Přečetli jsme za vás

Švédský boj proti dezinformacím může pomoct i v Česku

Na možnost šíření dezinformací se v souvislosti s volbami do evropského parlamentu již začaly připravovat evropské instituce, české úřady, ale i kandidáti, výzkumníci a občanská společnost. Ukázkou pečlivé přípravy jsou opatření proti dezinformacím přijatá loňský rok ve Švédsku před tamními parlamentními volbami.

Možnost, že by se volby mohly stát cílem dezinformační kampaně, začaly švédské státní instituce řešit již rok dopředu. Zástupci zpravodajských služeb se pravidelně scházeli s volebními týmy všech politických stran zastoupených v parlamentu, poskytovali jim informace a doporučení týkající se bezpečnosti.

Švédský ministr pro digitalizaci jednal při své návštěvě v Silicon Valley se zástupci Faceobooku a dosáhl toho, že byla zřízena „horká linka“, na niž mohly státní instituce nahlašovat falešné účty podílející se na šíření dezinformací.
Samotný Facebook začal spolupracovat s týmem fact-checkerů a na základě jejich doporučení snižoval dosah odhalených dezinformací.

Nejdůležitější úlohu v boji proti dezinformacím však sehrála Swedish Civil Contingencies Agency, instituce fungující pod ministerstvem vnitra, která má za úkol ochranu obyvatelstva před krizemi různého charakteru. Tato instituce ve spolupráci s výzkumníky z univerzity  připravila srozumitelný manuál představující problematiku dezinformací laikům a obsahující konkrétní doporučení pro jejich odhalování. Tento materiál posloužil jako podklad pro školení, kterými před volbami prošlo okolo deseti tisíc příslušníků státní správy.

Všechna zmíněná opatření byla maximálně transparentní. I švédská zpravodajská služba vydala před volbami prohlášení popisující svá zjištění ohledně dezinformací. 

Vedle státních institucí se na volby důkladně připravovala i média, která spustila projekt Faktis, v rámci něhož redakce sdílely své kapacity při fact-checkingu informací souvisejících s kampaní. Jejich úsilí sice podpořil státní grant, ale jinak média zůstala nezávislá – odmítla například státními institucemi nabízené informační briefingy.

Vedle těchto krátkodobých opatření Švédsko proměnilo i vyučovací osnovy, do kterých nově zařadilo i digitální gramotnost.

Více na: http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/stesti-preje-pripravenym.-inspirace-ze-severu-muze-pomoct-proti-dezinformacim-i-v-cesku

Senát schválil navýšení příspěvků na péči pro osoby se zdravotním postižením

Dne 31. ledna 2019 schválil senát novelu zákona o sociálních službách, která velice podstatně navyšuje příspěvek na péči pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti, které nevyužívají pobytové sociální služby. V nejvyšším IV. stupni (úplná závislost) se příspěvek zvýší ze stávajících 13 200 na 19 200 Kč. Pozměňovací návrh poslanců Romana Sklenáka a Aleny Gajdůškové (oba ČSSD) pak navyšuje příspěvek i ve III. stupni (těžká závislost), a to z 9 900 na 13 900 Kč u dětí a z 8 800 na 12 800 u dospělých.

„Populace stárne a personální i lůžkové kapacity pobytových sociálních služeb již pomalu nestačí pokrýt poptávku. Navýšením příspěvku podpoříme právě ty neformální pečovatele, kteří 24 hodin denně a 7 dní v týdnu pečují doma o nejsložitější a nejtěžší případy ve III. a IV. stupni závislosti. S ohledem na demografická data jsme přesvědčeni, že posilování neformální péče představuje správný trend,“ sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

V roce 2030 bude zhruba čtvrtina obyvatelstva starší 65 let. V roce 2050 to bude už třetina obyvatelstva a každý desátý pak bude starší než 85 let. Je tedy nepochybné, že počet klientů sociálních služeb bude stále narůstat a tuto potřebu nemohou pokrývat jen pobytové sociální služby.

