Přečetli jsme za vás

Odvolací soud zamítl obžalobu z pokusu o znásilnění zdravotní sestry cizincem jako nedorozumění

Městský soud v Praze rozhodl o případu dvacetiletého Afghánce, který byl obžalovaný z pokusu o znásilnění zdravotní sestry v pražské Nemocnici Na Bulovce.

V kauze šlo o pouhé nedorozumění způsobené jazykovou bariérou, rozhodl soud a přiklonil se tak i k svědeckým výpovědím z minulých soudních jednáních.

Soud poslal celý případ na radnici pro Prahu 8, aby rozhodla, zda šlo o přestupek, nebo ani ten.

V celé věci bylo zásadní chápání gesta, které obžalovaný v nemocnici zdravotní sestře ukazoval. Dlaní své pravé ruky pohyboval v oblasti pravého boku.

Zdravotní sestra toto jeho gesto pokládala za masturbaci. A když ji pak chytil za ruku, myslela si, že ji chce odtáhnout do postele a znásilnit. Právě kvůli tomuto chycení za ruku má radnice pro Prahu 8 posoudit celý případ jako přestupek.

Obžalovaný tvrdí, že sestře jen ukazoval, kde má bolesti, protože chtěl prášek.

Před soudem už na začátku září vypovídal další zdravotnický personál, který měl v té době, tedy loni 30. října, na Bulovce službu.

Důležité bylo zejména svědectví lékaře, kterého k Afghánci zdravotní sestry přivolaly, protože umí dobře anglicky. Tomuto lékaři se měl Afghánec podle výsledků policejního vyšetřování k pokusu o znásilnění přiznat.

Před soudem ale lékař nic takového nepotvrdil. Naopak řekl, že mladík skutečně mohl mít bolesti a gesto, které ukazoval, tomu nasvědčovalo. Lékař gesto u soudu i předvedl, naprosto shodně jako předtím obžalovaný.

Další lékařka a zdravotní sestra jistě věděly jen to, že obžalovaný jejich kolegyni chytil za ruku a že mu nikdo nerozuměl, co chce.

Více  na https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/znasilneni-nebo-zadost-o-pomoc-soud-rozhodne-pripad-afghance-a-zdravotni-sestry-z-bulovky-37561?dop-ab-variant=&seq-no=1&source=hp

Soud rozhodl v případu tzv. levicových extremistů

Po dvou a půl letech padly rozsudky v kauze údajných „levicových teroristů“. Nikdo nebyl odsouzen.

Případ pěti lidí, kteří se dlouhodobě pohybovali v anarchopacifistickém hnutí, dnes dospěl k svému prvnímu závěru. Ani jeden z obžalovaných nebyl shledán vinným, podle Městského soudu v Praze se skutek nedá považovat za trestný čin. Rozsudek je nepravomocný. Soudkyně řekla, že před povolením agentů byla celá řada úkonů trestního řízení, ze kterých není dispozici výstup. Jedná se především o odposlechy a sledování osob (obžalovaných), které jak obhajoba, tak soud vyžadovaly. Na základě toho tedy nebylo možné vyvrátit obhajobu obžalovaných, že šlo ze strany agentů o policejní provokaci. Byly také zrušeny záruky a dohled nad Martinem Ignačákem, který se už nemusí hlásit probačnímu pracovníkovi. Státní zástupce Vladimír Pazourek se odvolal do protokolu.

Ke zprošťujícím rozsudkům pro obžalované anarchisty přispěla i arogance policie, která odmítla předložit soudu, jenž ji o to požádal, důkazy o několikaměsíční činnosti obou agentů před soudním povolením použití agenta. Soud se chtěl dozvědět nejen od agentů provokatérů, kteří u soudu jako svědci mlžili, ale i z policejních záznamů, kdo, kdy a proč na policii rozhodoval o jednotlivých krocích obou policistů, kteří se vetřeli do „skupiny“, již sami vytvářeli. I když u soudu bylo možné zařídit utajené provádění důkazů, zvolila policie, jejíž jednotlivé složky konspirovaly proti sobě, protiprávní odmítnutí soudní žádosti a soudu požadované důkazy neposkytla..

Více na http://a2larm.cz/2017/09/akce-fenix-vsichni-jsou-zprosteni-obzaloby/

Co přináší nová koncepce rodinné politiky?

Vláda schválila 18. září 2017 novou koncepci rodinné politiky připravenou ministerstvem práce a sociálních věcí.

Koncepce rodinné politiky mimo jiné tematizuje situaci pracující chudoby a materiální deprivace, které postihují rodiny s dětmi. Materiální deprivace se může projevit například tím, že si rodiny s dětmi nemohou ze svých příjmů dovolit řádně vytápět byt nebo odjet ani na týdenní dovolenou. Mladé trápí špatná bytová situace. Chudoba nejvíce ohrožuje seniorky a děti rodičů-samoživitelů.

Jako řešení koncepce navrhuje zavést bezplatné předškolní vzdělání, zvýšení mateřské, rodičovské, přídavku na děti i porodného. Doporučuje přestat užívat za mateřskou a rodičovskou dodatek „dovolená“ a předkládá opatření zjednodušující zaměstnávání osob na zkrácený úvazek. Pro řešení situace rodin považuje nadále za zásadní prosazení zákona o sociálním bydlení a lepší dostupnost zálohovaného výživného. Zmiňuje zkrácení pracovní doby, větší zapojení rodičů do správy školních zařízení a posílení sociálního statusu pečujících osob.

