Přečetli jsme za vás

Od roku 2022 se důchody zvýší o 300 korun navíc. Za každé vychované dítě dostanou zejména pečující ženy 500 Kč

Novela zákona o důchodovém pojištění ve znění jak ji ponechal Senát přinese zvýšení důchodů o 300 korun nad rámec zákonem stanové částky. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí by měly v příštím roce při zohlednění dodatečného zvýšení růst o 797 Kč (o 5,2 %). Průměrný důchod by tak měl být podle předběžných čísel zhruba 16 275 Kč a měl by dosahovat přibližně 43 % průměrné mzdy.

Senátoři ponechali v novele návrh zástupců ČSSD na tzv. výchovné. Všem primárně pečujícím o děti by se tak měl důchod zvýšit o 500 Kč za každé vychované dítě. „Jedná se především o ženy, u nichž je průměrná výše důchodů o téměř tři tisíce korun nižší než u mužů. Přitom se zasloužily o výchovu nové generace, která ze svých příjmů mimo jiné přispívá i do důchodového systému,“ upřesňuje Jana Maláčová. Změny by se měly týkat současných i budoucích seniorek a seniorů. Novelu ještě musí podepsat prezident republiky. Zvýšení důchodů o 300 korun nad rámec valorizace by mělo platit od začátku roku 2022 a další změny 1. ledna 2023.

Více na:

https://www.mpsv.cz/documents/20142/2061970/18_08_2021_+TZ_Duchody_Senat.pdf/5c75bf2a-3204-8b34-d1de-a07a9e6b892a

Zástupkyně ombudsmana nesouhlasí s ukončením bezplatného testování na covid-19 pro děti a mladistvé

Jako problematické vidí zástupkyně ombudsmana především plánované ukončení bezplatného testování na covid-19 pro mladistvé a děti starší dvanácti let. Jde totiž o skupiny, které mají Listinou základních práv a svobod garantovanou zvláštní ochranu.

Také Úmluva o právech dítěte vedle práva na volný čas a odpočinek výslovně uznává i právo dítěte svobodně participovat na kulturním životě a umělecké činnosti. Zpoplatnění testů podle zástupkyně ombudsmana tato práva narušuje a jde proti nejlepším zájmům dětí. V dopise upozornila ministra zdravotnictví i na budoucí zátěž pro rozpočty rodin a možné znevýhodnění dětí ze sociálně slabších rodin.

Podobné argumenty podle zástupkyně ombudsmana platí také u dalších skupin: „Uvítám, když uvedenému zásahu do rozpočtu a případným nerovnostem v přístupu budete věnovat pozornost i ve vztahu ke zletilým osobám, například nezaopatřeným dětem do 26 let,“ uvedla v dopise ministrovi zdravotnictví Monika Šimůnková.  

Bezplatné testování by mělo skončit prvního září. Vláda ale chce o možných výjimkách pro určité skupiny lidí nebo i případné změně termínu znovu jednat.

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/zastupkyne_ombudsmana_nesouhlasi_s_ukoncenim_bezplatneho_testovani_na_covid-19_pro_deti_a_mladistve_obratila_se_na_ministra_zdravotnictvi/

Děti mají právo před hospitalizací na psychiatrii i během léčby vyjádřit svůj názor

Návštěvy týmu kanceláře ombudsmana v zařízeních poskytujících péči v oblasti dětské a dorostové psychiatrie ukázaly, že k účasti nezletilých pacientů na rozhodování o léčbě přistupují nemocnice nesourodě a někdy účast dítěte zanedbávají. Zástupkyně ombudsmana proto vydala Doporučení, které by mělo pomoci praxi sjednotit a posílit práva dítěte. Doporučení vzniklo ve spolupráci s odborníky z oboru, představiteli nemocnic a ve shodě s Ministerstvem zdravotnictví.

Za zásadní považuje zástupkyně ombudsmana informování dětských pacientů, a to přiměřeně věku. To se týká téměř každého dětského pacienta. Od vyspělosti dítěte se pak odvíjí další postup při jeho zapojování do rozhodování o záležitostech spojených s hospitalizací na psychiatrii.