Více na: https://www.mpsv.cz/files/clanky/34989/TZ_-_Senat_posvetil_navyseni_prispevku_na_peci_ve_III._a_IV._stupni_zavislosti._Chybi_jen_podpis_prezidenta.pdf

Když vraždili Židy – mlčel jsem. Když vyháněli Němce – mlčel jsem. Když mlátili Romy – mlčel jsem. Když odmítali uprchlíky – mlčel jsem. Když přišli pro mě – už všichni mlčeli.

Rozruch na sociálních sítích vyvolala umělecká instalace umístěná na budově Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Kvůli plakátům díla „Když…“ parafrázujícím teologa a odpůrce nacismu Martina Niemöllera na univerzitu a její studenty útočili na sítích příznivci SPD.

Na Facebooku výstavu komentovalo také politické hnutí Čisté Ústí spojené s Tomášem Vandasem, předsedou mimoparlamentní Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Za autory díla jsou pak v reakcích na sociálních sítích označováni studenti fakulty. Ve skutečnosti je jeho autorkou zmíněná Ilona Németh, kterou inspiroval slavný text německého teologa a výrazného odpůrce nacismu Martina Niemöllera publikovaný po druhé světové válce. Jeho význam autorka posunula do současné společenské situace. Podle průvodního textu k výstavě je reakce okolí žádoucí. Jedinou reakcí, kterou nemá dílo vyvolat, je nezájem.

Kromě univerzitní budovy se plakáty objevují i na dalších místech v Ústí nad Labem a jsou součástí projektu „Mo(nu)mentální topografie – Po stopách města“. Výstavu podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt je součástí oslav 100 let české státnosti a také 25. výročí založení univerzity. Plakáty na její budově visí od října.

Proti útokům na sociálních sítích se ohradilo také vedení fakulty. Podle děkana fakulty Pavla Mrkuse je dílo na sítích mylně interpretováno. Podařilo se mu ale odhalit „nebezpečnou těkavost sociálních sítí a hlubokou propast v porozumění a výkladech základních dějinných traumat, která stále ovlivňují současný bolestný stav duše střední Evropy”

Více na  https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kdyz-vrazdili-zidy-mlcel-jsem-poselstvi-na-univerzite-v-usti-rozlitilo-spd-65163?dop-ab-variant=1&seq-no=1&source=hpvariant=1&seq-no=1&source=hpk

Těhotné ženy musí být chráněny před propuštěním z práce i ve zkušební době

Veřejná ochránkyně práv informovala na svém webu o případu těhotné ženy, která byla zaměstnavatelem nezákonně propuštěna ze zaměstnání.     

Žena otěhotněla ve zkušební době a oznámila tuto skutečnost svému zaměstnavateli. Ten jí propustil bez uvedení důvodu s odkazem na skutečnost, že na to má ve zkušební době právo. Žena přitom pro daného zaměstnavatele pracovala v předchozích letech, aniž by měl k její práci jakékoli výhrady. Zákoník práce takový postup skutečně umožňuje.
Dostává se tím však do kolize se směrnicí Evropské unie, která požaduje po členských státech přijmout nezbytná opatření zakazující výpověď zaměstnankyním mimo jiné v době těhotenství. Současně se i na zkušební dobu vztahuje antidiskriminační zákon.

Žena u zaměstnavatele v minulosti pracovala na dohodu o pracovní činnosti na pozici „uklízečka“ od září 2014 do srpna 2015. Od září pak vykonávala stejnou práci na hlavní pracovní poměr na dobu určitou a to do konce roku 2017. Pak nastoupila k jinému zaměstnavateli, ale od března 2018 se k tomuto zaměstnavateli vrátila, tentokrát na místo lesní dělnice. V pracovní smlouvě byla sjednána zkušební doba v délce tří měsíců. Stěžovatelka v době nástupu na novou pracovní pozici nebyla těhotná, otěhotněla až v průběhu měsíce března.

Informovala o této skutečnosti zaměstnavatele a požádala o přeřazení na jinou pozici. O dva týdny později jí zaměstnavatel propustil. Žena se domnívala, že byla propuštěna kvůli těhotenství a požádala zaměstnavatele o vyjádření a přehodnocení tohoto kroku, ten ale zrušení pracovního poměru odmítl komentovat. Žena se následně obrátila na ombudsmanku.