Více na http://a2larm.cz/2017/09/rodina-s-durazem-na-svobodu-a-rovnost/

Svoboda užívání stavby má své meze

Často se setkáváme s problémem, kdy je stavba využívána k jinému účelu, než k jakému byla původně zkolaudována. Střetává se zde soukromé právo vlastníka užívat stavbu podle svého s požadavkem práva veřejného, které chrání veřejný zájem. Proto je třeba ustanovení o tom, že stavba může být užívána jen k účelu, ke kterému byla kolaudována vykládat tak, aby byla respektována vůle vlastníka, ale současně chráněn i veřejný zájem. K porušení veřejného zájmu dochází zpravidla tehdy, pokud je nemovitost odňata účelu bydlení, k čemuž byla kolaudována, a bydlení, jak tomuto pojmu rozumíme, je nahrazeno podnikatelským záměrem, který s bydlením nemá nic společného. Krom vnitřních bezpečnostních a hygienických předpisů je nutné posuzovat také vliv užívání stavby na své okolí. Zástupce veřejné ochránkyně práv, JUDr. Stanislav Křeček, šetřil případ, kdy byla stavba zkolaudována jako rodinný dům, ale reálně je využívána jako ubytovací zařízení. Okolí je tak zatěžováno hlukem a zvýšenou dopravou.

Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území definuje pojmy „stavby pro bydlení“, „stavby pro rodinnou rekreaci“ a „ubytovacího zařízení“. V šetřeném případě byla stavba zkolaudována jako stavba pro bydlení, ale reálně je využívána jako ubytovací zařízení pro veřejnost. To jednoznačně vyplývá z webové prezentace majitelů, kde nabízejí apartmán a další čtyři pokoje o celkové dispozici 27 lůžek. Podobně byla stavba prezentována v nabídce cestovní kanceláře.

Stěžovatel se obrátil na JUDr. Stanislava Křečka, protože byl obtěžován zejména zvýšeným hlukem a dopravou, která souvisela s provozem ubytovacího zařízení. Jeho předchozí podněty stavebnímu úřadu se nesetkaly s pozitivní odezvou.

Příslušný stavební úřad města Chrast konstatoval, že je využívání stavby v pořádku. Podobně reagoval příslušný živnostenský úřad města Chrudim. Podle stavebního úřadu užívání stavby rodinného domu jejími vlastníky nebo jinými osobami k dočasnému pobytu nevyžaduje změnu v účelu užívání stavby. Nebylo však přihlédnuto k tomu, k čemu je stavba reálně v současné době používána.

Podle Nejvyššího soudu (2012) skutečně není nutné, aby schválení stavebního úřadu podléhala každá drobná změna v užívání stavby. Avšak podle rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2014 je účelem řízení o změně v užívání stavby prozkoumat dopady navrhované změny v užívání stavby.

Stavbu tedy lze v některých případech užívat variabilně, ne však zcela zjevně v rozporu se schváleným účelem.

V šeřeném případě se jednalo o rodinný dům, který není užíván vlastníkem, ale je pronajímán jako „vhodný pro rodinnou dovolenou, firemní školení, přátelská setkání i nejrůznější oslavy.“ Na stránkách cestovní kanceláře pak byla stavba inzerována, jako „nový, luxusně zařízený rekreační objekt s bazénem vhodný k ubytování pro náročné klientely.“

Zástupce veřejné ochránkyně práv, JUDr. Stanislav Křeček, k tomu uvádí: „Mám za to, že mantinely variability užívání stavby rodinného domu jsou v tomto případě maximálně překračovány. U pronájmu k firemním akcím není dle mého názoru převažujícím účelem uspokojení potřeby bydlení, ale podnikatelského záměru, uspokojení společenské potřeby a poskytnutí prostoru za účelem sdružení osob k jejich zábavě, případně vzdělání. Užívání stavby takovým způsobem má nepochybně zcela jiné dopady na okolí, než kdyby byla stavba skutečně užívána jako rodinný dům, tedy k bydlení.“

O výsledcích šetření jsme informovali krajský úřad Pardubického kraje. Ten se s výsledky šetření ztotožnil. Rovněž považuje za nepřípustné, aby stavební úřad rezignoval na rozlišování mezi rodinným domem a ubytovacím zařízením. Vyzval proto stavební úřad města Chrast, aby znovu posoudil, zda je stavba v Hroubovicích užívána v souladu s povoleným účelem užívání a zda tedy nedochází k tomu, aby veřejný zájem nebyl respektován. Se závěry šetření JUDr. Stanislava Křečka se ztotožnil rovněž živnostenský úřad. Nyní je tedy na stavebním úřadu, aby sjednal nápravu.

Více na https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2017/svoboda-uzivani-stavby-ma-sve-meze/

Když je soused sousedovi vlkem

Na začátku řady stížností veřejnému ochránci práv jsou spory mezi sousedy. Počet podnětů, v nichž významnou roli hraje sousedský spor, dokonce stoupá. Nejčastěji jde o problémy soužití nebo konflikty související s bydlením a užíváním nemovitostí. Minimálně každý druhý podnět ve stavebnictví tak souvisí se sousedským sporem a podobné je to u přestupků proti občanskému soužití. Neschopnost dohodnout se je ale typická také např. u záležitostí veřejných cest apod.

