Přečetli jsme za vás

Výzvu ke stažení článků o vyšetřování fotbalové kauzy hodnotí odborníci jako cenzuru v rozporu s Ústavou

Jako zvůli, cenzuru a protiprávní jednání hodnotí odborníci výzvu Vrchního státního zastupitelství v Praze ke stažení článku o vyšetřování fotbalové kauzy na serveru Aktualne.cz. Vrchní státní zastupitelství ale tvrdí, že jeho výzva je v souladu s trestním řádem a potřebou chránit účel trestního řízení. Podle právníků, které oslovil server Česká justice, však takovou pravomoc státní zastupitelství dle trestního řádu nemá.

Výzvu k odstranění článku učinilo Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) v pátek 13. května prostřednictvím státního zástupce Ondřeje Trčka a na úpravu dal vydavatelství Economia
2 hodiny. Serveru pak nařídilo celou výzvu zveřejnit. Jako důvod svého neobvyklého jednání VSZ uvedlo, že zveřejněné informace závažným způsobem zasahují do průběhu trestního řízení tím, že brání řádnému objasnění věci.

V pondělí odpoledne server iRozhlas.cz informoval o tom, že i Český rozhlas byl vyzván, aby stáhl své reportáže o kauze. „V pondělí dopoledne přišla do datové schránky Českého rozhlasu výzva Vrchního státního zastupitelství v Praze, která pod hrozbou sankce 50 tisíc korun žádala stažení informací, které by podle něj mohly ohrozit vyšetřování. Český rozhlas tak měl učinit do dvou hodin od doručení výzvy,“ uvedl Rozhlas na svém zpravodajském webu. Právní oddělení Českého rozhlasu se odmítlo výzvě podřídit. „Český rozhlas má právo a povinnost informovat svoje posluchače a v tomto právu můžeme být omezeni pouze zákonem. Žádný zákon neříká, že bychom neměli vysílat o něčem, o čem jsme se dozvěděli v souladu se zákonem. Nemáme žádný důvod se domnívat, že jsme se o těchto informacích dozvěděli v rozporu se zákonem,“ uvedl vedoucí právního oddělení Českého rozhlasu Petr Šmelhaus.

VSZ tvrdí, že přípravné řízení je vedeno neveřejně a jeho neveřejnost má svůj ústavní rozměr v § 8a a 8b trestního řádu. Vadí také zveřejnění popisu výpovědi z protokolu o výpovědi osoby a dále přepis skutečností uvedených v usnesení o zahájení trestního stíhání dle § 160 tr. řádu, zejména pak identifikaci žádosti o dotace, z čehož dle VSZ jednoznačně vyplývá okruh budoucích svědků. Taková informace, dostupná širokému okruhu čtenářů je podle výzvy „způsobilá nepříznivě ovlivnit a mařit vlastní průběh přípravného řízení například pro možnost relativizace svědeckých výpovědí a tím i objasnění samotné trestné činnost…“

Tenký led

Text novináře Ludka Mádla „Pelta údajně protlačil i milionové dotace pro Spartu. Potvrzovat to mají odposlechy jeho hovorů s ministerskou náměstkyní“ přitom, jak už to u internetových článků bývá, ve veřejném prostoru dál existuje, i když se ho vydavatelství rozhodlo i přes prezentovaný nesouhlas z webu stáhnout. VSZ Economii při nesplnění výzvy hrozilo pořádkovou okutou 50 tisíc korun. V pondělí nakonec vydavatelství po kozultaci s advokáty text opět „nasadilo“. „Pod časovým tlakem a hrozbou sankcí ze strany jedné z nejdůležitějších institucí ve státě jsme se v pátek rozhodli publikaci textu dočasně pozastavit, abychom měli vůbec příležitost rozsáhlou argumentaci Vrchního státního zastupitelství v Praze prostudovat. Hledali jsme zákonné ustanovení, které by umožňovalo vrchnímu státnímu zastupitelství zakázat nám publikaci textu způsobem, kterým to učinilo. Takové ustanovení podle našeho přesvědčení neexistuje, což shledala i externí advokátní kancelář, s níž jsme celou záležitost konzultovali. Rozhodli jsme se tedy text čtenářům znovu zpřístupnit. Argumenty, které nás k našemu postupu vedou, sdělíme ve stížnosti na postup státního zástupce, kterou podáme nadřízenému zástupci,“ uvedl ředitel redakcí a člen představenstva Economie Vladimír Piskáček.

Nadřízená Trčka Lenka Bradáčová však s jeho krokem souhlasí. Podle ní už soudy podobný případ výzvy řešily. „Státní zástupce bude postupovat dle zákona, tak jak tomu bylo v obdobné procesní situaci v minulosti, kdy stejný procesní postup byl aprobován soudem jako zákonný a důvodný,“ sdělila. Dřívější případ nechtěla konkretizovat, jeden z mediálních domů však podle ní musel na základě tehdejšího soudního rozhodnutí zaplatit 50.000 korun.