Zákoník práce stanovuje explicitní zákaz dát výpověď těhotné zaměstnankyni. V případě pracovního poměru ve zkušební době však zákoník podobný zákaz nezná.  

Směrnice Rady 92/85 uvádí ve svém čl. 10 bodu 1 požadavek na členské státy k přijmutí nezbytných opatření k zákazu výpovědi zaměstnankyním v době těhotenství. Zákoník práce je pak předpisem, který má tuto směrnici aplikovat, což v případě zkušební doby zákon nečiní. Výkladem této směrnice se v roce 2018 zabýval také Soudní dvůr Evropské unie, který uvedl, že „členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby bylo v zásadě zakázáno propouštět dané (těhotné) zaměstnankyně ze zaměstnání.“

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2009 musí být také úkony ve zkušební době poměřovány z hlediska zákazu diskriminace a rovného zacházení.

Uvedený případ poukazuje na dvě skutečnosti. Česká právní úprava nezohledňuje danou směrnici Evropské unie požadující zákaz výpovědi ženám v době těhotenství. Současně daný případ vzbuzuje podezření, že žena byla diskriminována z důvodu svého těhotenství.

Žena se rozhodla bránit u soudu, který snad vnese světlo do obou problémů.  

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2019/tehotne-zeny-musi-byt-chraneny-pred-propustenim-z-prace-i-ve-zkusebni-dobe/

Mezinárodní den památky obětí holocaustu – jak je ale nacistická genocida, jejíž obětí se staly miliony lidí, připomínána v Česku?

Podle Krause je vnímání holocaustu, neboli přesněji šoa, v ČR na poměrně dobré úrovni, od 90. let totiž toto téma proniklo do osnov základních, středních i vysokých škol. Kraus přitom připomíná, že ještě před sametovou revolucí tomu přitom tak nebylo.

„Většinou to bylo prezentováno jako utrpení českého protinacistického odboje, který byl pod vedením komunistické strany,” připomíná Kraus reflexy dějin holocaustu za minulého režimu. Celkově podle něj vzdělávací soustava zamlčovala, že většinou obětí nacistické perzekuce byli Židé.

Nedostatek povědomosti o holocaustu či dokonce zpochybňování je přitom v poslední době opět častější. Podle Krause to souvisí také s nárůstem extremismu, ale také s demografickým nárůstem některých osob arabského původu, který pozvolna probíhá od 60. let minulého století.

„Od malého věku jsou vychováváni k nenávisti vůči Izraeli. Spojí si to, že Izrael rovná se Židé. Přijedou do Evropy a pak někteří mladíci, právě v této zkratce, podpalují synagogy.” V nenávisti vůči Židům se přitom podle Krause shodnou pravicoví i levicoví extremisté.

Kontroverzní výroky o „pseudokoncentrácích”, které se objevily v proslovech některých politiků, pak Kraus přičítá hlavně nedostatečnému povědomí o tématu.

Kraus nicméně upozorňuje, že tragických výročí v souvislosti s genocidou Židů kromě dne památky holocaustu je více. Připomíná také březnové výročí vyvraždění tzv. „rodinného tábora” v Terezíně. Při něm zahynulo během jedné noci 3 500 lidí.

Pro právo na popírání holocaustu v rámci svobody slova přitom podle Krause ve společnosti není místo. „Víme velmi přesně, co se stalo, víme přesně, jak k tomu došlo, my víme i příčiny. Takže pokud člověk alespoň trochu chce, tak ví, že něco takového nemůže říkat,” hovoří Kraus o množství nezvratitelných důkazů, které genocidu Židů, ale i Romů a dalších národností dokazují.

Více na https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kraus-na-nenavisti-k-zidum-se-shodnou-extremiste-zleva-i-zprava-ve-skolach-se-o-perzekuci-zidu-neucilo-65135?seq-no=3&dop-ab-variant=6&source=article-detail

Léčebné konopí by mělo být propláceno pojišťovnami

Dobrá zpráva pro lidi, kteří používají na tišení bolesti či projevy roztroušené sklerózy léčebné konopí. Ministerstvo zdravotnictví chce zákonem nařídit zdravotním pojišťovnám, aby začaly užívání sušené marihuany potřebným pacientům z velké části proplácet.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) Právu sdělil, že úhrada by neměla být stoprocentní. „Doplatek by se však měl pohybovat maximálně v řádu stovek korun měsíčně, aby to bylo dostupné i pro ty, kteří jsou v invalidním důchodu a mají nízké příjmy,“ vysvětlil ministr.