Pominu-li případy, kdy sousedé zjevně jednají v rozporu se zákonem a například staví bez povolení, tak většina sporů vzniká hlavně z neschopnosti domluvit se, hledat kompromisy a navzájem si vycházet vstříc. Lidé přitom často zapomínají, že sousedské vztahy jsou dlouhodobé a staré křivdy někdy zbytečně zasáhnou i další generace. Ani pravomocná rozhodnutí úřadů či soudů skutečný spor mnohdy neukončí,“ shrnuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček to, co je pro sousedské spory charakteristické. Setkává se s nimi především v oblasti stavebnictví, ať už jde o problémy spojené s povolováním staveb, vlastní stavební činností nebo s užíváním staveb. Lidé se však často stěžují na sousedy, kteří jim brání v užívání cesty přes pozemek, instalují si kamerové systémy narušující soukromí, dělají naschvály, slovně i fyzicky je napadají apod. Stížností, v nichž hraje roli sousedský spor, také každý rok mírně přibývá. Podle zástupce ombudsmanky se tento trend nejspíš nezmění. V kombinaci s lidskou povahou k němu navíc do jisté míry mohou přispívat i některé právní předpisy, ať už jde o přestupkový zákon nebo o novelu stavebního zákona.

Sousedské spory a stavební činnost

Jakákoli stavební činnost ovlivňuje a dopadá zejména na sousedství. Právě proto zde nejčastěji dochází ke konfliktům a sporům. Zpravidla přitom nehraje roli rozsah stavební činnosti. I stavba plotu může sousedské vztahy nevratně narušit. Lidé namítají dopady terénních úprav a stavební činnosti v sousedství (stínění, podmáčení apod.), narušení soukromí, poškození vlastního majetku stavební činností sousedů apod. Velmi často uvádějí, že jde ze strany sousedů o nepovolenou činnost, že se o stavbě včas nedozvěděli, nebyli účastníky řízení a nedali ke stavbě souhlas atd. Přibývá také podnětů, v nichž lidé namítají, že sousedé v rozporu se zákonem využívají své nemovitosti k jinému účelu, než k jakému byly zkolaudovány. Nejčastěji jde o objekty určené k bydlení, které jejich majitelé začnou využívat např. jako dílny, penziony pro krátkodobé ubytování, jako školky aj. Takovým využíváním stavby se výrazně mění podmínky v lokalitě (zvýšená dopravní aktivita a nároky na parkování, hluk atd.) a narušuje to pohodu bydlení.

Už za současné právní úpravy je oblast stavebnictví spouštěčem řady konfliktů a sousedských sporů. Podle zástupce ombudsmanky může situaci ještě více zhoršit novela stavebního zákona, obzvlášť pokud jde o větší stavby, jako jsou rodinné domy a objekty pro bydlení, které bude možné stavět jen na ohlášení bez ohledu na jejich velikost. „Dnes jsou stavby na ohlášení limitovány velikostí a podmínkou, že stavebník musí získat souhlas všech vlastníků sousedních nemovitostí. Přesto se občas na některého souseda ‚zapomene‘. Novela stavebního zákona toto ‚opomíjení‘ přímo umožní, protože stavebník si bude zcela legálně sám rozhodovat, jestli sousedův souhlas potřebuje nebo ne. Pokud se pak soused o stavbě dozví, až když se na ní začne pracovat, už se nebude mít jak bránit. Tyhle situace budou pro sousedské vztahy smrtící,“ varuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Spory o cesty

Přístupové cesty jsou také častým zdrojem konfliktů. Počet podnětů týkajících se správy pozemních komunikací dokonce každý rok stoupá. Zatímco v roce 2014 jich bylo 119, o dva roky později už 162. Lidé si totiž stále neuvědomují, že pokud koupí, zdědí nebo si pronajmou pozemek, jehož součástí je účelová komunikace, musí strpět její užívání, a tedy omezení svého vlastnického práva. Typicky dochází k tomu, že nový vlastník pozemku cestu zahradí s tím, že jde o jeho pozemek. Klíčovou roli v těchto záležitostech hrají silniční správní úřady. Na jejich rozhodnutí, zda sporná cesta je veřejnou účelovou komunikací nebo ne, záleží, jakým způsobem budou moci sousedé problém vyřešit, zda vlastník pozemku musí strpět užívání cesty, nebo se sousedé musí dohodnout na podmínkách užívání cesty sami (zřízení věcného břemene apod.). I v těchto případech by měl úřad znesvářené sousedy vést ke smírnému řešení.

