Přečetli jsme za vás

Výroční zpráva ombudsmanky o ochraně před diskriminaci

Ombudsmanka na svém webu zveřejnila výroční zprávu o ochraně před diskriminaci.

Oproti předcházejícím rokům se ombudsmanka více zaměřila na fenomén věkové diskriminace. Od roku 2014 se na ni totiž setrvale obracejí starší lidé, kteří ji žádají o radu, jak se proti diskriminaci především v oblasti zaměstnání bránit. V souvislosti s věkovou diskriminací se ombudsmanka, jak ve své výroční zprávě píše, zaměřila v diskusi s odbory a inspekcí práce na téma kolektivních smluv, které obsahují historická ustanovení, jež nepříznivě dopadají na starší pracující. Lektorovala také několik seminářů a jeden z nich dokonce na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zákonodárce upozornila na skutečnost, že je třeba novelizovat občanský soudní řád, aby se lidé mohli účinně bránit proti věkové diskriminaci i v oblasti služeb, bydlení či zdravotní péče.

Kromě věkové diskriminace se ombudsmanka ve zprávě ale zmiňuje také o celé řadě dalších důležitých témat, ať už se jedná například o diskriminaci z důvodu pohlaví, zdravotního postižení, rasy či etnicity. Rasa či etnicita byla v roce 2018 hlavním důvodem pro diskriminaci. Tímto tak odsunula na druhé místo diskriminaci z důvodu zdravotního postižení a na třetím místě je stejně jako v minulém roce diskriminace z důvodu věku. Ve všech těchto případech se osoby nejčastěji setkávají s diskriminací v oblasti práce a zaměstnávání. Následuje pak diskriminace v oblasti poskytování zboží a sociálních služeb, bydlení, vzdělávání, veřejné správy a zdravotnictví. Ombudsmanka ve své zprávě zmiňuje také diskriminaci, kterou antidiskriminační zákony či jiné zákony neznají, a která se vážou k mezilidským konfliktům a osobním antipatiím.

Ombudsmanka ve zprávě rovněž uvádí konkrétní návody, jak řešit prostorovou segregaci ve školství, zlepšit podmínky pro vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem, zajistit zubní péči dětem a mladistvým se zdravotním postižením, či účinně provádět kontroly rovného zacházení na pracovišti.

Celé znění výroční zprávy je dostupné pod tímto odkazem: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Vyrocni_zpravy/2018-DIS-vyrocni-zprava.pdf.

Český helsinský výbor se sešel s dalšími organizacemi usilujícími o zlepšení českého vězeňství

Český helsinský výbor se sešel s dalšími organizacemi, které působí v oblasti vězeňství a následné péče. V rámci dvoudenního strategického plánování organizace definovaly hlavní cíle a poslání nově vznikající asociace.

Na setkání byl ujednáno, že je společným cílem propojovat různé aktéry v trestní justici a společně tak přispívat k systémovým  změnám v oblasti vězeňství a trestní justice. Asociace chce být silným partnerem pro stát a spolu s ním pracovat na zlepšení systému. Mezi hlavní priority patří zlepšení přípravy lidí ve výkonu trestu na propuštění a také vytvoření podpory po propuštění.

Plánování se zúčastnilo celkem deset organizací:  RUBIKON Centrum, Mezinárodní vězeňské společenství, Nová šance, Lighthouse, Romodrom, Volonté Czech, Šance P.R.O., Český helsinský výbor, Vězeňská duchovenská péče a DP Work.

Více na: https://www.rubikoncentrum.cz/aktuality/spolecne-za-zlepseni-ceskeho-vezenstvi/

Správní soud se postavil proti úřední změně pohlaví bez operace

Nejvyšší správní soud (NSS) se postavil proti úřední změně pohlaví bez operace. V novém rozhodnutí poukázal na základní principy společnosti v Česku, která pohlaví většinově vnímá jako binární kategorii – tedy muž a žena.

Nejvyšší správní soud výjimečně nenásledoval Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) a postavil se proti úřední změně pohlaví bez operace. Pravidla pro změnu pohlaví nejsou podle NSS protiústavní, právní úprava v ČR poskytuje přiměřené prostředky, jak cíle dosáhnout, i když ne bez rizik a útrap. Zároveň soud připustil, že společenské vnímání problematiky se může v budoucnu změnit. Nyní však lze podle soudu po lidech, kteří chtějí změnit „matrikové pohlaví” zakódované v rodném čísle z mužského na ženské, spravedlivě požadovat, aby podstoupili operaci, která jim znemožní zplodit svými mužskými pohlavními orgány dítě.