Léčebné konopí je v Česku legální už od roku 2013, ale zatím ho k léčbě užívá jen okolo čtyř stovek pacientů. Důvodem je vysoká cena, která může za měsíc dosáhnout i několika desítek tisíc korun, a fakt, že zdravotní pojišťovny nechtěly ani ve výjimečných případech léčbu proplácet.

„Chceme to vyřešit změnou zákona o veřejném zdravotním pojištění, do kterého vložíme možnost úhrad konopí,“ dodal ministr.

Pacientům by pomohl paušál

Na podobný krok ministerstva dlouho čeká Martina Kafková (51), která trpí již dvacet let roztroušenou sklerózou a konopí jí proti silným bolestem a křečím pomáhá mnohem více než ostatní medikamenty.

Její otec Zdeněk Majzlík (73) Právu řekl, že by to byla velká úleva. „Kdyby to bylo skutečně jen v řádu stokorun, tak by to bylo skvělé,“ podotkl Majzlík. „A já bych mohl přestat konopí pěstovat, protože s tím mám jen problémy,“ dodal Majzlík.

Svojí dceři začal konopí pěstovat proto, že sušená droga v lékárnách stála ještě před dvěma roky okolo 300 korun a dnes se pohybuje v rozmezí mezi 150 a 200 korunami. Samopěstování je ale v Česku zakázané a hrozí za něj pokuta i vězení.

Majzlík, který se již několik let soudí s VZP, aby léčbu jeho dceři proplácela, doufá, že pacienti budou platit paušální sazbu, a nikoli 25 procent z celkové částky, jak doposud ministerstvo navrhovalo. „Pokud bude muset stále platit čtvrtinu, tak to při její spotřebě až 180 gramů bude stále znamenat až 9000 korun měsíčně, což nedělá ani její důchod,“ poznamenal Majzlík.

Pomoci pacientům, kteří dnes musí buď platit drahé konopí v lékárnách, nebo si ho ilegálně kupovat či pěstovat, chce i Česká pirátská strana. Navrhla proto, aby si lidé mohli sami vypěstovat až pět rostlin. Jejich návrh ale nemá ve Sněmovně ani mezi odborníky velkou podporu.

Počet lékařů se zdvojnásobil

Podle Vojtěcha je návrh pirátů velice riskantní. „Piráti chtějí, aby se mohlo konopí předávat z ruky do ruky, v zásadě ho dealovat, a to není příliš šťastné,“ poznamenal Vojtěch.

Volně dostupné konopí podle ministra není dobrá volba, protože to může mít negativní celospolečenský vliv. „Například v Coloradu, kde je konopí několik let legální, se o 150 procent zvýšil počet nehod pod vlivem konopí,“ poznamenal ministr.

Podle mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbory Peterové dnes předepisuje konopí 58 lékařů, což je jednou tolik než před rokem. Stoupá i počet lékáren, loni jich bylo už 48 po celé republice, nejvíce jich je v Brně (10) a v Praze (8). „V 90 procentech je konopí předepisováno pacientům s chronickou neztišitelnou bolestí, na roztroušenou sklerózu je to 3,4 procenta,“ řekla Peterová.

Konopí lékaři předepisují hlavně u chronických bolestí páteře, kloubů či svalů, neurologických obtíží při roztroušené skleróze a také při nevolnosti u onkologické léčby.

Konopí ze Slušovic i z Kanady

Většina lékáren pacientům nabízí konopí, které vypěstovali ve slušovické firmě Elkoplast, a to stojí mezi 150 a 200 korunami. Někde si mohou pacienti vyzvednout dovážené konopí, třeba z Kanady; např. firma Spectrum Cannabis nabízí gram sušeného květu za 130 korun.