VSZ se ale podle názoru odborníků tímto experimentem pustilo na tenký led.  „Jsem přesvědčen, že ustanovení o které se výzva VSZ opírá, na danou věc nedopadá. Odstraněním textu, který už byl zveřejněn, nelze požadovaného cíle dosáhnout. Obávám se, že požadavek VSZ je jen dalším dokladem o toho, že snahám o omezeni práv občanů zjevně dochází,“ řekl České justici zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Advokáti pak neváhají hovořit o protiprávním a protústavním jednání, které by u případného soudního sporu nemohlo obstát.  „Podle Ústavy (čl. 2 odst. 3) i Listiny (čl. 2 odst. 2) platí, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Pokud se státní zástupce odvoláva na § 66 trestního řádu, pak ten v relevantní části stanoví: (…) kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, (…). Musí se tedy jednat o výzvu, která přímo z trestního řádu vyplývá (např. výzva k vydání věci – § 78, k prohlídce těla – § 114, k podání svědectví – § 97). Výzva státního zástupce vyvozena z velmi obecného ustanovení § 1 (účel zákona) nemůže obstát,“ uvedl advokát a odborník na trestní právo Tomáš Gřivna. Pořádková pokuta je totiž trestním obviněním (což judikoval i Ústavní soud v plenárním nálezu publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 45/2005), a proto je na něj podle Gřivny třeba klást tytéž požadavky jako na trestný čin, včetně zásady nullum crimen sine lege certa (tedy požadavek určitosti) a zákazu analogie v neprospěch pachatele. Pokud by došlo k porušení § 8a nebo § 8b trestního řádu, pak to opět není státní zástupce, kdo by měl ukládat sankci, neboť tuto pravomoc má jiný orgán (Úřad na ochranu osobních údajů pozn. red.). O takovém porušení ale výzva VSZ explicitně nemluví.

Advokát Tomáš Sokol ve svém obsáhlém rozboru pro Českou justici píše rovnou o snaze VSZ cenzurovat články novinářů. „Výzva shora uvedená je nezákonná a protiústavní. Její autor jí hrubě zasáhl do práva dotčené právnické osoby- adresáta, ale i do práv autora inkriminovaného článku. Je na místě zvažovat, zda nejde o kárné provinění SZ anebo v krajním případě, zda nebyla naplněna skutková podstata trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, uvedeného v ustanovení § 329 tr. zákoníku,“ míní člen prezídia Unie obhájců.

Podle Sokola navíc VSZ namísto relevantní právní argumentace opírající se o právní normy ČR, cituje ve své výzvě dvě rozhodnutí ESLP. „Činí tak právní teorií mnohokrát kritizovaným způsobem, totiž bez uvedení doslovné citace té části rozhodnutí, kterou na podporu své argumentace chce použít. Tedy ve stylu najděte si sami, co by se dalo použít,“ dodává advokát.

Následná cenzura

S jeho názorem se plně ztotožnil přední odborník na trestní právo Jiří Herczeg z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. A to včetně požadavku na vyvození odpovědnosti pro dozorujícího státního zástupce. „Předmětný pokyn je nezákonný a neústavní, jde o formu následné cenzury, který nemá oporu ani v § 8a, 8b tr. řádu, ani v § 66 tr. řádu,“ sdělil České justici.

Obhájce Tomáš Sokol Foto: archiv

Krok VSZ pak navázal cenzurním zásahem do práv novináře i advokát a bývalý náměstek nejvyšší státní zástupkyně Zdeněk Koudelka.  „Dojde-li v moderní demokracii ke sporu mezi zájmem státního zastupitelství a základním právem člověka (svobodou slova), nemůže být spor řešen zneužitím moci ze strany státního zastupitelství. Směšně působí zdůvodnění státního zastupitelství, že přípravné trestní řízení je neveřejné, pokud to srovnáme s medializací a tiskovkami státního zastupitelství v kauze Nagyová či Rath,“ míní.

Novináři kontrolují přípravné řízení

Českou justicí oslovení advokáti si myslí, že Economia neměla text na výzvu VSZ stahovat. „Novináři dělají svojí práci a jde v podstatě o kontrolu přípravného řízení, kdy toto soud nevykonává. A pokud nejde případ ochrany osobnosti, tak takový požadavek v testu ústavnosti neobstojí,“ míní další člen prezídia Unie obhájců Václav Vlk.

Bizarní také je, že k masivním průsakům z trestního řízení do médií v politicky exponovaných kauzách dochází poměrně běžně. Státní zastupitelství však podobný pokyn vydalo poprvé až v kauze údajného zneužívání dotací ve fotbale.

Šéf fotbalové asociace Miroslav Pelta je spolu s náměstkyní ministryně školství Simonou Kratochvílovou a bývalým šéfem ministerského odboru Zdeňkem Břízou stíhán kvůli zneužití pravomocí úřední osoby, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Obvinění čelí i FAČR, asociace však už dřív jakékoliv provinění odmítla. Ve stínu aféry také ministryně školství Kateřina Valachová pozastavila dotace pro sport a následně oznámila, že k 31. květnu odstoupí z funkce.

Autor Eva Paseková (ČTK)

Více na http://www.ceska-justice.cz/2017/05/cenzura-rozporu-ustavou-hodnoti-odbornici-vyzvu-ke-stazeni-clanku-vysetrovani-fotbalove-kauzy/

Novela vazebního řádu Ministerstva spravedlnosti nenaplňuje právo osob ve vazbě na právní pomoc ani právo na spravedlivý proces

Takřka žádné změny, které by reagovaly na dlouhodobě popisované problémy styku obhájců a advokátů s osobami ve vazbě, neobsahuje návrh novely vazebního řádu. A to přesto, že ministerstvo spravedlnosti si jako předkladatel návrhu zjevně alespoň u jedné kategorie vězněných uvědomuje nedostatečnost zaměstnanců Vězeňské služby. Vážnou otázku, jak jsou realizována ústavní práva na právní pomoc a na spravedlivý proces vazebně vězněných, řád nijak neřeší.

