Přečetli jsme za vás

Školní inspekce pomůže s integrací uprchlíků. V dotčených školách žádné kontroly, slibuje

Česká školní inspekce (ČŠI) se chce do konce školního roku zaměřit na pomoc školám, které budou mezi své žáky začleňovat válečné utečence z Ukrajiny. Podle inspektorů je nutné se zaměřit na práci s dětmi, které neumí česky, výuku češtiny pro ně a jejich psychosociální podporu.

Podporu škol připravují inspektoři ve spolupráci s ministerstvem školství, Národním pedagogickým institutem (NPI) i neziskovými organizacemi.

ČŠI bude provádět metodicky orientované návštěvy škol s vyšším počtem ukrajinských dětí a žáků a na základě komplexního zhodnocení situace v konkrétní škole včetně diskusí s vedením školy i pedagogickými pracovníky pomůže školám na místě řešit témata, která budou v danou chvíli pro danou školu relevantní,“ uvedl úřad.

Žádné kontroly v příslušných školách

„V rámci těchto aktivit nebude v dotčených školách, ve kterých bude přítomen významnější počet ukrajinských dětí a žáků a které budou adresátem metodické podpory ze strany České školní inspekce, vykonáváno žádné hodnocení a nebude vykonávána ani jakákoli kontrola, ale veškeré aktivity budou směřovat výlučně k podpoře školy směrem k úspěšnému zvládnutí současné situace ve prospěch všech vzdělávaných dětí a žáků,“ stojí na webu ČSI.

Podpora výuky češtiny

Školám může inspekce pomoct s tím, jak ve výuce cizinců začít a postupovat, jaké učebnice využívat a na jaké učivo se zaměřovat. Pro adaptaci žáků nabídne rady, jak je seznámit s fungováním školy i kolektivem třídy.

Doporučení pro školy hodlá směřovat i k prevenci rozvoje posttraumatické stresové poruchy u běženců.

Více na: https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/skolni-inspekce-pomuze-s-integraci-uprchliku-v-dotcenych-skolach-zadne-kontroly-slibuje-40391551

Firmy zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc

Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400 000 eur (9,8 milionu Kč). V tiskové zprávě to ve středu oznámila Evropská komise (EK). 

Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35 000 eur, zatímco firmy, které nejsou schopny dostat se k úvěrům, mohou využít státních garancí a subvencovaných půjček.

Podniky, na jejichž podnikání doléhá silný růst cen energií, mohou žádat o státní pomoc na proplacení až 30 procent nákladů. Maximum je ale stanoveno na dva miliony eur.

Vice na: https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/firmy-zasazene-protiruskymi-sankcemi-budou-mit-narok-na-statni-pomoc-40391395

Ústavní soud dal muži trestanému za komunismu šanci na rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) v úterý otevřel Milanu Jančovi, jenž byl za komunistické totality opakovaně omezován na svobodě, cestu k úplné soudní rehabilitaci. Nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval stížností pro porušení zákona, kterou podala v Jančův prospěch někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Nejvyšší soud původně stížnosti nevyhověl.

ÚS v úterním nálezu zdůraznil, že justice při úvahách o splnění podmínek soudní rehabilitace může s ohledem na typovou závažnost trestné činnosti upustit od stanovení takzvaných zbytkových trestů. Připomněl také to, že totalitní moc často zneužívala jak trestní represi, tak psychiatrické léčení proti odpůrcům režimu.

V letech 1967 až 1980 byl Janča na základě několika soudních rozhodnutí celkem 6,5 roku omezen na svobodě ve věznicích a psychiatrických léčebnách. Dosáhl téměř úplné rehabilitace. V jednom případě mu polistopadové soudy ponechaly zbytkový dvouměsíční trest za trestné činy, na které se soudní rehabilitace nevztahovala automaticky, konkrétně za útok na státní orgán a pokus o hanobení národa, rasy a přesvědčení.

Více na: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/ustavni-soud-dal-muzi-trestanemu-za-komunismu-sanci-na-rehabilitaci-40390399

Prchající ukrajinské Romy ubytoval slovenský pastor v kostele. Narážejí na předsudky, říká

Slovenský pastor Marek Gombar ubytoval ve svém kostele přes tři sta Romů prchajících z Ukrajiny. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu se v řadě okolních zemí zvedla veliká vlna solidarity vůči uprchlíkům z válečných oblastí, Romové však podle Gombára, který je sám romského původu, narážejí někdy na předsudky.

Všichni Romové jsou převážně z města Užhorod. Gombar přiznal, že nečekal, že uprchlíků dorazí takové množství. „Nebyli jsme na to připravení, nezvládali jsme to organizačně,“ vylíčil.