I tak je to pro většinu lidí příliš. Většina českých pacientů si proto pořizuje konopí svépomocí, což je ale ilegální. Ale dělá to stále více lidí. Podle průzkumu Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti použilo k léčebným účelům konopí v roce 2015 přes 800 tisíc občanů České republiky.

Lidé konopí užívají nejen proti bolestem a zánětům, ale i na kožní nemoci. Ve světě – v Izraeli, Kanadě, USA nebo nově v Německu – je ale trend pacientům konopí co nejvíce zpřístupnit.

Více na https://www.novinky.cz/domaci/495799-lecebne-konopi-by-melo-byt-jen-za-par-stovek.html

Ústavní soud – stát nemá přednost před zájmy poškozených

Zájem státu nemůže být zvýhodňován před zájmy poškozených věřitelů. Takovýto vzkaz v úterý vyslal Ústavní soud (ÚS), který zrušil verdikty obecných soudů, na jejichž základě byly zabrány finance a cenné papíry v případu obchodníka s cennými papíry KTP Quantum.

Pád KTP Quantum v minulosti přivodil klientům škodu přes miliardu korun. Zajištěné peníze a akcie měly hodnotu mnohem nižší. Klienty už dříve odškodňoval garanční fond, stát mu na to poskytl půjčku. Zabrané finanční prostředky chce správce konkurzní podstaty převést do konkurzního řízení.

Podle dřívějšího usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ale nelze zlegalizovat výnosy z trestné činnosti tím, že budou uvolněny a převedeny do konkurzního řízení. Navíc podle soudu, pokud byly peněžní prostředky na výplatu jednotlivým klientům poskytnuty z peněz státu, měly by být zabrané peněžní prostředky také státu vráceny. Vrchní soud v Praze následně dospěl k závěru, že k zájmu poškozených trestným činem bylo dostatečně přihlédnuto a nepřerozdělení zajištěných hodnot v rámci konkurzu pro ně nebude nijak citelné.

Ústavní soud však vyhověl stížnosti správce konkurzní podstaty a usnesení soudů nižších instancí zrušil. „Obecné soudy jako hlavní důvod k zabrání věci uvedly kompenzaci vratné a nevratné půjčky poskytnuté Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry. Při úvaze o účelu ochranného opatření zabrání věci by však měly obecné soudy zvážit, co je jeho podstatou a na čí obranu bylo do trestního zákoníku zaneseno,“ uvedl soudce zpravodaj Tomáš Lichovník. Doplnil, že je sice pravdou, že v naplnění veřejného rozpočtu lze shledat určitý veřejný zájem, nemůže ale dostat přednost na úkor obětí trestných činů.

Více na https://www.novinky.cz/domaci/495840-stat-nema-prednost-pred-zajmy-poskozenych-pripomnel-ustavni-soud.html

Prostřednictvím datové schránky lze požádat o rodičovský příspěvek i jiné dávky

Prostřednictvím datové schránky lze požádat o rodičovský příspěvek a jiné dávky SSP nebo získat zdarma výpis z rejstříku trestů. S přístupovými údaji k datové schránce je možné se přihlásit do informačních systémů sociální i finanční správy, a tedy například získat přehled doby pojištění nebo podávat daňová přiznání.

Doposud si datovou schránku zřídila jen 2 % dospělé populace. Ministerstvo vnitra proto představilo novou podobu datových schránek, která práci s nimi výrazně zjednodušuje. Nové datové schránky jsou dostupné od pondělí 21. ledna na mojedatovaschranka.cz. 

Přihlásit se do datové schránky nově půjde nejen heslem, které lze získat při jejím zřízení na kterémkoliv Czech POINTu, ale také s pomocí eObčanky. Občané i firmy nyní mohou do datové schránky vstoupit i přes mobilní telefon nebo tablet. Datová schránka tak půjde zřídit jednodušeji a rychleji.

Více na: https://socialnipolitika.eu/2019/01/prostrednictvim-datove-schranky-lze-pozadat-o-rodicovsky-prispevek-i-jine-davky/

Přibude patnáct nových Center duševního zdraví

Pět již fungujících Center duševního zdraví doplní dalších patnáct center rozmístěných po celé republice. Ta vzniknou v rámci Programu podpory Center duševního zdraví II., do kterého se v průběhu listopadu 2018 hlásili poskytovatelé sociálních služeb a poskytovatelé zdravotních služeb. 