PŘÍKLADY SOUSEDSKÝCH SPORŮ

Občanské soužití:
  • Stěžovatelé uváděli dlouhodobě vyhrocené vztahy se sousedy, kteří je pomlouvají, urážejí je, dělají jim různé drobné naschvály, vyhrožují, vnikají na jejich pozemek a podali dokonce anonymní oznámení orgánu sociálně-právní ochrany dětí kvůli údajnému nepřiměřenému trestání dětí. Sousedé na oplátku obvinili stěžovatele, že je sledují kamerami a narušují jejich soukromí, rovněž je pomlouvají apod.
  • Stěžovatel uváděl, že ho soused vulgarismy hrubě urážel, dopouštěl se schválností a vyhrožování. Obviněný to v rámci přestupkového řízení popřel, manželky obou potvrdily verze svých manželů a ani svědectví další osoby nevneslo do věci jasno. Úřad řízení zastavil, protože se nepodařilo zjistit stav věci, o němž by nebyly důvodné pochybnosti. Stěžovateli pak bylo uloženo uhradit náklady řízení.
  • Stěžovatel uváděl, že ho soused slovně napadl a vyhrožoval mu v souvislosti s vyměřením pozemku kolíky – stěžovatel totiž na posunul hranici svého pozemku do pozemku souseda na základě nového zaměření pracovníky geodézie. Stěžovatel popsal, že má se sousedem dlouhodobé spory ohledně hranice pozemků, kdy soused má svoje sloupky zaražené na jeho pozemku. Pracovníci geodézie provedli nové vyměření a pomocí kolíků vytyčili přesné hranice. Soused tyto kolíky odstranil, proto na jejich místa stěžovatel zarazil železné trubky. Soused mu měl vyhrožovat a slovně ho napadat ve smyslu, že „pokud tam ty trubky a geodetické značky ještě jednou zarazí, tak ho tou trubkou přerazí a rozbije mu s ní palici“. Přestupková komise to řešila napomenutím. Úřadu jsme v šetření vytkli, že nepoučil stěžovatele o nutnosti podat návrh na projednání přestupku, nevyslechla ani obviněného ani svědka a nezabýval se námitkou podjatosti jedné z členek přestupkové komise.
  • Sousedka obvinila stěžovatelku, že má v bytě špínu a štěnice. Stěžovatelku tyto výroky poškozují a urážejí. Vysvětlili jsme jí, že může podat návrh na projednání přestupku, ale měla by si zajistit dostatečná svědectví. Neprokáže-li se totiž její tvrzení o urážkách a pomluvách, bude pak povinna uhradit náklady správního řízení o přestupku.
  • Soused dělá stěžovateli schválnosti, opakovaně vniká na jeho pozemek. Nachází pak zpřeházené věci, vysypaná krmítka, poházené nářadí a odpadky apod., později se mu začalo některé nářadí ztrácet. Soused ho šikanuje, posílá na něj pod nejrůznějšími záminkami úředníky a snaží se zpochybnit jeho psychickou způsobilost.
  • Soused v podnapilém stavu v noci buší na stěžovatelovy dveře. Dělá to opakovaně i dalším sousedům v domě. Stěžovatel se obrátil na úřad, který se tím sice zabýval, ale souseda pouze napomenul, což se stěžovateli zdá příliš mírné.
  • Soused stěžovatele fyzicky i slovně napadl a spolu s ním i majitele pozemku, který si stěžovatel pronajímá. Stěžovatel to oznámil policii a ta to předala obecnímu úřadu. Ten ho ale nevyrozuměl, jestli bylo vedeno správní řízení o přestupku a s jakým výsledkem, nebyl ani vyzván k účasti při projednání věci. Uvedl, že rovněž napadený majitel pozemku, který se na úřad obracel také s návrhem na projednání přestupku, vyrozuměn byl. Vysvětlili jsme stěžovateli, že podle stávající právní úpravy jde o návrhové přestupky, tj. nelze je pouze oznámit, ale je třeba podat návrh na projednání přestupku, což neudělal. V jeho věci tak řízení o přestupku nebylo vedeno.
  • Stěžovatel nesouhlasil s tím, že úřad odložil jeho návrh na zahájení přestupkového řízení se sousedem pro podezření ze spáchání přestupku nepravdivým obviněním z přestupku. Soused totiž stěžovatele obvinil z přestupku v podobě schválnosti, protože stěžovatel měl údajně bez jeho souhlasu chodit po střeše jeho garáže a sbírat tam ořechy. Stěžovatel to popíral a přestupková komise řízení zastavila, protože se nepodařilo prokázat, jestli k tomuto protiprávnímu jednání skutečně došlo nebo ne. Stěžovatel následně obvinil souseda, že učinil vědomě nepravdivé oznámení s cílem přivodit stěžovateli postih za přestupek.
  • Stěžovatel poukazuje na dlouhodobé obtěžování štěkotem sousedova psa, a to i v nočních hodinách. Soused měl také přes plot naházet stěžovateli na pozemek hromadu psích exkrementů.
  • Dcera sousedů v panelovém domě studuje hru na klavír a její hlasitá hra stěžovatele ruší, přestože dívka hraje jen v denních hodinách.
  • Soused vysazuje dřeviny a jiné porosty v těsné blízkosti hranice zahrádek a dřeviny stíní stěžovatelův pozemek. V blízkosti jeho studny vysadil ořech, jehož kořeny mohou studnu poškodit. Ve věci studny jsme doporučili obrátit se na odbor životního prostředí místního úřadu.
  • Sousedé dělají v noci neustále hluk, který se nedá vydržet. Stěžovatelka opakovaně volala policii, ale nejen, že se tím nic nevyřeší, ale naopak to pak odnáší ona. Sousedé nechodí do práce, přes den spí, a když pak ona třeba vysává nebo dělá přes den práci, která není úplně tichá, nadávají jí a stěžují si, že je schválně budí.
  • Soused je minimálně jednou za rok vytopí a tohle se opakuje už asi 8 let. Zjistili, že soused si vodoinstalaci dělal sám a neodborně, ale nedokážou ho přimět, aby si nechal udělat revizi. Za ty roky už panely v místech sousedovy koupelny změkly a jsou tam viditelné mapy.
  • Sousedé postavili králíkárnu a hnojník přímo pod okna jejího obývacího pokoje. Nemůže otevírat okno a zvlášť v létě se tam nedá vydržet. Stavebními úpravami jí prakticky „zazdili“ několik oken a původně nepovolená stavba jim prý byla dodatečně povolena. Upozornili jsme ji, že v procesu povolování stavby musela být účastníkem řízení a pokud se už nyní nestihne odvolat, může požádat krajský úřad o zahájení přezkumného řízení.
  • Soused a jeho rodina stěžovatele opakovaně napadají, ohrožují mu a ubližují jeho psovi. Sousedova manželka do něj měla bez příčiny najíždět autem, když venčil psa, soused jeho psa bezdůvodně silně nakopl, takže ten pak byl celý zhmožděný. Stěžovatel sousedovi pohrozil, že na něj zavolá policii, ale místo toho soused zavolal policii na něj s tím, že je nebezpečný a ohrožuje je. Přijeli policisté a neustále se ho měli vyptávat na zbraně, které on ale nemá. Stěžovatel je v částečném invalidním důchodu a stará se o těžce nemocnou manželku.
  • Stěžovatel namítal, že se k nim do bytu přenáší veškerý hluk od sousedů z bytu nad nimi. I jejich lehké kroky zní jako bubnování na strop, ale zvlášť iritující je cupitání jejich malého dítěte.