Podle pastora lidé ze začátku pomáhali všem uprchlíkům, teď je to ale jinak. „Převážně teď prchají chudí Romové z osad. Měli jsme tu autobus, který přijel na místo, a když řidič viděl, že jsou to Romové, řekl nám, že máme počkat na další dva autobusy, které nás vezmou,“ popsal pastor. „Jenže žádné další autobusy pro uprchlíky nedorazily,“ dodal.

Také na hranici v obci Vyšné Nemecké evidují romské uprchlíky, kterým prý nikdo celý den nepomohl. Ti pak nevědí, co mají dál dělat nebo na koho se obrátit.

Více na: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/prchajici-ukrajinske-romy-ubytoval-slovensky-pastor-v-kostele-narazeji-na-predsudky-rika-40389053

24. leden 2022 – Den ohroženého advokáta podpořil advokáty v Kolumbii

Česká advokátní komora (ČAK) se ve spolupráci s Radou evropských advokátních komor (CCBE) i letos opět zapojila do iniciativy na podporu ohrožených advokátů, a to v rámci tzv. „Dne ohroženého advokáta“, který připadá na 24. ledna. Informoval o tom Advokátní deník.

Den ohroženého advokáta, který se připomínal poprvé v roce 2010 a od roku 2015 potom pravidelně každý rok, je pojmenován po stejnojmenné nadaci. Ta je společně s Asociací evropských demokratických advokátů (EDL), Evropskou asociací advokátů pro demokracii a lidská práva (ELDH) a Monitorovacím výborem útoků na advokáty (IAPL) jeho organizátorem. Tyto instituce samozřejmě podporuje řada advokátních komor, v čele s Radou evropských advokátních komor – CCBE a dalších advokátních organizací, včetně České advokátní komory.

Účelem každého Dne ohroženého advokáta je vypracování centralizované petice v co největším počtu měst, a to i za hranicemi Evropy, která bude postoupena velvyslancům, konzulátům a jiným orgánům moci. Petice bude upozorňovat na problematickou situaci ohrožených právníků ve vybrané zemi.

Česká advokátní komora se oficiálně připojila k podpisu petice poprvé v roce 2020, tehdy na obranu advokátů v Pákistánu a následně v roce 2021, kdy podpora směřovala k advokátům v Ázerbájdžánu, stejně jako letos.

Letošní ročník bude zaměřen na velmi složitou situaci právníků v Kolumbii a dne 24. ledna 2022 se uskuteční demonstrace mj. před Kolumbijským velvyslanectvím v Bruselu. Kolumbie je zemí, ve které dochází k největšímu počtu vražd advokátů na světě. Navzdory mírovým dohodám se zde rozmáhá korupce, nezákonné sledování, vyhrožování, soudní šikana a vraždění advokátů.  V poslední době vzrostlo pronásledování advokátů – obhájců lidských práv. Advokáti zabývající se lidskými právy jsou obvykle vystaveni soudní šikaně, která jim brání v poskytování právních služeb. Tato praxe spočívá v právní stigmatizaci advokátů, obvykle hrozbou zahájení jejich trestního stíhání nebo jejich spojením s kauzami klientů. Polarizace a zjevné zásahy mocenských aktérů způsobily, že se oběťmi těchto útoků stalo mnoho advokátů.

Podle zprávy Fondu solidarity (FASOL) z roku 2014 bylo v předchozích deseti letech zavražděno více než 700 advokátů a více než 4 400 jich bylo vystaveno různým druhům agrese. Je nezbytné zdůraznit, že tato čísla jsou vždy podhodnocena. Stejně tak FASOL ve své databázi uvádí, že v letech 1989 až 2019 se obětí násilí stalo 1 340 pracovníků v oblasti justice.

Proč je Dnem ohrožených advokátů právě 24. leden? Toto datum je spojováno s útokem ze dne 24. ledna 1977, kdy byli zavražděni čtyři advokáti a jeden spolupracovník ve své kanceláři na ulici Calle Atocha 55 v Madridu. Další čtyři byli vážně zraněni. K tomuto útoku došlo na podkladě pohnutých událostí v období přechodu Španělska od totalitního režimu diktátora Franca k demokratické španělské společnosti premiéra Suaréze.

Pro CCBE je ochrana lidských práv zásadním pilířem aktivit. CCBE proto v roce 2007 iniciovala i udělování Ceny CCBE za lidská práva.   CCBE udělila v rámci svého Plenárního zasedání dne 10. prosince 2021 Cenu CCBE za lidská práva 2021. Slavnostního předávání cen se prostřednictvím video zprávy jako hlavní řečník zúčastnila Vysoká komisařka OSN pro lidská práva a bývalá prezidentka Chile, paní Michelle Bachelet.

