro práva dítěte na rok 2019

  1.  Zákaz tělesných trestů – stížnost APPROACH proti České republice k Evropskému výboru pro sociální práva Rady Evropy
  2. Transformace systému péče o ohrožené děti
  3. Kojenecké ústavy + stížnost ERRC a MDAC proti České republice k Evropskému výboru pro sociální práva Rady Evropy (Eva Petrová z KVZ a Diana Šmídová)
  4. Represe dětí v ochranné či ústavní výchově
  5. Dětský ombudsman
  6. Povinné zastoupení dětí advokátem
  7. Vzdělávání policie a metodické vedení práce s dětmi ohroženými násilím
  8. Obchod s dětmi

Více na: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-ditete/ze-zasedani-vyboru/zasedani-vyboru-15–ledna-2019-a-prijata-usneseni-171833/

Vyjádření Výboru pro práva dítěte k metodickému vedení MPSV na úseku sociálně-právní ochrany dětí

Dne 4. února 2019 Výbor pro práva dítěte Rady vlády ČR pro lidská práva přijal následující usnesení ve věci metodického vedení výkonu veřejné správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí:

Výbor pro práva dítěte:

  1. vítá snahy Ministerstva práce a sociálních věcí metodicky vést orgány sociálně-právní ochrany dětí v souladu s přístupem založeným na právech dítěte a současnými trendy ochrany práv dítěte;
  2. vnímá negativně mediální i jiné zkratky, které se šíří veřejným prostorem a vedou k chybnému a povrchnímu hodnocení tohoto metodického vedení a jeho nepřístojnému ovlivňování;
  3. vyzývá všechny zúčastněné subjekty a odborníky na spolupráci při rozvoji systému veřejnoprávní ochrany dětí v souladu s lidskými právy a svobodami dítěte při dodržování jejich ústavních a zákonných kompetencí.

Výbor pro práva dítěte (dále jen „Výbor“) považuje za nezbytné reagovat na debaty ohledně metodických materiálů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“), týkající se výkonu veřejné správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí, konkrétně Metodickou příručku pro sociální kurátory pro děti a mládež z roku 2016 a Metodickou informaci k některým otázkám vztahujícím se k umísťování dětí v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „ZDVOP“) a pobytu dětí v těchto zařízeních, včetně nároku zřizovatele na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou dětem v těchto zařízeních.

Výbor především v souladu se svým mandátem považuje za důležité zdůraznit, že primárním východiskem činnosti všech státních orgánů ve vztahu k dětem by měl být přístup založený na právech dítěte, který jediný je v souladu s Úmluvou o právech dítěte.

Podle zjištění výboru je však v českém prostředí poměrně nízké povědomí a zároveň respekt k právům dítěte, jak jsou interpretována nálezy Ústavního soudu, rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a obecnými komentáři Výboru OSN pro práva dítěte a dalších lidskoprávních výborů OSN. Tím významnější jsou podle něj veškeré snahy zvyšovat povědomí o lidských právech a svobodách člověka včetně práv dítěte. Proto výbor velice vítá, že MPSV vydává metodické materiály, ve kterých se inspiruje aktuálními výklady práv dítěte z pera relevantních mezinárodních orgánů a snaží se je uvádět do české praxe.

Více na: https://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/vybory/pro-prava-ditete/ze-zasedani-vyboru/Usneseni-ve-veci-metodickeho-vedeni-v-oblasti-SPOD-040219.pdf

Soudy nebraly ohled na mužovu omezenou svéprávnost, jeho stížnosti vyhověl až Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) částečně vyhověl stížnosti muže, jemuž soud uložil platebním rozkazem zaplatit částku přes 75 000 korun. Muž byl přitom dlouhodobě hospitalizován na psychiatrii a má omezenou svéprávnost, což prvoinstanční soud ignoroval.

Částku po muži vymáhala Praha 1, od níž měla jeho matka pronajatou garáž. Po smrti ženy vyzvala muže coby dědice, aby garáž vyklidil a předal. Muž, který garáž neužíval, úřadu oznámil, že s ohledem na svou hospitalizaci není s to věc řešit. Ve stejné době totiž jiný soud řešil omezení jeho svéprávnosti a přidělení opatrovníka.

Praha 1 se obrátila na Okresní soud Praha-východ, který bez ohledu na to vydal platební rozkaz na částku 75 818 plus náklady řízení. Ten potvrdil i odvolací krajský soud.

Tento postup byl podle senátu ÚS se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou nepatřičný, neboť k platebnímu rozkazu se nelze předem vyjádřit.

„Platební rozkaz nelze vydat proti žalovanému, u nějž jsou s ohledem na jeho možné duševní postižení pochybnosti o jeho faktické schopnosti účinně se účastnit řízení a samostatně před soudem jednat,” připomněli soudci.