Nová vyhláška, kterou se vydává řád výkonu vazby, rezignuje na šanci učinit právo na poradu a komunikaci osoby ve vazbě se svým obhájcem i se svým advokátem jednoznačným a bez překážek. Na  rozpornost různých úprav a na praxi ve věznicích v rozporu s právem právní pomoc a s právem na spravedlivý proces upozorňují advokáti a obhájci dlouhodobě.

Nový vazební řád kromě nepřekročitelnosti tří metrů čtverečních na vazebně drženou osobu pouze přidává jedno ustanovení týkající se dětí a osob, které mají vzhledem ke svému stavu opatrovníka. Napříště bude muset věznice informovat jejich kurátora, opatrovníka nebo pracovníka OSPOdu, že jejich svěřenec je ve vazbě. „O přijetí obviněného do výkonu vazby a jeho přemístění na dobu delší než 7 dní správa věznice odešle hlášení opatrovníkovi, byl-li obviněný omezen na svéprávnosti, sociálnímu kurátorovi nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušnému podle místa pobytu obviněného,“ uvádí se v jediném novém ustanovení vazebního řádu.

Žádná informace, že osoba je ve vazbě?

Jak vyplývá z důvodové zprávy, o tom, že dítě nebo nesvéprávný člověk  je ve vazbě, se v současnosti instituce, které se o osobu starají, vůbec nedozví: „Změna reaguje na nedostatečnou výměnu informací mezi Vězeňskou službou ČR, sociálními kurátory, OSPOD a opatrovníky, byl-li obviněný omezen na svéprávnosti. Absence informací o přijetí obviněného do výkonu vazby a jeho přemístění na dobu delší než 7 dní znesnadňuje těmto subjektům plnit jejich úkoly, ztěžuje prostředkování kontaktů mezi osobou drženou ve výkonu vazby a světem mimo vazební věznici a v návaznosti na to sociální stabilizaci této osoby. Úpravou tohoto ustanovení dojde k rychlejšímu a snadnějšímu získání údajů, které sociální kurátoři, OSPOD, případně opatrovník potřebují k výkonu své činnosti,“ uvádí doslova důvodová zpráva.

Vážnou otázkou zůstává, jak byla dosud realizována ústavní práva těchto vazebně vězněných osob a dětí, když se instituce, které se o ně starají, nedozvěděly, že jsou ve vazbě.

O vážné skutečnosti, že realizaci práva na právní pomoc a práva na spravedlivý proces jsou ve skutečnosti ve věznicích i současnou legislativou kladeny překážky, svědčí dlouhodobá diskuse advokátů na toto téma. Téma překonávání překážek při kontaktu s osobami ve vazbě je obsahem jedné ze statí Průvodce některými situacemi právní praxe (Vademekum advokáta), které pro  dubnové vydání periodika České advokátní komory Bulletinu advokacie sestavil z fundovaných příspěvků předseda Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokáta Marek Nespala.

Zákon o vazbě a vazební řád jsou v rozporu

Pojednání s názvem Poskytování právní služby advokátem klientovi ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody pro Vademekum sepsal předseda sekce ČAK pro trestní právo Jiří Císař. Základní teze je jasná: Osoba ve výkonu trestu nebo ve vazbě má ústavně garantované právo na právní pomoc a podle Úmluvy o lidských právech a základních svobodách má právo na spravedlivý proces. Tato práva se týkají všech typů řízení, nikoli pouze trestního řízení, a proto má osoba ve věznici právo na pomoc obhájce i advokáta v jiné věci, než pro kterou je člověk omezen na svobodě.

Jenže jak vyplývá ze statě Jiřího Císaře, existuje nesoulad ba dokonce rozpor mezi trestním řádem, zákonem o výkonu vazby a vazebním řádem. Například podle zákona o vazbě má obviněný právo přijímat ve věznici advokáta, který ho zastupuje v jiné věci, jestliže orgán činný v trestním řízení, je-li obviněný ve vazbě kluzní, nestanoví jinak. K tomu současný vazební řád ovšem stanoví, že předvedení obviněného, u něhož je důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, k advokátovi, který jej zastupuje v jiné věci, se uskuteční, pokud s tím orgán činný v trestním řízení souhlasí.

Obě úpravy jsou v rozporu s Ústavou a Úmluvou

Vyhláška o vazebním řádu jde v tomto případě za hranu zákona a žádá po advokátovi výlučný souhlas s návštěvou klienta udělený policií nebo státním zastupitelstvím nebo soudem, ačkoli takový souhlas zákon nevyžaduje. Podle předsedy sekce pro trestní právo ČAK Jiřího Císaře právě tento rozpor způsobuje problémy při návštěvě klienta ve vazbě advokátem, který zastupuje klienta v jiné věci.