Oceněnými za rok 2021 jsou čtyři běloruští advokáti – Lilya Vlasova, Maksim Znak, Dmitrij Laevski a Leanid Sudalenko, kteří prokázali neobyčejné odhodlání a odvahu bránit základní práva občanů a principy právního státu v Bělorusku. Ocenění advokáti se zároveň stali obětmi obtěžování ze strany soudní moci a jsou aktuálně zbaveni možnosti výkonu advokacie, neboť tři z nich jsou drženi ve vazbě, čtvrtý byl vyškrtnut ze seznamu advokátů. Lilya Vlasova byla zatčena 31. srpna 2020 a zůstává ve vazbě i přes protesty řady mezinárodních advokátních organizací. Maksim Znak zastupoval celou řadu klientů v politicky citlivých případech a byl odsouzen k 10 letům vězení poté, co strávil rok ve vyšetřovací vazbě. Leanid Sudalenko zastupoval obránce lidských práv a aktivisty a byl zatčen 18. ledna 2021 na základě obvinění z organizace, financování, vzdělávání a přípravy iniciativ zjevně narušujících veřejný pořádek. Dmitry Laevski je prominentním advokátem, který se vyjadřoval k principům právního státu, nezávislosti justice, nezávislosti advokacie a práva na obhajobu v Bělorusku. Zastupoval v soudních řízeních politické vězně, na základě čehož čelil několikaletému tlaku, která 9. července 2021 vyústil v jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

Zvláštní cena CCBE byla rovněž udělena všem ohroženým advokátům v Afghánistánu. Smyslem této zvláštní ceny je zvýšit povědomí na mezinárodním poli o velmi komplikované situaci afgánských advokátů, kterým je třeba poskytnout urgentně adekvátní ochranu, aby mohli nadále poskytovat lidskoprávní ochranu afgánským občanům.

Více informací o Lidskoprávní ceně CCBE a jednotlivých oceněných je k dispozici zde.

Více na https://www.ceska-justice.cz/2022/01/den-ohrozeneho-advokata-2022-podpori-advokaty-v-kolumbii/

Poslanci budou řešit skandál s hromadnými odposlechy ve vazební věznici v Brně

Poslanci ze Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací, takzvaného Velkého ucha, budou řešit odposlechy ve vazební věznici v Brně Bohunicích. Ekonomický deník na sklonku roku přinesl informaci, že brněnský městský soud povolil Generální inspekci bezpečnostních sborů za dozoru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na půl roku sledování, tedy odposlouchávání, všech deseti výslechových místností vazební věznice v Brně-Bohunicích. Soudce Libor Hanuš povolil sledování, při kterých mohly být mimo rámec úkolu nahrány stovky hodin vazebně stíhaných s jejich advokáty v kauze brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly.

Poslanci budou projednávat „Podnět České advokátní komory k objasnění okolností realizace sledování osob a věcí provedeného ve Vazební věznici Brno – Bohunice“. Podle neoficiálních informací by mohl být na jednání komise Velké ucho předvolán i šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Radim Dragoun, jehož podřízení inkriminované odposlechy využívali.

Podnět vychází ze zjištění Ekonomického deníku o povolení odposlechů ve všech deseti výslechových místnostech vazební věznice v Brně-Bohunicích na půl roku kvůli jednomu podezřelému.

Česká advokátní komora už v této souvislosti uvedla, že vyzve ministra spravedlnosti i sněmovní komisi pro kontrolu odposlechů, aby odposlouchávání výslechových místností v brněnské vazební věznici prošetřili. Informovala o tom mluvčí profesní organizace Iva Chaloupková. Komora už dříve zdůraznila, že pokud obviněný nemůže mluvit se svým obhájcem důvěrně, jde o porušení jeho ústavního práva na obhajobu i na spravedlivý proces.

To, že brněnský městský soud povolil půlroční plošné odposlouchávání deseti výslechových místností ve vazební věznici v Brně-Bohunicích Generální inspekci bezpečnostních sborů, považuje za nepřípustné i Unie obhájců nepřípustné. Vyplývá to z posledního stanoviska unie, kterým reagovala na zprávu Ekonomického deníku. Ten loni v listopadu jako první přinesl informaci o tom, že brněnský soud plošně povolil odposlechy všech výslechových místností věznice.

Podle stanoviska Unie obhájců z dostupných informací „nevyplývá, zda nahrávací zařízení bylo aktivní v době každé porady ve výslechové cele“. „Tedy zda bylo zapínáno pouze pro případ porady zájmových dvou osob v jedné konkrétní výslechové cele a jen po dobu takové porady. Povolení ke sledování neobsahuje žádnou takovou technickou limitaci použití nahrávací techniky. Povolení ke sledování uvádí obvyklou právní limitaci na dokumentaci informací, které se budou vztahovat k trestnímu řízení vedenému pod předmětným číslem jednacím,“ vysvětluje Unie.