ÚS připomněl, že v takovýchto případech mají soudy povinnost přijmout taková opatření, aby se i lidé s postižením mohli jednání účastnit, například určení opatrovníka z řad advokátu.

 Více na: https://www.novinky.cz/domaci/501971-soudy-ignorovaly-muzovu-omezenou-svepravnost-zastal-se-ho-az-ustavni-soud.html

Romové na celém světě slavili svůj Mezinárodní den

V pondělí 8. dubna 2019 na Mezinárodní den Romů si Romové na celém světě připomněli počátky romského hnutí  a také historicky první Světový romský kongres, který se konal v Orpingtonu poblíž Londýna v roce 1971. Kongres položil základy mezinárodní spolupráce Romů a romské hnutí dostalo mezinárodní a politicko-společenský rozměr. Romové si tak každoročně připomínají společný původ, jazyk, kulturu, společné sjednocení a spolupráci a především „ romipen “ („romství“).    

První kongres se uskutečnil především díky iniciativě Slobodana Berberskeho, Jána Cibuly, Juan de Dios Ramirez Heredii, Grattana Puxona a Vanko Roudy. Tlumočení se ujal  Donald Kenrick a Mateo Maximoff. Oficiálních účastníků kongresu, byly asi tři desítky, ale celkem se kongresu zúčastnilo mnohem více Romů, především těch, kteří navštívili s kongresem spojený festival v nedalekém Hampsteadu. Účastníci se usnesli na podobě romské vlajky a romské mezinárodní hymny. Dále již tehdy schválili oficiální označení Rom místo Cikán.

V roce 1977 pak pro potřeby hladké organizace druhého Světového romského kongresu vznikla první mezinárodní romská organizace – Mezinárodní romská unie (IRU). Druhý kongres se pak konal v roce 1978 v Ženevě. Nicméně 8. duben byl uznán mezinárodním svátkem až mnohem později, v roce 1990 ve Varšavě, kde se konal čtvrtý kongres.

Více na: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/romove-na-celem-svete-oslavuji-svuj-mezinarodni-den-pripominaji-si-pocatky-romskeho-hnuti

Kritika přístupu současné vlády k otázce lidských práv

V březnu došlo k ukončení činnosti vládní zmocněnkyně pro lidská práva a zároveň náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády ČR Martiny Štěpánkové. Jelikož je její pozice nyní neobsazena, obávají se někteří, že by tento krok mohl vést k zrušení Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády.

Nejistá situace nastává také pro Agenturu pro sociální začleňování, která je součástí Sekce pro lidská práva. Agentura je jediným vládním nástrojem, který desítkám obcí a měst po celé republice pomáhá řešit problémy sociálního vyloučení. Dle předsedy vlády Andreje Babiše bude Agentura, resp. Odbor pro sociální začleňování Úřadu vlády patrně ke konci roku 2019 převeden pod Ministerstvo pro místní rozvoj.

„Doufáme, že převod Agentury nebude znamenat její postupný zánik. Financování do budoucna totiž není zajištěné. Příjmy Agentury jsou nyní ze tří čtvrtin tvořeny dotacemi z evropských fondů. Projekty však skončí v roce 2022 a předseda vlády nás neinformoval o tom, jak zajistí financování, aby Agentura nepřišla o desítky odborníků a kontinuitu, „uvedla 1. místopředsedkyně Pirátů, Olga Richterová.

Zástupci strany Pirátů také poukazují na to, že po zrušení funkce ministra pro lidská práva byla Rada vlády pro lidská práva svolána jejím předsedou Andrejem Babišem až na 11. března 2019, což znamená dva roky poté, co zasedala naposledy. 

Výhrady k přístupu vlády k otázce lidských práv zaznívají v posledních době také například z OSN, z Evropské komise nebo i z Českého helsinského výboru, který zaslal premiérovi dopis.     

Více na: https://zpravy.denikplus.cz/domaci/1069-lidska-prava-jsou-na-vedlejsi-koleji-obavaji-se-pirati.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk

Zpráva z mapování kvality péče v českých psychiatrických nemocnicích

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém projektu QuaityRights for Mental Health (WHO, 2018) identifikovala nedostatky v  naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v institucích poskytujících dlouhodobou péči pro dospělé  osoby s duševním a mentálním postižením v rámci celé Evropy, včetně 3 vybraných zařízení v ČR. Z tohoto důvodu bylo v rámci implementace SRPP provedeno komplexní šetření kvality naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v psychiatrických nemocnicích v ČR poskytujících dlouhodobou péči. Cílem mapování bylo získat validní podklady pro práci na zvyšování kvality poskytované péče a naplňování lidských práv jejich uživatelů v těchto institucích.