U každého dítěte by měl lékař nemocnice individuálně posoudit, zda je způsobilé poskytnout (ne)souhlas s hospitalizací nebo navrhovanou léčbou. Musí zhodnotit, jestli jde o situaci, která je přiměřená rozumové a volní vyspělosti dítěte, tedy zda dítě dokáže vyjádřit volbu, rozvažovat a zhodnotit důsledky svých rozhodnutí.

Pokud dítě k rozhodnutí způsobilé je, měl by se podle Doporučení poskytovatel zdravotní péče vůlí dítěte řídit. Nemůže tedy upřednostnit například rozhodnutí rodiče. Za podmínek stanovených zákonem je ale možná hospitalizace nebo léčba i bez souhlasu.  

Lékaři by měli věnovat patřičnou pozornost i názorům dítěte, které není schopné situaci plně posoudit a dát souhlas či nesouhlas. Měli by také dítě informovat o jeho právech včetně možnosti, že se samo může obrátit na soud, pokud by chtělo zvrátit rozhodnutí rodičů. Děti mají také právo podat stížnost podle zákona o zdravotních službách.

„Na otázky spojené s právem dětí rozhodovat samy za sebe není jednotná odpověď. Skupina „děti“ je tak různorodá – rozdíl mezi 8 a 17letým pacientem je veliký. Za klíčové považuji, že právo být slyšeno má každé dítě schopné formulovat vlastní názor,“ upozorňuje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. 

Doporučení vychází z českých zákonů, Listiny základních práv a svobod a mezinárodních dokumentů jako je Úmluva o právech dítěte a Úmluva o právech osob se zdravotním postižením.

V rámci prevence špatného zacházení navštěvuje zástupkyně ombudsmana a tým Kanceláře veřejného ochránce práv systematicky místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě, a to jak z moci úřední, tak v důsledku závislosti na poskytované péči. V letech 2018–2019 navštívili pět zařízení z oblasti dětské psychiatrie s celkovou kapacitou 239 míst. V současnosti připravujeme souhrnnou zprávu z těchto návštěv.

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/deti_maji_pravo_pred_hospitalizaci_na_psychiatrii_i_behem_lecby_vyjadrit_svuj_nazor/

Veřejnost vnímá situaci LGBT+ lidí podstatně pozitivněji než oni sami

O situaci LGBT a výzkumech týkajících se diskriminace diskutoval ombudsman Stanislav Křeček a vedoucí Úseku výzkumu Kanceláře veřejného ochránce práv Marína Urbániková. během Prague Pride 2021 v diskuzním panelu s názvem „Máte na to data?“.  Diskutován byl i výzkum předchozí ombudsmanky Výzkum “Být LGBT+ v Česku“ z roku 2019 zaměřený na osobní zkušenosti téměř dvou tisíc LGBT+ lidí s různými společenskými stereotypy a předsudky, diskriminací, obtěžováním nebo násilím.

Výzkum přinesl zjištění, že více než třetina dotázaných se v posledních pěti letech cítila diskriminována. To představuje třikrát vyšší podíl než u běžné populace. Víc než polovina dotazovaných měla v posledních pěti letech zkušenost s obtěžováním a urážením – například nadávkami nebo zesměšňováním. Zhruba každý desátý účastník výzkumu se setkal s vyhrožováním. A téměř stejný podíl zažil fyzické či sexuální napadení.

 „Zatímco třetina veřejnosti si myslí, že LGBT+ lidé jsou v České republice stále diskriminováni, mezi LGBT+ skupinou jde až o zhruba tři čtvrtiny dotázaných. Veřejnost tedy vnímá situaci LGBT+ lidí podstatně pozitivněji než oni sami,“ shrnula v prezentaci na Prague Pride závěry výzkumu z roku 2019 vedoucí Úseku výzkumu Kanceláře veřejného ochránce práv Marína Urbániková.