Podle Jiřího Císaře jde o zřejmý nesoulad obou právních úprav, který není nijak řešen. „Lze dospět k závěry, že obě tyto úpravy jsou v rozporu s úpravou obsaženou v Listině a v Úmluvě,“ dochází k závěru odborník na trestní právo. Ministerstvo spravedlnosti tuto vážnou vadu v navrhované novele vazebního řádu opět nijak neřeší.

Více na http://www.ceska-justice.cz/2017/05/novela-vazebniho-radu-je-v-rozporu-s-ustavou-a-umluvou-ministerstvo-opet-neresi-pravni-pomoc-a-spravedlivy-proces/

Zpráva vnitra o extremismu varuje: Členové domobrany spolupracují s poslanci v parlamentu

Za alarmující označuje poslední zpráva o extremismu v České republice fakt, že někteří členové Národní domobrany spolupracují s některými poslanci v parlamentu, a to zejména v otázce Ukrajiny. Ze zprávy naopak vypadly jevy jako kritika EU a NATO, islámu a sociální demokracie a novináři z alternativních médií a kritici České televize. Levice chystá kemp na protest proti těžbě uhlí, národovci spojili devět občanských skupin a jdou do voleb jako Rozumní.

Ještě loni v květnu a v říjnu obsahovala pravidelná zpráva ministerstva vnitra jevy, jejich nositelé byli zejména Martin Konvička za zesměšňování islámu a nesouhlas s přistěhovalectvím z islámských náboženských států, obránci proti nucenému přistěhovalectví do ČR a islamizaci země, ale také kritici zaujatého informování veřejnoprávních médií, autoři desinformačních kampaní, kritici tzv. evropské integrace a politiky sociální demokracie  Posledním extrémistickým tématem se však stává Ukrajina a její části bojující za nezávislost.

V únoru se zvedla vlna zájmu o Ukrajinu

Novinkou je v poslední zprávě vnitra o extremismu v ČR zájem některých skupin občanů o dění na Ukrajině. Podle zprávy k němu došlo v důsledku zhoršené bezpečnostní situace na Ukrajině letos v únoru. „Zhoršení bezpečnostní situace na Ukrajině v průběhu února vyvolalo vlnu zájmu tuzemských alternativních médií a následně i politicky extremistických uskupení o téma konfliktu na východě této země. Tradičně se tématu věnovala uskupení Národní domobrana a Českoslovenští vojáci v záloze za mír,“ uvádí se v poslední zprávě vnitra.

Podle zprávy mají čeští extremisté přímé kontakty s představiteli separatistických republik: „Zástupci obou subjektů disponují přímými kontakty na představitele separatistických republik,“ uvádí zpráva, podle které Národní domobrana zahájila pokus o vlastní transformaci. „V minulosti slibovala vznikajícím buňkám širokou autonomii, v průběhu času však tuto nezávislost začala omezovat a vydala se cestou vytváření struktur velení na úrovni krajů. Objevily se i rozpory ohledně dalšího politického směřování. Část členů preferovala apolitickou rovinu aktivit, jiní však spolupracovali s Národní demokracií, či v menším množství případů s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti,“ osvětluje vnitro.

Co je ovšem podle vnitra varující, je fakt, že občané se zájmem a kontakty na představitele „republik“ východní Ukrajiny mají současně kontakty s českými poslanci: „Alarmující skutečností zůstává, že někteří členové Národní domobrany spolupracovali s některými členy parlamentních politických stran,“ uvádí vnitro bez dalšího upřesnění.

Adam B. Bartoš zažaloval pro extremismus vnitro

Blok proti islámu – Úsvit, česká Pegida, akce „muž v kožené bundě“, třicet členů Ódinových  vojáků a Alternativa pro Českou republiku jsou v prvním čtvrtletí 2017 z hlediska extremismu minulostí. Zpráva je vůbec nezmiňuje, neboť tyto skupiny v hodnoceném období buď rezignovaly na činnost nebo se po volebním neúspěchu na podzim 2016 přirozeně rozpadly a skomíraly na okraji zájmu. Pokud fungovaly ve formě strany, vláda navrhla pozastavení jejich činnosti nebo zrušení pro neplnění zákonných povinností. To je případ Alternativy pro Českou republiku 2017 nebo Národní demokracie. Nejvyšší správní soud, který jednal o rozpuštění nebo pozastavení činnosti 42 stran a hnutí zatím tyto dva subjekty nezrušil.

V případě Národní demokracie soud  musel řízení zastavit. Extremisty ovšem v poslední zprávě vnitra i nadále znovu reprezentuje Adam B. Bartoš a jeho strana Národní demokracie: „Na výraznější veřejná vystoupení rezignovala i Národní demokracie. Ta musela věnovat část úsilí sporům, které vede s různými složkami státu. Její předseda Adam B. Bartoš čelí obžalobě z údajného spáchání trestných činů s extremistickým podtextem. Strana jako taková dále vede spor s Ministerstvem vnitra, kdy na tento úřad podala žalobu pro údajně neoprávněné uvádění ve zprávách o extremismu. V neposlední řadě pak byla nucena dodatečně zveřejnit některá data k finančním dárcům. V opačném případě by jí hrozilo pozastavení činnosti. V rámci snahy získat co nejširší podporu, resp. obsadit kandidátky do voleb se Národní demokracie nebránila snahám navázat spolupráci s jednotlivci či subjekty spojenými s neonacistickým hnutím,“ píše o  činnosti Národní demokracie a Adamu B. Bartošovi za první čtvrtletí 2017  ministerstvo vnitra.