Konkrétně NSS posuzoval případ člověka, jenž se narodil do mužského těla, subjektivně se však nehlásí ani k mužskému, ani k ženskému pohlaví. Požadoval změnu rodného čísla z mužského na neutrální či ženské. Ministerstvo vnitra úpravu neprovedlo, protože žadatel nepodstoupil změnu pohlaví včetně chirurgického zákroku.

Následovala správní žaloba, kterou Městský soud v Praze zamítl. Vnitro podle městského soudu postupovalo v souladu se zákonem. Názor městského soudu nyní stvrdil i NSS. Zmínil, že ve společenské realitě současného Česka je pohlaví vnímáno jako něco objektivního, co jedince charakterizuje vcelku jednoznačně a pro vnějšího pozorovatele dobře určitelně.

Pohlaví je moc důležité na to, aby šlo změnit jen soudně

Nesoulad mezi zjevným a subjektivně pociťovaným pohlavím není potlačovaný, ale je považovaný za anomálii, která může být řešena právním institutem změny pohlaví s předem daným postupem. Společnost si tak podle NSS zákonnou úpravou „hlídá”, aby ve věcech pohlaví byl právní pořádek, protože rozlišování podle pohlaví přikládá velký význam.

„V podmínkách České republiky je takovéto pojetí pohlaví natolik zakořeněno a považováno za normální, žádoucí, ‚přirozené’ a tvořící jeden ze základních kamenů společenského uspořádání, že od něho nelze ustoupit cestou soudního rozhodnutí ani v případech, jaké byly připuštěny judikaturou ESLP či německého Spolkového ústavního soudu,” uvedl soudce zpravodaj Karel Šimka. Možné zvýšení životního komfortu jednotlivců by podle NSS vytvářelo příliš velké riziko v podobě hrozby zpochybnění základních parametrů dosavadního „normativního řádu”.

V budoucnu může přijít změna

Náhled společnosti na pojetí právního pohlaví se podle NSS může v budoucnu měnit, stejně jako se měnilo postavení žen, vnímání homosexuality, význam rasy, národnosti či náboženství. Soud ale trvá na tom, že není jeho rolí, aby změnu náhledu urychloval svou judikaturou. Trend připuštění jistých rysů subjektivity pohlaví, jak se projevil u ESLP, je podle NSS zatím příliš čerstvý a nejednoznačný.

Ministerstvo spravedlnosti přitom loni připravilo změnu zákonů, po které by už sterilizace nemusela být zákonnou podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Přivítala to veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, šlo o jedno z jejích legislativních doporučení.

„Důsledkem (současné) právní úpravy jsou zejména praktické problémy v životě trans lidí, kteří chirurgický zákrok z vážných či osobních důvodů podstoupit nemohou či nechtějí, a úplné úřední změny pohlaví tudíž nemohou dosáhnout,” uvedla tehdy Šabatová.

Více na https://www.seznamzpravy.cz/clanek/spravni-soud-se-postavil-proti-uredni-zmene-pohlavi-bez-operace-73165?seq-no=2&dop-ab-variant=&source=clanky-home

V osobním bankrotu bylo loni v Česku 114.000 lidí

V osobním bankrotu bylo na konci loňského roku 114.000 lidí. Průměrnému dlužníkovi či dlužnici v oddlužení bylo 45 let a měl deset věřitelů. Srovnání s počtem lidí v exekuci ukázalo, že oddlužením prochází 14 procent zadlužených. Shrnuje to nová mapa osobních bankrotů, kterou tento týden na tiskové konferenci představil její autor a šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

Pravidla oddlužení mění od června insolvenční novela. Experti na dluhovou problematiku doufají, že do osobního bankrotu půjde víc dlužníků, jimž se podaří vymanit z dluhové pasti. Odborníci varují před oddlužovacími společnostmi, které si za vyřízení účtují i desetitisíce.  

„Mapa bankrotů výrazně kopíruje mapu exekucí. Nejvyšší podíl osob v osobním bankrotu je v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji, nejméně ve Zlínském a na Vysočině,“ uvedl Hábl.