Opačný názor ale zastává současný ochránce práv Stanislav Křeček: „Menšiny, kromě národnostních, u nás žádná zvláštní práva nemají. Všichni občané jsou si rovni a příslušnost k jakékoliv menšině nikomu žádné zvláštní právo nezakládá. Hovoří-li se o právech menšin, jde spíše o to, aby příslušnost k menšině nikomu nebránila v realizaci práv, která mají ti ostatní,“ uvedl v diskuzi.

„V tomto smyslu nepovažuji Prague Pride za záležitost týkající se práv menšin nebo dokonce za akci k jejich ochraně, protože této skupině lidí nikdo žádná práva neupírá. To, že část občanů vyjadřuje svůj nesouhlas, je jen zcela přirozené a týká se to ostatně každé lidské činnosti.“

Podle ombudsmana není samotný nesouhlas ani upřením práva, ale ani výrazem nenávisti: „LGBT+ lidé mají někdy zbytečně negativně ostražitý vztah ke společnosti. Přitom většině společnosti je jejich počínání vcelku lhostejné, pokud ho oni sami nevydávají za jediné správné,“ uzavřel svůj postoj Stanislav Křeček. 
Více viz. https://www.ochrance.cz/aktualne/stanislav_krecek_diskutoval_na_prague_pride/

Život Evropanů nebude lepší bez závazných sociálních opatření v celé Evropské unii

V rámci portugalského předsednictví Radě EU proběhla mezinárodní online konference k otázce jak v době po pandemii COVID-19 v Evropské unii zajistit sociální podmínky života obyvatel Evropské unie. Je zřejmé, že život Evropanů nebude snadnější bez závazných sociálních opatření.

Na konferenci promluvil také někdejší český premiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. „Není možné naplnit myšlenku  svobodného vnitřního trhu a volného pohybu zboží, lidí a kapitálu bez toho, aby alespoň rámcově existovala společná evropská sociální politika,“ řekl Špidla. Zdůraznil dále, že ekonomický a technologický pokrok je možné propojit, avšak nedojde k tomu automaticky, nýbrž pouze aktivním úsilím společnosti.

Řečníci konference z osmi zemí EU, mezi nimi ministryně práce, solidarity a sociální ochrany Portugalska Ana Mendes Godinho a ředitelka pro sociální záležitosti Evropské komise Katarina Ivankovič-Kneževič, ocenili Akční plán Evropského pilíře sociálních práv, který Komise zveřejnila v minulých dnech. Realizace Pilíře představuje základ pro posílení sociálních jistot v po-covidové době.

Konference vyzvala k přípravě na široké spektrum obtíží, které nyní stále více ohrožují miliony lidí v EU chudobou a sociálním vyloučením. „Staré problémy budou zesíleny nástupem nových problémů,“ řekl k tomu Vladimír Špidla a upozornil, že dosavadní koncepce naší sociální ochrany a zlepšování kvality života a pokroku vůbec byla založena na trvalém růstu.

Ekonomicko-sociální model narazil však na ekologické meze a idea trvalého růstu je nerealizovatelná. Klíčová změna, která nás záhy zasáhne, bude nástup umělé inteligence. „Je to zásadní moment nejenom v dějinách lidstva, ale i přírody, protože inteligence v jakékoliv podobě byla zatím vždy spojena se životem,“ odlišil Špidla nadcházející změnu od někdejší průmyslové revoluce, jejímž „důsledkem byl ohromující pokrok, ale také rozklad starých společenských forem. Ale to, co stojí před námi, je ještě daleko  zásadnější proces a je naší povinností udělat vše, aby se tato změna odehrála lidsky přijatelně.“

K tomu je podle Špidly „potřeba dosud nebývalá míra spolupráce, a to jak na evropské, tak na celosvětové úrovni. „Taková míra  spolupráce není možná v sociálně rozdělené společnosti, proto je naší povinností zabránit drastickému sociálně-ekonomickému rozdělení evropské společnosti. Dosáhnout závaznosti Evropského sociálního pilíře v Evropské unii bude podstatným krokem na této cestě“, uzavřel své vystoupení na konferenci bývalý eurokomisař Špidla.