Nové uskupení kolem Národní demokracie: Rozumní

Pouhým přečtením webu Národní demokracie však lze zjistit, že myšlenky zůstávají bez ohledu na obsah úřední zprávy. V úterý dne 2. května 2017 Národní demokracie oznámila sjednocení vlastenecké scény a národoveckého hnutí, ke kterému se přihlásilo rovnou devět uskupení, mimo jiné: Strana zdravého rozumu, Úsvit – národní koalice, Česká strana národně sociální,  Slušní lidé, Demokratická strana zelených nebo Změna pro lidi. Všechny tyto strany půjdou do voleb pod společným názvem „Rozumní – stop migraci a diktátu EU, peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým“.

Zda jsou jmenované skupiny předmětnými subjekty spojenými s neonacistickým hnutím, není jasné, protože zpráva ministerstva vnitra konkrétně nejmenuje, kdo jsou čeští neonacisté.

Tajné nenávistné koncerty, mobilizace proti těžbě uhlí

Adama B. Bartoše, národní demokracii, Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Dělnickou mládež zpráva vnitra zařazuje do kategorie „pravicový extremismus“.  Kromě Dělníků a Bartoše pak vnitro do stejné kategorie řadí pořádání soukromých a někdy utajovaných koncertů White Power Music a jimi provozovaného hudebního žánru: „Žánrově se jednalo o styl Hate Core či National Socialist Hardcore. Tzv. hatecorové kapely razantně propagují neonacismus a šíří nenávist,“ osvětluje vnitro s tím, že tyto akce zažívají renesanci.

Levicový extremismus reprezentuje stabilně již ověřená Klinika a anarchisté: „Aktivisté Kliniky prostory bývalé polikliniky na pražském Žižkově odmítli opustit. Centrum Klinika opakovaně hostilo akce s anarchistickým podtextem. V lednu zde byl např. otevřen anarchistický infoshop s názvem Black books, který propaguje tematicky orientované publikace, brožury, hudební a filmové produkce či přednášky. Anarchisté se rovněž zaměřili na podporu stíhaných soukmenovců, zejména stíhaného Lukáše Borla anebo odsouzeného Igora Ševcova. V obou případech aktivisté zpochybňovali důvody jejich stíhání a snažili se o jejich vykreslování jako mučedníků,“ uvádí zpráva vnitra.

Zpráva dále upozorňuje na nadcházející extremistickou událost: „V rámci environmentálního hnutí byla zahájena mobilizace na protestní akci Klimakemp 2017, která má proběhnout na protest proti těžbě uhlí koncem června na Mostecku.“

Více na http://www.ceska-justice.cz/2017/05/zprava-vnitra-o-extremismu-varuje-clenove-domobrany-spolupracuji-s-poslanci-v-parlamentu/

Soudy mají dle ochránkyně práv Šabatové zveřejňovat více rozhodnutí elektronicky

Kancelář veřejného ochránce práv není spokojená s tím, jak okresní, krajské a vrchní soudy naplňují povinnost zveřejňovat důležitá rozhodnutí elektronickou cestou. V letech 2011 až 2016 se do justiční databáze Judikatura dostalo 2875 verdiktů krajských a vrchních soudů, uvedla kancelář ve výroční zprávě za loňský rok.

Ombudsmana Anna Šabatová už kontaktovala ministra spravedlnosti Roberta Pelikána se žádostí, aby vytvořil podmínky pro naplňování centrální evidence soudních rozhodnutí.

Ústavní, Nejvyšší a Nejvyšší správní soud mají vlastní databáze, kam vkládají veškerá svá rozhodnutí. Zveřejňování verdiktů ostatních soudů je podle ombudsmanky Anny Šabatové taktéž důležité. Jednak kvůli tomu, aby vyšší instance mohly účinně sjednocovat judikaturu, a zejména kvůli předvídatelnosti práva a transparentnosti soudního rozhodování.

Jako pozitivní příklad udává Šabatová Slovensko. V Česku jsou paradoxně některá rozhodnutí uložená v komerčních systémech, například ASPI, a nikoliv ve veřejné databázi judikatury. „Považujeme to za nesprávné, dokonce nemravné,“ řekla novinářům Šabatová.

Pelikán podle Šabatové slíbil, že téma nadnese na poradě předsedů soudů a že ombudsmanku k jednání přizve. Problém s anonymizací rozhodnutí by mohl vyřešit nový software.

Více na http://www.ceska-justice.cz/2017/04/soudy-maji-dle-sabatove-zverejnovat-vice-rozhodnuti-elektronicky/

Ženy bez partnerů nezískají nárok na umělé oplodnění

Poslanci neumožnili ženám, které nežijí v manželství, možnost samostatně podstoupit umělé oplodnění s použitím spermatu anonymního dárce. Nejostřeji proti byla místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková. „Právo na dítě nepatří mezi základní lidská práva,“ prohlásila, než poslanci návrh odmítli.

„Nejedná se o zákon zdravotnický, ale etický, lidskoprávní,“ řekla také Chalánková. Ona sama chtěla naopak omezit maximální počet lidských embryí, která je možné vytvořit ze zárodečných buněk jednoho anonymního dárce, a zavedení oddělené a omezeně přístupné evidence údajů o anonymním dárci. Dítě má podle ní právo znát oba své rodiče. Ani Chalánková ale neuspěla.