Všechny státní psychiatrické nemocnice  byly požádány o spolupráci při mapování naplňování Úmluvy. Naplňování Úmluvy bylo hodnoceno pomocí nástroje WHO QualityRights, který je rozdělen do pěti kapitol soustředěných na články Úmluvy 12 a 14 (právo na uplatnění právní způsobilosti a právo na svobodu a osobní bezpečnost), 15 a 16 (ochrana proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení), 19 (právo na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti), 25 (právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň fyzického a duševního zdraví) a 28 (právo na přiměřenou životní úroveň) a umožňuje skórovat zařízení ve čtyřech stupních „naplňování neiniciováno“ (N/I), „naplňování iniciováno“ (A/I), „naplňováno částečně“ (A/P) a „naplňováno plně“ (A/F). Zároveň je také možné zvolit odpověď „nemožno posoudit“ (N/A). Hodnotitelé prošli tréninkem WHO . Hodnotící týmy byly pětičlenné a zahrnovaly uživatele služeb, psychiatra, sociálního pracovníka, právníka se specializací na lidská práva a výzkumníka. 17 psychiatrických nemocnic se účastnilo šetření v letech 2017/2018.

Výsledky šetření prokázaly, že v psychiatrických nemocnicích bylo iniciováno naplňování Článku 28 Úmluvy (přiměřená životní úroveň a sociální ochrana); Článku 25 (nejvyšší možná úroveň zdraví); Článků 12 a 14 (rovnost před zákonem, svoboda a osobní bezpečnost); a Článku 19 (nezávislý život a zapojení do komunity). Naplňování Článků 15 a 16 (ochrana proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a ochrana před vykořisťováním, násilím a zneužíváním) bylo částečně dosaženo. Mezi nejproblematičtější oblasti patřilo zohledňování plánů na zotavení formulovaných spolu s uživateli péče, zohledňování preferencí uživatelů péče co do místa a způsobu léčby, používání alternativních metod pro de-eskalaci krizových situací namísto izolace a omezujících prostředků, a v neposlední řadě také naplňování přístupu k edukačním a zaměstnaneckým příležitostem.

V další fázi reformy budou zaměstnanci MZ v rámci klíčové aktivity Kvality péče projektu Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné (dále Deinstitiucionalizace) spolu s psychiatrickými nemocnicemi pracovat na odstranění zjištěných nedostatků. Některé nedostatky lze relativně snadno a rychle zlepšit, zatímco jiné jsou důsledkem dlouhodobé strukturální diskriminace lidí s duševním onemocněním a vyžadují změnu v samotném systému poskytování péče pro tuto cílovou skupinu, která zahrnuje oblast financování, legislativy, vzdělávání a systematickou deinstitucionalizaci.

Více na: http://www.reformapsychiatrie.cz/2019/04/01/zprava-z-mapovani-kvality-pece-ve-smyslu-naplnovani-umluvy-o-pravech-osob-se-zdravotnim-postizenim-v-ceskych-psychiatrickych-nemocnicich/

Projekt na podporu zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením

Byť je v České republice zdravotní systém na velmi vysoké úrovni, stále jsou zde skupiny lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, které mají nižší dostupnost zdravotní a sociální péče. Právě tenhle problém chce vyřešit projekt Státního zdravotního ústavu „Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“.

Sociálním vyloučením a chudobou ohrožená populace disponuje omezenými zdroji v materiální, finanční, společenské a informační oblasti. Z toho vyplývají i nedostatečné znalosti o zdravém způsobu života a rizikových a protektivních faktorech zdraví. Snížená dostupnost relevantních informací vylučuje schopnosti naučit se s informacemi nakládat a vědomě rozhodovat ve prospěch zdraví. Projekt „Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“, jehož příprava započala již v roce 2018 a potrvá do roku 2022, má za cíl vytvořit chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR a zvyšovat zdravotní gramotnosti u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Projekt je z velké části financován z evropského Operačního programu zaměstnanost 2014-2020 a zbytek je podpořen ze státního rozpočtu.

„Cílem našeho projektu je podporovat formou terénních intervencí rozhodování ve prospěch zdraví u osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Bude zřízeno 14 regionálních center podpory zdraví jako odborné základny pro realizaci nově vytvořených 66 intervenčních programů podpory. Programy budou připraveny jako interaktivní přednášky, kurzy zdravého životního stylu s praktickými ukázkami, dny zdraví v komunitě, kurzy pohybové aktivity ve vyloučených lokalitách nebo coby individuální konzultace prostřednictvím mediátorů s možností přizvat lékaře nebo jiného odborníka,“ představil základní parametry projektu ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský.

Více na: http://www.mzcr.cz/dokumenty/statni-zdravotni-ustav-spousti-projekt-na-podporu-zdravi-osob-ohrozenych-chudobo_17062_1.html

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.