Účastnící debaty při konferenci vyzvali k urychlenému přijetí konkrétních opatření k prevenci chudoby a sociálního vyloučení, zejména pro zajištění adekvátních příjmů a základních životních potřeb (dostupné bydlení, energetické zdroje, vzdělávání, odborná příprava, zdravotní a sociální služby) nezbytných pro důstojný život obyvatel EU.

Tato opatření musí být zaměřena na nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva ve všech členských státech EU (nejčastěji lidé bez práce a pracující v prekérních podmínkách, především mladí a nekvalifikovaní, bezdomovci a lidé ohrožení ztrátou bydlení, osamělí rodiče s dětmi, osoby se zdravotním postižením, senioři především osaměle žijící, dlouhodobě nemocní apod.). Uvítali vytvoření programů a platforem Evropské unie na podporu práv dětí, proti bezdomovectví, pro podporu osob se zdravotním postižením, pro rovnost pohlaví, na podporu zaměstnanosti mladých a k rozvoji sociální ekonomiky, ale zdůraznili, že opatření musí být komplexní a pamatovat na všechny lidi v obtížné sociální situaci. Očekávají, že to bude úkolem Skupiny vysoce specializovaných odborníků (High-Level Expert Group), jejíž brzké vytvoření oznámila zástupkyně Evropské komise. Závěrem konference požádali, aby k dohodě o závazných opatřeních proti ohrožení chudobou a sociálním vyloučení došlo již na květnovém summitu představitelů Evropské unie v portugalském Portu.

Více na https://www.eapncr.org/aktuality/zivot-evropanu-nebude-lepsi-bez-zavaznych-socialnich-opatreni-v-cele-evropske-unii

Debata o budoucnosti Evropské unie byla v České republice zahájena

Uspořádání debaty o budoucnosti Evropské unie bylo v orgánech EU (Evropský parlament, Evropská komise, Evropský hospodářský a sociální výbor) projednáváno již před rokem 2019. Impulsem k tomu byla stále se měnící situace v Evropě i v celém světě, kterou ovlivnily zejména teroristické útoky, migrační vlny, klimatické změny, brexit a nyní také pandemie koronaviru COVID-19.

Evropská komise vedená Ursulou von der Leyen vyzvala ve svém programu na léta 2019 – 2024 členské státy EU a jejich občany k přípravě dlouhodobé, komplexní a udržitelné ekonomické a sociální strategie EU, zaměřené na blaho lidí, a k uspořádání celoevopské Konference o budoucnosti Evropy.

Kvůli pandemii COVID-19 bylo na neurčito odloženo zahájení celoevropské Konference o budoucnosti EU, plánované původně na 9. 5. 2020.

Přesto EAPN ČR, z.s., který se již na setkání ve Sněmovně ujal koordinace příprav, rozhodl zahájit přípravy na debatu, abychom v Česku byli s předstihem a dobře připraveni na debatu s občanskou veřejností v okamžiku, kdy konference bude oficiálně zahájena Evropskou unií.

V podzimních měsících roku 2020 byl vytvořen okruh 150 zájemců, kteří se přihlásili do pracovních skupin vytvořených s podnětu únorového setkání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (27. 2. 2020).

EAPN ČR, z.s. poskytuje v České republice debatě o budoucnosti EU komunikační, organizační a administrativní podporu. K přípravě debaty byly vytvořeny pracovní skupiny složené z odborníků a zájemců z nevládních organizací, vědeckých, výzkumných a vzdělávacích institucí v ČR. Jejich úkolem je připravit a nastartovat debatu o budoucnosti EU s širokým okruhem obyvatel ČR. 

Tematické pracovní skupiny vedou debatu v příslušné tematické oblasti na základě vstupního dokumentu za účasti zástupců významných subjektů a expertů v dané oblasti. Připravují tematická setkání a workshopy. Předkládají Všeobecné skupině výstupy z debaty v tematické oblasti. 