S návrhem, aby mohla umělé oplodnění podstoupit žena, která nesetrvává „v právoplatně uzavřeném manželském svazku a pokud tuto zdravotní službu hodlá podstoupit samostatně, s použitím spermatu anonymního dárce“, přišel sociální demokrat František Adámek.

„Stojím si za návrhem, jak byl napsán. Bavíme se o léčbě neplodnosti,“ bránil svůj návrh před kritikou konzervativních poslanců poslanec Adámek.

Pro jeho návrh ale nakonec bylo jen 40 ze 153 přítomných poslanců.

Více na http://zpravy.idnes.cz/pravo-na-dite-nepatri-mezi-zakladni-lidska-prava-rekla-chalankova-pyg-/domaci.aspx?c=A170426_111351_domaci_kop

Orgány sociálně-právní ochrany dětí musí dětem pomáhat. Někdy jim však život spíše komplikují

Dítě má právo požádat o pomoc a orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a ten je povinen pomoc v rámci svých možností poskytnout. Smyslem jeho existence je sledovat nejlepší zájem dítěte. Bohužel i veřejná ochránkyně práv se setkává s případy, kdy tomu tak není.

Na webu ochránkyně upozorňuje na případ, kdy se na ni obrátila šestnáctiletá dívka ve složité životní situaci, kterou však její sociální pracovnice významně zlehčovala. Na ochránkyni se obrátila v době, kdy již usoudila, že jí OSPOD nepomůže pomoci a její situaci ještě zhoršuje. 

Šestnáctiletá dívka řešila nelehkou rodinnou situaci, která se negativně projevovala na její psychice a zdraví (několikrát musela být po kolapsu organismu převezena ze školy rovnou do nemocnice; sebepoškozovala se). Dívka například sama požádala o své umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), protože už situaci v rodině nezvládala, a do zařízení také sama odjela. Pracovnice OSPOD jí následně sdělila, že její jednání neschvaluje. Vadilo jí, že ji o svém odjezdu neinformovala a do zařízení odjela i přes zákaz rodičů. Zákon přitom počítá s možností, že dítě samo požádá o pomoc bez vědomí rodičů a je povinností OSPOD i ZDVOP takovouto pomoc dítěti poskytnout.

Pracovnice OSPOD později dívce rozmlouvala i její požadavek účastnit se soudního jednání v rámci řízení o stanovení soudního dohledu nad její výchovou. Jednalo se přitom o její právo a pracovnice neměla reálný důvod jí účast u soudního jednání rozmlouvat.

Následně se dívka na sociální pracovnici obrátila v případě, kdy jí otec nadával a vyhrožoval fyzickým násilím. Dívka žádala o umístění mimo rodinu.  Sociální pracovnice jí však opět nevěřila a situaci zlehčovala. Odkládala návštěvu v rodině a následně dívku přiměla sdělit svůj požadavek za přítomnosti rodičů.

Tyto a další události vedly k naprosté ztrátě důvěry dívky k sociální pracovnici. Navíc v těžké životní situaci, kterou chtěla a potřebovala řešit. OSPOD výtky ochránkyně nejprve odmítal, následně však přistoupil – mimo jiné – na jí navrhované řešení a spolupráci s rodinou převzala jiná sociální pracovnice.  

Více na http://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2017/organy-socialne-pravni-ochrany-deti-musi-detem-pomahat-nekdy-jim-vsak-zivot-spise-ko/

Čeští spotřebitelé čelí novým trikům nepoctivých obchodníků s energiemi

V posledních měsících se ochránkyně setkala se dvěma praktikami, které někteří obchodníci na trhu s energiemi používají.

V prvním případě navštíví zprostředkovatel potenciálního zákazníka v jeho domácnosti. Ujistí jej, že nenabízí změnu dodavatele, ale že mu v případě zájmu vypracuje přehled lepších/levnějších dodavatelů energií. Přesvědčí spotřebitele, ať podepíší smlouvu, která danou společnost zavazuje získat prostřednictvím aukce výhodnějšího dodavatele. Současně však dojde k podpisu plné moci, která zprostředkovatele opravňuje ke všem souvisejícím právním úkonům, na jejichž konci je podpis nové a pro spotřebitele nevýhodné smlouvy. Setkáte-li se s takovým jednáním, obraťte se na Českou obchodní inspekci – tohoto postupu totiž využívají „zprostředkovatelské“ společnosti, na jejichž činnost nedohlíží Energetický regulační úřad. 

Druhým případem je postup, kdy zákazník s podpisem nové smlouvy obdrží „jako dárek“ např. sadu žárovek. Ve chvíli, kdy si zákazník uvědomí, že je pro něj nová smlouva nevýhodná a v zákonné lhůtě od smlouvy odstoupí, dodavatel od něj začne vymáhat neadekvátně vysokou cenu za žárovky. V tomto konkrétním případě si dodavatel za celkem 6 LED žárovek účtoval 3630 Kč. Běžná cena tohoto konkrétního typu by přitom byla cca 700 Kč za 6 kusů. V tomto případě by stížnost zákazníka na nekalé obchodní praktiky dodavatele měla směřovat na Energetický regulační úřad.