  • Sousedé dělají bezohledné naschvály a světlem z jejich okna ho oslňují v ložnici. Vědí o tom a schválně večer svítí dlouho do noci. Snažil se je ústně i písemně požádat, ať to nedělají, ale výsledek je opačný, schválně svítí ještě víc.
  • Sousedův plot oddělující zahrady je ve špatném stavu. Stěžovatel souseda opakovaně upozorňoval, že je třeba, aby plot opravil nebo postavil nový. Soused na to nereaguje. Stěžovatel se obává o bezpečnost svého majetku. Pouští totiž na zahradu slepice, které se mohou zatoulat na sousedův nezajištěný pozemek, nebo naopak volně pobíhající psi mohou proniknout na stěžovatelův pozemek a způsobit mu tam škodu.
  • Seniorka si stěžovala, že v bytě žije už 35 letech a nyní čelí neúnosnému tlaku. Byt nad ní si projala mladá žena, kterou ve dne v noci navštěvují různí pánové. Z bytu se pak ozývá dupot, bouchání, smích, hlasité projevy sexu. Tohle trvá už 3 roky.
  • Stěžovatelka měla výhrady vůči jednání své sousedky v bytě nad ní. Stěžovatelka má zdravotní problémy a potřebuje klidný, nepřetržitý spánek. Ten ale není možný, protože sousedka v noci v pravidelných intervalech chodí na záchod a zvuk splachování stěžovatelku budí.
  • Stěžovatelka namítala, že dřeviny sousedky se tlačí na plot mezi pozemky. Ten je už úplně vykloněný na pozemek stěžovatelky. Ta sousedku upozorňovala, ať tomu zamezí a nějak porost na své zahradě zredukuje či upraví. Sousedka ale nereaguje. 
Stavební činnost:
  • Sousedka v rámci rekonstrukce domu měnila střešní plášť a provedla přesah laťováním a položenou krytinou nad pozemek stěžovatelů. Bez jakéhokoli povolení postavila kolnu tak, že jako její zadní stěnu využila zděný plot stěžovatelky a provedla na něm betonový věnec, kde jsou položeny krokve střechy kolny. Část střechy kolny je také položena nad stěžovatelčin plot. Jelikož šlo o záležitost 10 let starou a navíc podle krajského úřadu nešlo o nepovolené stavební úpravy, zástupce ombudsmanky šetření nezahajoval. Pokud jde o přesah na pozemek stěžovatelů, je třeba to řešit cestou soukromého práva.
  • Stěžovatel namítal, že soused postavil bez povolení přístřešek (cca 9 m2) s králíkárnou ukotvený na stěžovatelovu zeď, kterou králičí moč poškozuje. Podle stěžovatele je zeď z jeho strany trvale mokrá. Stavební úřad zahájil v roce 2014 řízení o odstranění stavby, ale přerušil ho na základě žádosti souseda o dodatečné stavební povolení stavby a tento stav trvá. Stavební úřad uváděl, že jde o dlouholetý sousedský spor, kdy oba sousedé v minulosti opakovaně navzájem napadali nejrůznější i naprosto bagatelní stavební úpravy a stavební úřad se oba snažil dovést ke smíru, ale marně. Podle zástupce ombudsmanky kauza má podtext sousedského sporu, ale stavební úřad nemůže rezignovat na řešení nepovolené stavební činností.
  • Stěžovatel má dlouhodobé spory se sousedy. Ti nově provedli terénní úpravy a pozemek navýšili, aniž by měli stavební povolení. Původní sedlovou střechu nahradili pultovou, rovněž bez povolení, a stejně provedli další stavební úpravy. Stavební úřad tam na jeho oznámení provedl kontrolní prohlídku, změřil navýšení terénu a uzavřel, že je v limitu, pro které není třeba stavební povolení. S tím stěžovatel nesouhlasí. Nesouhlasí ani s tím, že úřad sice zahájil řízení o odstranění stavby nepovolených úprav (střecha aj.), ale přerušil ho, protože soused požádal o dodatečné povolení. Aby toho nebylo málo, tak během kontrolní prohlídky úředníků stavebního úřadu soused upozornil, že stěžovatel buduje jezírko bez povolení. Místo toho, aby stěžovatel s pomocí stavebního úřadu vyřešil problémy se sousedem, musí teď kvůli němu sám se stavebním úřadem řešit své jezírko.
  • Stěžovatelé namítali, že jímky jejich sousedů jsou v havarijním stavu a kvůli tomu pronikají odpadní vody do okolní půdy v rekreační oblasti. Stěžovali si, že stavební úřad nepřistupuje ke všem stejně a jímky sousedů neprověřil. U nich naopak jímku zkontroloval a konstatoval její nezávadnost, to vše za přítomnosti sousedů. Stavební úřad jejich přítomnost odůvodnil tím, že jako sousedé mají právo přesvědčit se o dobrém stavu jímky. Stěžovatelům však nebylo umožněno účastnit se kontrolních prohlídek na sousedních pozemcích.
  • Stěžovatel poukazoval na celkově špatný stavební stav svého domku a přičítal ho stavební činnosti souseda. Ten přímo na hranici pozemku postavil zpevněnou plochu pro parkovací stání. Stěžovatel uváděl, že jde ze strany souseda o schválnost, protože měli neshody už v minulosti, kdy se stěžovatel obracel na stavební úřad v záležitosti týkající se odvodnění sousedova pozemku. Podle stěžovatele jsou jeho pozemek i domek podmáčené kvůli tomu, že soused k němu svádí vodu. Stavební úřad pak oba pozemky i objekty zkontroloval, nechal zpracovat znalecký posudek. Podle něj nemá zpevněná plocha vliv na odvádění vody. Dále konstatoval, že ani kdyby zpevněná plocha nebyla vybudována, na stav stěžovatelova domku by to nemělo vliv. Stavební úřad také při kontrolních prohlídkách zjistil některé nepovolené stavební úpravy na stěžovatelově domku.
  • Stěžovatel vlastní historický rekreační objekt, který na základě povolení postupně rekonstruoval. Problémy nastaly se změnou vlastníka sousední nemovitosti. Sousedé začali tvrdit, že provádí nepovolené práce, požárně je ohrožuje a staví na cizím pozemku. Na jejich podnět se věcí začal zabývat stavební úřad, který ve věci některých úprav vedl řízení o odstranění a pak o dodatečném povolení stavby. Došlo to až k soudu, který rozhodl ve prospěch stěžovatele s tím, že vše bylo prováděno na základě původního stavebního povolení. Stavební úřad tedy řízení o odstranění stavby zastavil. Sousedé se opět odvolali a takhle to trvá pořád dokola.
Cesty:
  • Stěžovatelé řeší problém přístupu k rodinnému domu po účelové komunikaci. Pozemek s cestou několikrát změnil majitele, ale nikdy nebyly problémy s užíváním cesty. Poslední majitel však pozemek pronajal a nájemce ihned cestu zatarasil svým automobilem. Opakovaně to řešili s policií, úřad jim sdělil, že jde o účelovou komunikaci. Vysvětlili jsme, že musí úřad žádat o rozhodnutí, jestli jde o účelovou komunikaci, pouhé sdělení nestačí.
  • Stěžovatelé před téměř 30 lety koupili dům s pozemkem k rekreačním účelům a tráví tam každé léto. K domu vede jediná příjezdová cesta, kterou vždy užívali. Před třemi lety je soused, který pozemek s cestou dostal v restituci, přestal pouštět. Problémy nemají jen oni s příjezdem, ale nepouští k nim popeláře, poštovní doručovatele, firmu, u které si už před třemi lety zaplatili výměnu okapů apod.