Desetinu dospělých v osobním bankrotu tvořili mladí do 30 let. Bylo jich téměř 11.540. Osm procent osob v insolvenci představovali senioři nad 65 let, autoři mapy jich zaznamenali 8700. Hábl dodal, že exekuci jich mělo kolem 73.000.

Podle novely budou možné dvě varianty oddlužení. Lidé by měli buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by to bylo méně než 30 procent, rozhodoval by soud. Musel by posuzovat, jak se dlužník snažil. Právě toho se experti i někteří zákonodárci obávají. Soudy po republice totiž v podobných záležitostech rozhodují často různě. Senioři mají pravidla oddlužení mírnější, bez dluhů by mohli být do tří let.

Více na: https://www.ceska-justice.cz/2019/05/mapa-insolvenci-osobnim-bankrotu-bylo-loni-cesku-114-000-lidi/

Česká justice patří podle zprávy Evropské komise mezi ty nejvýkonnější

Vedení Nejvyššího soudu se v úterý 28. května sešlo v sídle Nejvyššího soudu k jednání se senátory z Ústavně právního výboru Senátu.

Obě strany, jak soudci, tak senátoři, se shodly na tom, že ačkoli má česká justice své problémy, veřejnosti jsou podle nich často prezentována jen negativa, přičemž dochází ke zkreslování skutečnosti. I proto je důvěra občanů  v  justici  jen  o  něco  větší,  než padesátiprocentní a v posledních letech vzrůstá jen velmi pomalu. To odpovídá evropskému průměru, přestože z nedávné zprávy Evropské komise Scoreboard naopak vyplývá, že naše justice patří k těm nejvýkonnějším v Evropské unii. Obdobně hovoří o stavu lidských práv v České republice také nejvyšší zástupci Evropského soudu pro lidská práva. „Co se týče tolik kritizovaných délek soudního řízení, pak například v občanskoprávních a obchodních sporech jsme na sedmém místě z evropské osmadvacítky, přičemž v žebříčku sestaveném jak podle délek řízení na prvním stupni, tak i podle celkových délek civilního procesu na všech stupních soudní soustavy, jsme na tom lépe než Německo, Francie a další země vyspělé západní Evropy,“ uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Výdaje na soudnictví patří v přepočtu na HDP v České republice k nejnižším v Evropě, což podle Nejvyššího soudu znamená, že soudy pracují efektivně, přestože ve srovnání z řadou jiných zemí Evropské unie nedisponují takovými rozpočty. „Češi se soudí častěji, než jiné národy, na 100 obyvatel připadne v České republice 3,3 soudních řízení, přitom například v Německu je to jen 1,5. Z toho hlediska je pak třeba také srovnávat počty soudců na 1000  obyvatel  v  jednotlivých zemích a další obdobné statistiky. Takové zprávy je třeba předkládat veřejnosti samozřejmě i ve spojení s analýzou negativ, jakými jsou pomalá elektronizace soudnictví anebo narůstající délka soudních řízení ve správním soudnictví,“ dodal mluvčí Petr Tomíček.

Více na: https://www.ceska-justice.cz/2019/05/nejvyssi-soud-navstivili-senatori-se-soudci-usporadaji-konferenci-ke-stavu-soudnictvi/

Podmínky pro podání hromadné žaloby budou přísnější

První verzi zákona, který hromadné žaloby zavádí, soudci, právníci i zástupci bank kritizují. Podle nich by sice pomohl drobným spotřebitelům, zároveň by ale vedl k vydírání firem. Po připomínkách připravuje ministerstvo spravedlnosti novou verzi s přísnějšími podmínkami pro toho, kdo žalobu podá. Ten má být pod větším dohledem a zároveň se má snížit jeho odměna. Zpřísňuje se také například dohled nad takzvaným správcem skupiny, který by poškozené u soudu zastupoval. Správce skupiny bude celý spor financovat a za odměnu by v případě úspěchu získal 20 až 30 procent částky přiznané soudem. Správcem by mohla být nejen spotřebitelská organizace, ale kdokoliv, kdo od ministerstva získá akreditaci. Vedle trestní bezúhonnosti musí mít také vysokoškolský titul z práva či ekonomie.