Zákazník si pak musí uvědomit, že s dodavatelem podepisuje současně dva druhy smluv – smlouvu o dodávkách energií a kupní smlouvu (např. na žárovky). Spor ze smlouvy o dodávkách energií může za splnění podmínek energetického zákona rozhodovat opět Energetický regulační úřad, spor z kupní smlouvy však bude řešit soud, případně lze využít mimosoudního řešení sporů, tzv. procesu ADR (v dané věci podáním návrhu k ČOI-ADR či Sdružení českých spotřebitelů; více k ADR lze nalézt níže).   

Jak v podobných případech postupovat:

–    nic v časové tísni nepodepisovat;

–    vše si pořádně rozmyslet a informace si ověřit;

–    nabídky probrat v širším kruhu s rodinou a s přáteli;

–    pokud jsem již nějakou smlouvu podepsal, neprodleně zjistit, jaké mám práva, např. vyhledáním pomoci některé ze spotřebitelských poraden či jiné formy právní pomoci.

V případě, že spotřebitel nevyřeší svůj spor s obchodníkem přímo, může se o to pokusit prostřednictvím mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (tzv. ADR). Více informací k ADR naleznete např. zde: https://adr.coi.cz/cs.

Nevyřeší-li spotřebitel svůj spor ani pomocí ADR, je třeba obrátit se na soud. Zmíněné dohledové orgány nemohou zasahovat přímo do sporů mezi soukromými podnikateli a zákazníky; kontrolují pouze to, zda obchodník neporušil své zákonné povinnosti, a pokud ano, udělí mu sankci. Nezabrání však například tomu, že bude obchodník vymáhat na spotřebiteli dlužné částky s poukazem na podepsanou smlouvu.

Ani veřejný ochránce práv nemůže přímo zasáhnout do sporu či prověřit postup soukromého subjektu. Může se zabývat pouze nezákonným či nesprávným postupem úřadů (např. České obchodní inspekce, Energetického regulačního úřadu, Českého telekomunikačního úřadu atd.)

Více informací o možnostech spotřebitelů naleznete například zde:

http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/chcete-si-stezovat/zivotni-situace-problemy-a-jejich-reseni/ochrana-spotrebitele/

Zpráva ČOI za rok 2016: Romové nebyli vpuštěni do restaurace a do hotelu. Diskriminačního chování neubývá

Česká obchodní inspekce v roce 2016 uskutečnila 1 412 kontrol, zaměřila se při nich také na projevy diskriminačního jednání prodávajících vůči spotřebitelům. Podezření na některou z forem diskriminace bylo zjištěno v 19 případech, což je 1,4 % z celkového počtu provedených kontrol. Počet zjištění je stejný jako v roce 2015. Porušení obecně závazných právních předpisů pak v 594 případech, tj. ve 42,1 %, uvádí se v dnes vydané závěrečné zprávě.

Ve třech případech bylo zjištěno diskriminační jednání založené na rasovém, respektive etnickém důvodu. Ve dvou případech se jednalo o nevpuštění romských občanů do provozovny poskytující hostinské služby a v jednom případě o odmítnutí ubytování romských občanů v hotelu.

„Inspektoři ČOI se nejčastěji setkávali s diskriminací z důvodu národnosti, kdy například anglicky mluvícím zákazníkům byly v restauracích účtovány vyšší ceny než českým spotřebitelům. Z výsledků kontrol vyplývá, že projevy diskriminace neměly v minulém roce klesající tendenci. ČOI plánuje tyto kontroly důsledně provádět i v letošním roce,“ řekl Mojmír Bezecný, ústřední ředitel České obchodní inspekce.

Další případy diskriminace se pak týkaly například paušálního omezení dodání objednaného zboží prostřednictvím elektronického obchodu pro osoby na určité adrese z důvodu, že v předchozí době některý z těchto osob neuhradila cenu objednaného zboží anebo objednané zboží nepřevzala, požadavků na dokládání většího počtu dokladů při poskytování spotřebitelského úvěru spotřebitelům z EU a omezení poskytnutí spotřebitelského úvěru věkovou hranicí, omezení nabídky projede výrobků a poskytování služeb osobám, které jsou nazývány „imigranty“..

V období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 nabylo, v souvislosti s prokázaným diskriminačním jednáním, právní moci 6 pokut v celkové hodnotě 82 000 Kč. V dalších 6 případech nabyly právní moci sdružené pokuty, které byly uloženy za porušení zákazu diskriminace spotřebitele a dalších ustanovení zákona o ochraně spotřebitele. Výše těchto 6 pokut činí 615 000 Kč.

Více na http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/ceska-obchodni-inspekce-diskriminacni-chovani

K rovnosti žen a mužů v Česku vede ještě dlouhá cesta

Světové ekonomické fórum ovšem nedávno zveřejnilo index rovnosti žen a mužů ve 144 zemích světa. Česká republika v něm klesla až na 77. místo. Za deset let, během kterých tato zpráva vychází, stoupl index České republiky z 0,67 v roce 2006 na 0,69 v loňském roce. Z hlediska měřitelných dat patříme v genderové rovnosti až do druhé půlky pelotonu. Jak je to možné a co nás v této oblasti tolik sráží oproti jiným zemím?