Více na https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2017/kdyz-je-soused-sousedovi-vlkem/

Kriminalita klesá díky kamerám, stárnutí zločinců, neschopnosti objasňovat i neochotě oznamovat

Kriminalita v České republice statisticky nadále klesá zejména v méně závažné majetkové trestné činnosti. Naopak zemi více ohrožuje kyberkriminalita. Přetrvávajícím fenoménem jsou šikanózní insolvenční návrhy. Daňová kriminalita je stále sofistikovanější, spolupracují při ní právníci, daňoví poradci a ekonomové. Korupci při zadávání veřejných zakázek je stále obtížné odhalovat. Uvádí to Výroční zpráva Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2016.

Pokud jde o příčiny poklesu kriminality, tento fenomén je zaznamenáván již několik let, projevuje se výrazně především tendence poklesu méně závažné majetkové trestné činnosti. „Významnou roli hraje nízká míra její objasněnosti a s ní související nedostatečná motivace ze strany poškozených tuto trestnou činnost oznamovat. Vliv má i rozšíření městských kamerových systémů, které vedou nejen k objasnění řady případů nedlouho po spáchání, ale působí i preventivně. Demograficky se na poklesu kriminality projevuje stárnutí populace, přičemž naopak páchání některé trestné činnosti je typické pro mladší věkové kategorie. Zároveň s tím působí opětovné naplnění věznic částečně uvolněných amnestií z roku 2013, kdy výkon trestu určité části pachatelů zabraňuje dalšímu páchání trestné činnosti,“ vysvětluje Zpráva realitu poklesu kriminality.

V zemi bylo zahájeno 236 075 trestních řízení. Skutečnost je hned v úvodu ilustrována čísly za rok 2016: Celkem bylo v tomto roce sepsáno 236 075 záznamů o zahájení úkonů trestního řízení proti fyzické osobě a 867 záznamů o zahájení úkonů trestního řízení proti právnické osobě. V rámci vedených trestních řízení pak bylo vůči 84 938 fyzickým osobám a vůči 256 právnickým osobám zahájeno trestní stíhání nebo jim bylo sděleno podezření ve zkráceném přípravném řízení. I když převažující formou přípravného řízení zůstává zkrácené přípravné řízení, této formy přípravného řízení bylo v roce 2016 užito vůči podstatně nižšímu počtu osob než v předchozích letech, a to 49,8 % z celkového počtu všech osob (v roce 2015 to bylo 52,1 % a v roce 2014 63,9 %).