 Další podmínka by měla zabránit možnosti podat hromadnou žalobu „anonymně“. Každý, kdo s ní přijde, bude muset být zapsán v rejstříku skutečných majitelů. Stejná pravidla budou platit i pro toho, kdo sice žalobu nepodá, ale půjčí správci skupiny peníze na její financování. „Mělo by to zamezit tomu, že firma bude financovat hromadnou žalobu proti svému konkurentovi ve snaze ho zlikvidovat,“ říká Anežka Janoušková, jedna z autorek.

Vedoucí katedry civilního práva Masarykovy univerzity Petr Lavický zákonu vytýká ustanovení, že u škod do deseti tisíc korun by do hromadné žaloby byli automaticky zahrnuti všichni poškození. Někteří by se tak ani nemuseli dozvědět, že jsou součástí soudního sporu. „Tento systém omezuje lidskou svobodu, neboť ochranu spotřebiteli nenabízí, ale vnucuje,“ myslí si Lavický.

Upravený návrh snižuje částku o více než polovinu. „Na základě připomínek jsme nabyli přesvědčení, že byla skutečně příliš vysoká,“ připouští Janoušková. Poškození by tak byli do procesu automaticky zapojeni jen v případě, že jim vznikla škoda přibližně do pěti tisíc korun. U vyšší újmy by se k hromadné žalobě museli sami přihlásit. Seznam aktuálních takto řešených kauz bude moci každý najít ve veřejné databázi.

Změny v zákoně bude v příštích měsících zkoumat i Legislativní rada vlády. Jeden z jejích členů, advokát Bohumil Havel, nevnímá zmíněné úpravy jako skutečné změny. „Pokud jsou to jediné ústupky, pak si myslím, že ministerstvo zcela opomíjí připomínkové řízení a diskuse,“ říká Havel.

Více na: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=20567

Škrty ve financování orgánů OSN mohou vážně ohrozit kontrolu dodržování lidských práv

Šest orgánů OSN pro lidská práva čelí vážným a neočekávaným rozpočtovým škrtům, které ohrozí další monitorování a přezkumy toho, jak jednotlivé země naplňují mezinárodní závazky ve věcech předcházení rasové diskriminaci, mučení a jiným závažným formám porušování lidských práv. Další přezkoumání mělo proběhnout už na podzim tohoto roku, ale může dojít k výraznému zpoždění. Zároveň je to znepokojující signál i pro přezkumy naplánované na další rok. Informoval o tom v polovině května server TheGlobePost.com.

„Je bezprecedentní, že právně závazný systém, jako jsou orgány smluv, založené na úmluvách, podepsaných a ratifikovaných členskými státy, není schopen vykonávat svou práci v oblasti ochrany lidských práv a sledování státních stran úmluv,“ řekl k situaci už dříve Jens Modwig, který předsedá Výboru proti mučení a dodal, že zpoždění nebo přímo zastavení monitoringu a přezkumů v oblasti dodržování lidských práv v jednotlivých zemí „by podkopalo důvěru v nezávislé expertní systémy“ jako celek.

Krize financování je způsobena kombinací pozdních plateb členských států OSN a škrty v rozpočtu na pracovní cesty odborníků OSN na lidská práva.

Více na: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/skrty-ve-financovani-organu-osn-mohou-vazne-ohrozit-kontrolu-dodrzovani-lidskych-prav-v-clenskych-statech

EU strategie k podpoře a posile neformálních pečujících

Krok 1: Definovat a ocenit pečující

Neformální pečující je významný, jak v péči o lidi v podmínkách dlouhodobé péče a snížené soběstačnosti v komunitě, tak pro ekonomiku zemí EU. Ti, co rozhodují, často selhávají při prosazování jejich potřeb, neboť používají velmi zúženou definici neformálního pečujícího anebo z důvodu absence takové definice v zákonech.

Krok 2: Určit, kdo jsou Vaši pečující

Přes veliký nárůst kolem péče a pečování, pečující osoby stále tvoří neviditelnou a podhodnocenou pracovní sílu v mnoha členských zemích EU. Když jsou pečující včas identifikováni a jasně podpořeni, mohou lépe pokračovat ve své roli pečujícího a udržet si zdravý životní styl.