„Služby Center duševního zdraví znamenají revoluční změnu v systému péče o duševně nemocné. Významně zvyšují její kvalitu, protože péče jde nově za pacientem, který se může léčit ve svém domácím prostředí a neztrácí tak kontakt s běžným životem jako dnes, kdy je léčen takzvaně za zdí,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Nová Centra duševního zdraví, která se letos otevřou, jsou: CDZ Celsuz Brno, CDZ PN Brno, CDZ Hradec Králové, CDZ Cheb, CDZ Karlovy Vary, CDZ Kroměříž, CDZ Mladá Boleslav, CDZ Opava, CDZ Pardubice, CDZ Plzeň, CDZ pro Prahu 6, CDZ Strakonice, CDZ Tábor, CDZ RIAPS Trutnov, CDZ Uherské Hradiště.

Od poloviny minulého roku již fungují CDZ v Přerově, Havlíčkově Brodě, Brně, Praze 9 – Proseku a v Praze 10 – Strašnicích. „Celkem tak bude od léta letošního roku fungovat dvacet center napříč republikou,“ doplnil ministr Vojtěch.

Více na: https://socialnipolitika.eu/2019/01/pet-jiz-fungujicich-center-dusevniho-zdravi-doplni-dalsich-patnact/

Antisemitismus je v západní Evropě stále větší problém. Evropská rada přijala proto deklaraci proti antisemitismu

Data, statistiky i nový celoevropský průzkum veřejného mínění potvrzují, že zejména v západní Evropě je antisemitismus na vzestupu. Významně se na tom podílejí sociální sítě, přibývá ale i fyzických útoků. V prosinci 2018 proto Evropská rada jednomyslně přijala deklaraci proti antisemitismu a za lepší ochranu evropské židovské komunity.

Na problém ukazuje i lednový speciální průzkum Eurobarometru zaměřený právě na vnímání antisemitismu. Jeho zpracování za všechny členské země si vyžádala Evropská komise.

Ve stejné době byl publikován jiný velký průzkum zaměřený na to, jak bezpečnostní situaci v Evropě ve vztahu k sobě vnímají Evropané hlásící se k židovskému původu. Průzkum probíhal ve dvanácti zemích EU, kde žije 96 % unijní židovské populace.

Výsledkem je zjištění, že Židé v rámci EU pociťují sílící antisemitismus v různých formách a že mají obavy se otevřeně a veřejně hlásit k židovské identitě.

To odpovídá i zjištěním lednového Eurobarometru. Polovina Evropanů považuje antisemitismus ve své zemi za problém. Mezi projevy antisemitismu patří popírání holokaustu, nenávistné projevy na internetu a sociálních sítích, antisemitské graffiti, vandalismus zaměřený na židovské památky i konkrétní projevy násilí a nenávisti proti Židům na veřejných místech.

 Nejsilněji zejména „staré“ státy EU: Švédsko (81%), Francie (72%), Německo (66%), Nizozemsko (65%), Británie (62%), Itálie (58%), Belgie (50% vs 49% těch, kdo říkají, že antisemitismus problém není) a Rakousko (47% vs 46%).

V ostatních dvaceti zemích EU však antisemitismus považuje za problém jen menšina respondentů. Nejméně v Estonsku (6% vs 86%), Bulharsku (10% vs 64%) a Portugalsku (10% vs 77%).

V šestici členských zemí EU, z nichž některé byly zároveň i hlavními cíli migrační vlny, převládá přesvědčení, že antisemitismus je v zemi na vzestupu: Švédsko (73%), Německo (61%), Nizozemí (55%), Francie (51%), Dánsko (50% vs 34%, kteří odpověděli, že antisemitismus zůstává na stejné úrovni) a Británie (44% vs 33%).

Česká republika z průzkumu vychází jako země, kde většina lidí antisemitismus kolem sebe nevidí a jako celospolečenský problém jej tedy nevnímá.

Více na https://hlidacipes.org/antisemitismus-je-v-evrope-stale-vetsi-problem-ani-cesko-neni-bez-viny/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.