Na základě výsledků přípravného řízení pak byla na 78 131 fyzických osob a na 187 právnických osob podána obžaloba nebo návrh na potrestání a na dalších 95 fyzických osob (ani na jednu právnickou osobu) byl podán návrh na schválení dohody o vině a trestu. Celkem tedy bylo za rok 2016 postaveno před soud 78 226 fyzických osob a 187 právnických osob). Z osob postavených před soud pak na úrovni okresních státních zastupitelství bylo zproštěno obžaloby [bez důvodu zproštění podle § 226 písm. e) trestního řádu pro zánik trestnosti] 4,64 % osob, na úrovni krajských státních zastupitelství 10,17 % osob a na úrovni vrchních státních zastupitelství 1,57 % osob, což souhrnně pro okresní, krajská a vrchní státní zastupitelství činí v průměru 4,86 %.

Poté Zpráva v souhrnu vyhodnocuje jednotlivé „obory“ zločinnosti. „Pro páchání daňové kriminality je charakteristická stále větší sofistikovanost a zapojení mezinárodního prvku. Je patrná spolupráce pachatelů s právníky, ekonomy a daňovými poradci. Organizovanost a koordinovanost této trestné činnosti klade stále větší nároky na schopnost orgánů finanční a celní správy a orgánů činných v trestním řízení takovou trestnou činnost odhalit, objasnit, prokázat a také účinně postihnout. Proto lze jako velmi efektivní krok v boji proti daňové kriminalitě (v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně) hodnotit činnost Daňové Kobry (jak Centrální Kobry, tak i Regionální Kobry v rámci jednotlivých krajů) jako efektivní metody práce a operativní výměny informací mezi policejními orgány, celníky a finanční správou.“

Podle Zprávy přetrvává dlouhodobý fenomén v oboru „korupce“, totiž neochota oznamovat ji: „V oblasti trestné činnosti korupčního charakteru přetrvává stále nízká míra oznamování těchto deliktních jednání. Oblast nezákonného ovlivňování veřejných zakázek představuje významnou formu páchání trestné činnosti spojené s korupcí. Tento typ trestné činnosti je velmi komplikované odhalovat a prokazovat s ohledem na působení organizovaných skupin osob na různých článcích procesu zadávání veřejných zakázek, kdy není možné trestnou činnost prokazovat pomocí svědeckých výpovědí a většinou ani pomocí oficiální dokumentace. K odhalování a objasňování tohoto druhu trestné činnosti ve všech jejích podobách je nutné přistupovat stejně jako k organizované kriminalitě, tedy s využitím všech dostupných prostředků dokazování, včetně operativně pátracích a jiných technických prostředků,“ uvádí se ve Zprávě.

Nedobrá zpráva: kriminální insolvence, kyberkriminalita

Nedobrou zprávou pro firmy a osoby je fakt, že nedošlo k žádnému posunu k lepšímu v kriminálních insolvencích: „Za přetrvávající fenomén kriminality lze považovat nadále podávání tzv. šikanózních insolvenčních návrhů vedených snahou poškodit dotčenou právnickou osobu, zejména znemožnit ji účast na řízení o zadávání veřejných zakázek. Tato trestná činnost využívá mechanismů, které se již v předchozí době vyskytly v případě karuselových obchodů, které jsou realizovány za účelem zkrácení daně z přidané hodnoty. Pachatelé zneužívají skutečnosti, že insolvenční soudy musí důsledně dodržovat procesní pravidla a zpravidla nemohou insolvenční návrh bez dalšího odmítnout. Fiktivní návrhy jsou podávány za podnikatelské subjekty, právnické osoby, které v době podání návrhu nevykonávají žádnou činnost nebo byly nově založeny a deklarují nabytí pohledávek vůči podnikatelským subjektům, jež ve svém účetnictví ve skutečnosti nevedou žádné závazky vůči insolvenčním navrhovatelům nebo vůči subjektům, které měly pohledávky na insolvenční navrhovatele postoupit.“

Podle Zprávy fenomén informatické a kybernetické kriminality představuje pro Českou republiku stále závažnější problém. „Jedná se především o majetkovou trestnou činnost páchanou v oblasti informatické a kybernetické kriminality, tedy s využitím elektronických komunikačních prostředků a technologií, jejímž důsledkem je způsobení škod velkému počtu poškozených osob a relativní anonymita pachatelů. Nápad těchto věcí strmě narůstá především na úrovni okresních státních zastupitelství, ale i na úrovních krajských a dokonce i vrchních státních zastupitelství. S rozvojem technologií souvisejí i specifika nakládání s elektronickými důkazy,“ přibližuje problém Nejvyšší státní zastupitelství.

http://www.ceska-justice.cz/2017/06/nsz-kriminalita-klesa-diky-kameram-starnuti-zlocincu-neschopnosti-objasnovat-i-neochote-oznamovat/

Některou z forem domácího násilí zažila třetina žen v ČR

Třetina žen v České republice zažila nejméně jednou v životě případ domácího násilí nebo nějakou z forem sexuální obtěžování. Na veřejnosti se o tomto problému příliš nemluví. MPSV se proto snaží začlenit tuto oblast do systému sociálních služeb a navrhuje vznik nové služby, která bude předcházet domácímu násilí a pomáhat ženám, které se již obětí násilí staly.

 

Česká republika se zapojila do snahy potírat násilí vůči ženám již v květnu minulého roku podepsáním Istanbulské úmluvy. Mezi českou veřejností a mnohdy i poskytovateli sociálních služeb je však toto téma buď nové, nebo je na okraji jejich zájmu.