Nad tím se zamýšlí svým komentářem Petr Bittner a současně upozorňuje, že před nedávnem odstartovala vládní kampaň s názvem To je rovnost!, která může být jednou z cest, jak otevřít veřejnou diskusi na téma postavení žen a mužů v české společnost způsobem, který nebude podstatnou část společnosti odrazovat svou bojovnou rétorikou. Má-li se totiž situace českých žen zlepšit, musí se o to dle autora článku zasloužit celá společnost ve vzájemném dialogu.

Kampaň To je rovnost!  cílí jednak na svědky a svědkyně domácího násilí a jednak na rodiče a nastávající rodiče, kteří řeší otázku sladění práce a rodiny. Kampaň se pokouší zvyšovat v tomto smyslu osvětu způsobem, který odděluje téma rovnosti žen a mužů od některých jeho negativních nálepek. Bez konfrontačního tónu se kampaň snaží ukázat problémy, které Češi a Češky řeší na denním pořádku: Jak zvládat domácnost i zaměstnání současně? Máme se střídat na rodičovské? Jak k tomu přistoupí zaměstnavatel? Jak poznám, že kolegyně zažívá domácí násilí? A jak jí můžu pomoct?

Dialogy, které může vést každý z nás, se vešly i do animovaných spotů. Spoty věnované domácímu násilí vysílá po celý březen Česká televize coby mediální partner kampaně. Slaďovací spoty pak budou k vidění od dubna na TV Nova.

Více na http://www.hatefree.cz/blo/clanky/2052-to-je-rovnost

Většina lidí neodmítá inkluzi dětí do běžných tříd. Nejvíce vadí začleňování romských a handicapovaných dětí

Společný průzkum společností EDUin, Socialbareks a Median ukázal, že 53 procent lidí neodmítá začleňování handicapovaných dětí do běžných tříd, pokud budou splněny určité podmínky. Skupiny lidí, kteří mají vůči inkluzi vyhraněné názory pro nebo proti, jsou menší. Vyhraněných odpůrců inkluze je zhruba 32 procent, příznivců asi 15 procent.

Ačkoliv se z obecných průzkumů ve smyslu “jak se stavíte k inkluzi” zdá, že drtivá část společnosti je vyhraněná a stojí proti společnému vzdělávání, detailně pojatý výzkum ukazuje, že situace tak jednoznačná není. Negativní postoj k inkluzi ovlivňuje podle analýzy hlavně strach. Lidé se obávají, že začleňování handicapovaných dětí není dobře připravené a personálně není dobře zajištěné. Z průzkumu vyplynulo, že tyto obavy sdílí i lidé, kteří jinak s inkluzí souhlasí. Nejmenší podporu mají argumenty konspirační (inkluzi prosazují neziskovky, jde o podporu Romů na úkor ostatních), i přesto je ale sdílení konspirací relativně silné.

Většina dotázaných by byla pro inkluzi, pokud by například ve třídách bylo maximálně 20 dětí. Za nezbytnou součást inkluze považují také souhlas rodičů dítěte s handicapem a psychologa se začleněním do běžné třídy a přítomnost asistenta v takové třídě.

Nejmenší podporu má podle analýzy začlenění dětí s mentálním handicapem a romských dětí. Označení „sociálně znevýhodněné děti“ vzbuzuje mezi lidmi nejmenší odpor. Ukazuje se, že obraz, který poskytují sociální sítě, neodráží reálný stav veřejného mínění, protože na sociálních sítích se vyjadřují zejména vyhranění odpůrci.

Nejvíce vyhraněných odpůrců proti začleňování handicapovaných dětí je mezi mladými lidmi ve věku 18 až 29 let. Dosažené vzdělání není v postoji k inkluzi rozhodující. Patrné rozdíly jsou mezi příznivci různých politických stran. Nejvíce vyhraněných odpůrců je u příznivců prezidenta Miloše Zemana, konzervativní levice a xenofobních stran, uvedli autoři průzkumu, jehož se zúčastnilo 1027 lidí z celé ČR.

Postoje k inkluzi se liší dle preferovaného mediálního zdroje. Čtenáři Blesku jsou k tématu obecně nejméně tolerantní a ochota přistoupit na argumentaci je malá. Zajímavý ale je podle autorů průzkumu postoj čtenářů Práva, kteří by pravděpodobně změnili postoj na základě pouhé lepší informovanosti o tom, co to společné vzdělávání žáků znamená.

Nová pravidla pro inkluzi přinesla od loňského září novela školského zákona, o níž se předtím bouřlivě diskutovalo a proti níž vystupoval i prezident Zeman. Podle zastánců zákona norma zlepšuje mimo jiné podporu pro děti s handicapem, které už v běžných školách jsou.

Podle Boba Kartouse ze společnosti EDUin výsledky průzkumu ukazují, že postoje veřejnosti k inkluzi nejsou tak kritické, jak se může na první pohled jevit ze článků v médiích a v diskuzích na sociálních sítí.  “ Fakt, že většina lidí není vyhraněných proti, je s ohledem na populistickou rétoriku o experimentech a zločinech na dětech vlastně pozitivní. Je však nutné – zejména ze strany MŠMT – reagovat na to, že ani příznivci inkluze nejsou přesvědčeni o tom, že je přechod na nový systém podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami dobře zajištěn a řízen,“ uvedl v tiskové zprávě EDUin Kartous.

Více na http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/pruzkum-vetsina-lidi-neodmita-inkluzi-deti-do-beznych-trid

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.