Krok 3:  Přístup k potřebám Vašich pečujících

Pečující mají mít přístup k vyhodnocení zjištění, které jim mohou pomoci zjednodušit život. Což umožňuje rozvoj osobního souboru podpůrných zjištění, která mohou pomoci podpořit změnu. Organizace pečujících mají hrát důležitou roli v procesu začleňování pečujících do spoluvytváření těchto vyhodnocovacích nástrojů a v podpoře jejich rozšiřování a procesu porozumění.

Krok 4: Podpora mezioborové spolupráce vedoucí k integraci a komunitním službách péče

Integrovaná péče, služby a podporované aktivity znamenají, že návrh a dodávka služeb je vytvářena efektivnějším způsobem, neboli uživatelé dostávají kontinuální preventivní, léčebnou, rehabilitační a podpůrnou intervenci během života v takové podobě, která odpovídá jejich potřebám v daném čase a je nepřetržitě dostupná v různých úrovních a oblastech zdravotního a sociálního systému.

Krok 5: Ulehčení přístupu pečujících k informacím a poradenství o péči a o životě s péčí

Pečující často potřebují přijmout zodpovědnosti poskytovatele péče bez varování a plánování. Většina z nich si neuvědomuje, že jsou pečující, a pokud ano, často zápasí s přístupem k základním informacím o tom, co znamená být pečující, o příspěvcích a nárocích, podpůrných službách, zaměstnání, volna pro pečující, o možnostech tréninku – vzdělávání a možných důsledcích pro ně a osobu, o níž pečují.

Krok 6: Věnování pozornosti zdraví pečujících a předcházení projevům jejich špatného zdravotního stavu

Pečující často trpí špatným psychickým a duševním zdravotním stavem, který je výsledkem jejich pečujících činností bez dostatečné podpory. Včasné určení a podpora společně s konkrétními preventivními opatřeními je důležitá pro zachování zdraví a dobrého bytí pečujícího, je prevencí špatného zdravotního stavu.

Krok 7: Umožnit pečujícím přestávku

Respitní (odlehčovací) služba je často vnímána jako nejdůležitější a běžná forma podpory ke zmírnění břemena a stresu pečujícího. Respitní péče může poskytovat pečujícím přestávku od obvyklých povinností pečujícího na krátkou dobu nebo delší čas.

Krok 8: Poskytnout pečujícím přístup ke vzdělání a rozpoznat jejich dovednosti

Trénink pečujících zlepšuje důvěru pečujících a umožňuje pečujícímu poskytovat lepší kvalitu péče déle a v lepších podmínkách jak pro sebe, tak pro osobu  o níž pečuje.  Je dobře doložen preventivní význam pro odklad nebo vyhnutí se nástupu do nemocnice či dlouhodobé institucionální služby u dobře trénovaných a dobře podpořených neformálních pečujících.

Krok 9: Prevence chudoby pečujících a jejich podpora setrvat v aktivním profesionálním/ vzdělávacím životě

Přijetí role pečujícího nemusí znamenat, že lidé musí čelit finančním obtížím a sociálnímu vyloučení nebo musí ukončit práci či vzdělávání, aby mohli pečovat. Pečující, kteří chtějí a mohou studovat či pracovat, mají mít možnost a neměli by být diskriminováni. Mají být podpořeni na škole/univerzitě nebo na pracovišti, aby mohli setrvat v zaměstnaneckém poměru. Pečující by také měli mít možnost přístupu k celoživotnímu vzdělávání, také k vyššímu vzdělávání a rozvoji dovedností způsobem, který odpovídá jejich povinnostem péče. Je zásadní vyhnout se chudobě a sociální exkluzi, a to je zejména důležité ve světle genderově rozdílného platu a penzijní mezery v Evropě a cílů EU na poli vzdělání, zaměstnanosti a růstu.

Krok 10: Zahrnutí perspektivy pečujících do všech významných strategií

Úspěch iniciativ snažících se zviditelnit potřeby a preference pečujících velkou měrou závisí na souhře mezi zdravotní a sociální sférou. Je tu jasná potřeba lepšího strategického plánování a spolupráce mezi širokou škálou služeb, aby byla jistá efektivní dodávka koordinovaných podpůrných opatření, které odpovídají mnohadimensionálním  (různorodým) potřebám pečujících.