„Vzhledem k uvedenému nelze vyloučit, že nahrávací technika byla umístěna ve všech výslechových celách, tj. v deseti výslechových celách Vazební věznice Brno najednou a byly nahrávány veškeré porady uskutečňované v těchto výslechových celách po dobu celých šesti měsíců, tedy i veškeré porady obhájců se svými klienty. K této pravděpodobnosti se váže stanovisko,“ uvádí k tomu Unie obhájců.  

Více na https://www.info.cz/pravo/justice/poslanci-budou-resit-skandal-s-hromadnymi-odposlechy-ve-vazebni-veznici-v-brne

Změny v nemocenském pojištění reagují i na výhrady, se kterými se lidé obraceli na ombudsmana

Ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné může od začátku letošního roku čerpat víc lidí. U otcovské se prodloužila doba vyplácení dávky. A rozvolnila se pravidla otcovské u dětí, které musí po narození zůstat v nemocnici. Do novely zákona o nemocenském pojištění se tak promítly i některé dřívější připomínky veřejného ochránce práv vycházející z jeho případů.

Více https://www.ochrance.cz/aktualne/zmeny_v_nemocenskem_pojisteni_reaguji_i_na_vyhrady_se_kterymi_se_lide_obraceli_na_ombudsmana/

Ombudsman se kvůli očkovací vyhlášce obrátil na ministra zdravotnictví

Veřejný ochránce práv požádal ministra zdravotnictví o informace o plánovaných krocích jeho rezortu v souvislosti s takzvanou očkovací vyhláškou. Předchozí vláda rozhodla, že očkování proti nemoci covid-19 bude od března povinné pro vybrané profesní skupiny a lidi nad 60 let.

Na ombudsmana se v poslední době obracejí stěžovatelé, kteří nesouhlasí se současnou podobou vyhlášky a povinným očkováním pro určité věkové nebo profesní skupiny obyvatel. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se proto rozhodl oslovit ministra zdravotnictví Vlastimila Válka s prosbou o vysvětlení jeho postoje.  

Vzhledem k předchozím veřejným prohlášením ministra zdravotnictví o nutné revizi očkovací vyhlášky požádal veřejný ochránce práv o upřesnění, jaké části předpisu by se podle ministra zdravotnictví měly zachovat a které naopak plánuje rezort změnit a v jakém duchu. Ombudsman ministra také v souvislosti s povinným očkováním upozornil na zvláštní situaci například těhotných zaměstnankyň, lidí s kontraindikací nebo těch, kteří prodělali covid-19 v nedávné době a běží jim ochranná lhůta po prodělaném onemocnění.

Na základě informací od ministra zdravotnictví následně veřejný ochránce práv zváží, zda využije svého zvláštního oprávnění navrhnout Ústavnímu soudu zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, popřípadě do tohoto řízení vstoupit.

Více na https://www.ochrance.cz/aktualne/ombudsman_se_kvuli_ockovaci_vyhlasce_obratil_na_ministra_zdravotnictvi/

Byl zaveden mimořádný příspěvek jako náhrada příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci

Jde o mimořádný příspěvek ve výši až 370 Kč za den k náhradě příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci. Hlavním účelem je co nejvíce zamezit šíření virového onemocnění COVID 19. Zaměstnanci se už v případě karantény nebo onemocnění COVID-19 nemusí obávat podstatného poklesu svých příjmů. Aktuálně byl návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě schválen oběma komorami Parlamentu ČR, je podepsán prezidentem ČR Milošem Zemanem a nabyl účinnosti publikováním ve Sbírce zákonů (23. 12. 2021) pod č. 518/2021 Sb.

Více informací zde   https://www.mpsv.cz/web/cz/izolacka

Vláda zpřístupnila příspěvek na bydlení, více lidí dosáhne na okamžitou pomoc s platbami za energie

Vláda schválila novelu zákona o státní sociální podpoře, která umožní, aby více lidí dosáhlo na příspěvek na bydlení a mohlo ho využít i na úhradu vyšších faktur za energie. Příští týden o ní bude v režimu legislativní nouze jednat Poslanecká sněmovna a poté Senát. Nová pravidla by měla platit od ledna.

Vedle toho metodický pokyn MPSV zároveň zpřístupní většímu okruhu domácností i další dávku – tzv. mimořádnou okamžitou pomoc (MOP).

Více informací zde https://www.mpsv.cz/web/cz/-/vlada-zpristupnila-prispevek-na-bydleni-vice-lidi-dosahne-na-okamzitou-pomoc-s-platbami-za-energie

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.