Mezinárodní konference, která se dnes konala v Plzni, poskytla poskytovatelům i zástupcům veřejné správy důležité informace, jak rozpoznat případy tohoto závažného porušování lidských práv. Zástupci ministerstva představili také plány, jak pomoci s řešením tohoto problému. Jedním z kroků MPSV je zahrnutí nové sociální služby „Služba pro osoby ohrožené genderově podmíněným násilím“ do novely zákona o sociálních službách. Měla by přinést kvalitnější a efektivnější pomoc obětem domácího a sexuálního násilí. Je rovněž nutné věnovat pozornost lepšímu rozpoznávání případů násilí, předcházet jim a koordinovat postup zodpovědných institucí. Díky zahrnutí této problematiky do systému sociálních služeb se Ministerstvo práce a sociálních věcí zařadilo mezi první instituce v ČR, které tuto oblast systémově řeší.

Mezinárodní i české studie ukazují na velmi velký počet případů domácího a genderově podmíněného násilí. V roce 2013 provedla Agentura pro základní práva EU (Fundamental Rights Agency) srovnávací studii o výskytu domácího násilí a násilí na ženách v rámci členských zemí EU. Výsledky studie ukázaly, že v České republice zažilo některou z forem fyzického či sexuálního násilí 32 procent žen. Průměr v zemích Evropské unie činí 33 procent žen.

Plzeňská konference Genderově podmíněné násilí byla realizována v rámci individuálního projektu Ministerstva práce a sociálních věcí s názvem „Rozvoj systému sociálních služeb hrazeného z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost.

Více na http://www.mpsv.cz/files/clanky/30820/Nekterou_z_forem_domaciho_nasili_zazila_tretina_zen_v_CR.pdf

Novela zákona o zaměstnanosti pomůže agenturním zaměstnancům

Novela zákona o zaměstnanosti přináší změny zejména u agenturního zaměstnávání. Nově by tak agenturní pracovníci měli pracovat za stejných podmínek jako kmenoví. Zavádí se i kauce, kterou budou muset agentury složit, a návrh by měl zamezit řetězení smluv. Novela, kterou schválil Senát, také ruší možnost přivydělat si v rámci nekolidujícího zaměstnávání na dohodu o provedení práce.

Nově budou muset agentury zaplatit při žádosti o licenci kauci ve výši 500 tisíc korun. Kauce má eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení zákonů v oblasti zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Návrh má také za cíl zamezit zneužívání řetězení smluv u agenturních zaměstnanců, aby nedocházelo k obcházení předpisů u pracovní doby a odměňování, dále zavádí definici zastřeného zprostředkování zaměstnání a lépe definuje a upravuje přestupky a správní delikty.

Novela ruší možnost přivydělat si v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání na dohodu o provedení práce. Dosud si mohli uchazeči v evidenci Úřadu práce takto přivydělat až 5 500 korun měsíčně (polovinu minimální mzdy). Nově to půjde jen na dohodu o pracovní činnosti či na pracovní poměr. Původním záměrem bylo, že si nezaměstnaní takto přivydělají příležitostně a krátkodobě, jenže oni tak často pracují i několik let. Z dohody o provedení práce se neplatí žádné odvody, v budoucnu tak mohou lidé mít problém např. se získáním důchodu, nemocenské v případě nemoci atd., což si lidé, kteří si takto dlouhodobě přivydělávají, ani neuvědomují. Změna má tak motivovat nezaměstnané k tomu, aby si našli práci na hlavní pracovní poměr, aby nezůstávali dlouhou dobu v evidenci.

Příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa se bude nově vyplácet 24 měsíců, což umožní Úřadu práce zprostředkovat a udržet zaměstnání těm uchazečům, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. V souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením se zřizuje evidence plnění povinného podílu.

Více na http://www.mpsv.cz/cs/

Do penze v 65 letech. Senát schválil strop pro důchodový věk

Důchody budou od příštího roku v průměru o 500 korun vyšší a do penze budou lidé odcházet v 65 letech. Senát schválil návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Důchodový věk se bude pravidelně každých pět let aktualizovat podle demografického vývoje. Hranice odchodu do důchodu je pevně určena ve všech zemích Evropské unie.

„V Evropské unii je třináct zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V jedenácti státech mají tuto hranici ještě nižší. Česká republika byla jednou z mála zemí, která neměla strop stanovený,“ uvedla ministryně Marksová. „Nedovedu se představit, že lidé budou pracovat v náročných profesích třeba v sedmdesáti letech, to je prostě nesmysl. Proto jsem také navrhla zastropování důchodového věku na 65 let a jeho pravidelnou revizi,“ dodala.

Navrhovaná hranice se týká lidí narozených po roce 1971. Návrh vychází mimo jiné ze závěrů Odborné komise pro důchodovou reformu, která navrhla, aby očekávaná doba strávená ve starobním důchodu byla pro všechny generace stejná a činila v průměru čtvrtinu celkové doby života. MPSV každých pět let předloží vládě zprávu o důchodovém systému se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Vláda tedy bude informována, jak se vyvíjí doba dožití a průměrná doba strávená v důchodu, aby mohla včas rozhodnout o případné změně důchodového věku v budoucnu.

Od ledna se důchody zvýší v průměru o 500 korun měsíčně místo 400 korun. Návrh zákona upravuje podmínky pro zvyšování důchodů tak, že se bude vycházet z indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem nebo za domácnosti důchodců podle toho, co bude výhodnější, a dále se bude zohledňovat polovina růstu reálné mzdy (dosud to byla třetina).

Více na http://www.mpsv.cz/cs/

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.