Více na: https://www.dustojnestarnuti.cz/clanky/eu-strategie-k-podpore-a-posile-neformalnich-pecujicich-10-kroku/

Nezaměstnanost v České republice nadále klesá

Podobně jako v předchozích letech i v roce 2018 rostla v Česku zaměstnanost a klesala nezaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí pravidelně sleduje kondici trhu práce a informuje o ní v materiálu „Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti“.

Počet zaměstnaných vzrostl v roce 2018 meziročně o 72,2 tisíce na 5 296,8 osob, tedy o 1,4%. Souběžně ubývá v Česku nezaměstnaných osob. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání poklesl v roce 2018 meziročně o 75,7 tisíce na 241,9 tisíce. Podíl nezaměstnaných osob ve věku 15 až 64 let se ve stejném období snížil z hodnoty 4,3 % v roce 2017 na 3,2 % v roce 2018. 

Pokles nezaměstnanosti je patrný také u znevýhodněných osob. Jedná se zejména o osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkou kvalifikací, starší osoby a osoby s dalšími sociálními hendikepy.

Velmi dobře si Česká republika stojí i v mezinárodním srovnání a výraznou měrou přispívá k plnění závazků Strategie Evropa 2020. Jejím obecným cílem je zvýšit k roku 2020 míru zaměstnanosti osob ve věku 20 – 64 let na 75 %. V Česku byla tato hodnota překonána již v minulých letech a v roce 2018 dosáhla 79,9 %. Překonány byly ale i další dílčí cíle, v případě zaměstnanosti žen o 7,2 procentních bodů, v případě zaměstnanosti starších osob dokonce o 10,1 procentních bodů.

Více na: https://www.mpsv.cz/files/clanky/35555/TZ_Analyza_vyvoje_zamestnanosti_a_nezamestnanosti_v_roce_2018_Nezamestnanost_nadale_klesa._Jsme_na_rekordnich_hodnotach.pdf

Předseda senátu v Terezíně: ekologii, multikulturalismus a rovnost pohlaví spojil s totalitarismem

V neděli 19. května vystoupil na tryzně v Terezíně předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) s projevem, kde mj. uvedl: “Jsme lhostejní k opětovnému nárůstu totalitního uvažování, ve kterém tak nepokrytě platí, kdo není s námi, je proti nám, a je potřeba ho umlčet. Vždyť totalita, nesnášenlivost k jiné rase, k jinému názoru, může a má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus.”

Česká ženská lobby, Amnesty Internatïonal, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život vyzývají Kuberu, aby se za svůj výrok veřejně omluvil. Rovněž apelují na představitele ČR, politiky a političky, aby tento výrok pana Kubery netolerovali a veřejně se od takového chování distancovali, neboť svým mlčením dávají jeho činu legitimitu.

Předsedkyně České ženské lobby, Eliška Kodyšová, reagovala na situaci slovy: „Veřejná diskuse o životním prostředí či rovnosti pohlaví naopak dává prostor hlasům, které byly a stále jsou okrajové. Navíc to, že společnost jako celek má z dlouhodobého hlediska z rovnosti pohlaví prospěch, bylo prokázáno – stejně jako nutnost diskuse o změně přístupu k životnímu prostředí.”

„Totalita zahalená do zvrácené „monokulturní“ nacionalistické ideologie mě připravila o tátu a většinu blízkých. Za svůj život jsem byl aktivní v ekologickém hnutí, za což jsem byl sledován státní bezpečností, stavím se na stranu svých přátel z LGBT komunity. A hluboce mne zasahuje, že si toto dovolí říct předseda Senátu právě na tryzně v Terezíně, čímž zlehčuje to, čím si všechny oběti nacistického i komunistického teroru prošly”, říká sociolog a zakladatel hnutí Veřejnost proti násilí Fedor Gál, který se v Terezíně narodil.

“Je to smutná ironie, že ukazováním na rozmanité společenské proudy hájící rovnoprávnost pohlaví či ochranu životního prostředí pan předseda Kubera dělá přesně to, co kritizuje – “kdo není s námi, je proti nám, a je potřeba ho umlčet”. Neomlouvá ho ani to, že tento paradox by mohl být mimo jeho schopnost porozumění,” míní David Murphy, Výkonný ředitel Greenpeace Česká republika.

Více na: https://czlobby.cz/cs/zpravy/nemlcme-distancujme-se-od-vyroku-predsedy-senatu-v-terezine-vyzyvame-k-omluve

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.