Všeobecná pracovní skupina koordinuje debatu v České republice, zabývá se zejména globálními výzvami, společnými a průřezovými tématy. Projednává výstupy z tematických skupin, vyhodnocuje jejich činnost a shrnuje závěry debaty. Všeobecná skupina je složená z expertů a ze zástupců tematických skupin včetně jejich koordinátorů. Z iniciativy koordinátorů pracovních skupin přijalo pozvání do Všeobecné pracovní skupiny 40 osob.

Koordinátoři všech pracovních skupin společně vytvořili návrh tří základních vstupních dokumentů, které se po projednání ve Všeobecné pracovní skupině staly v upravené finální verzi podkladem pro odstartování příprav debaty ve všech skupinách:

  • Perspektivy České republiky v Evropské unii (Veřejná debata o budoucnosti EU v rychle se měnícím světě) – nejobecnější informace o připravované Konferenci o budoucnosti Evropy, zahrnuje i nástin průběhu přípravné fáze debaty v ČR; název dokumentu je totožný s názvem tuzemské přípravné fáze debaty;
  • Základní obrysy veřejné debaty o budoucnosti EU – nástin průběhu přípravné fáze debaty v pracovních skupinách (ve všeobecné skupině i v tematických skupinách);
  • Debata o budoucnosti Evropské unie (výzvy – problémy – otázky – témata) – obsahuje hlavní okruhy obsahu debaty ve všech tematických skupinách, které po projednání v nich vyhodnotí a shrne Všeobecná pracovní skupina; na tento dokument navazují rámcové vstupní dokumenty jednotlivých tematických pracovních skupin, které podnítí a nasměrují debatu v těchto skupinách.

Z podnětu Všeobecné pracovní skupiny při projednávání výše uvedených tří dokumentů byl vypracován ještě čtvrtý dokument:

  • Společná témata a výzvy pro všechny skupiny (seznam společných, průřezových a zastřešujících témat) – k projednání ve všech skupinách a následnému vyhodnocení a sumarizaci ve Všeobecné pracovní skupině.

První setkání Všeobecné pracovní skupiny se konalo online 14. prosince 2010 s timto programem a závěry. Příští online setkání Všeobecné pracovní skupiny je plánováno na 25. 1. 2021.

Více ke Konferenci o budoucnosti Evropy zde

https://www.eapncr.org/aktuality/pripravy-na-debatu-o-budoucnosti-evropske-unie-byly-zahajeny

Výkonná rada Konference o budoucnosti Evropy poprvé zasedala

Práce na Konferenci o budoucnosti Evropy oficiálně začala ustavujícím zasedáním její Výkonné rady, které se konalo 24. března 2021 – pouhých 14 dní po podepsání společného prohlášení předsedy Evropského parlamentu, předsedy Rady EU a předsedkyně Evropské komise o Konferenci o budoucnosti Evropy. Výkonná rada je složena ze zástupců tří vrcholných institucí Evropské unie (po 3 zástupcích Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise) a bude dohlížet na práci, proces a organizaci konference.

Na prvním zasedání se Výkonná rada dohodla na základních bodech potřebných k zahájení konference, zejména k tomu, aby se občané mohli svými příspěvky účastnit konference prostřednictvím vícejazyčné digitální platformy včetně Charty pro účast občanů a vizuální identity.

Výkonná rada rovněž projednala své vnitřní pracovní postupy, oficiální zahajovací akci 9. května 2021 ve Štrasburku a uspořádání prvního plenárního zasedání Konference dne 10. května 2021, jejíž forma a organizace bude záviset na epidemiologických podmínkách k zachování veřejného zdraví a omezeních uložených v důsledku pandemie COVID-19.

Členové Výkonné rady se po jejím prvním zasedání vyjádřili ke Konferenci o budoucnosti Evropy takto:

Ana Paula Zacarias řekla: „Konference o budoucnosti Evropy by měla být inkluzívní platformou spojující různé hlasy zapojující se do široké reflexe a debaty o výzvách, kterým Evropa čelí, s její dlouhodobou budoucností. A přivádějící občany do středu evropské politiky.“

Guy Verhofstadt řekl: „V transformační době je na občanech, aby se rozhodli, co od EU očekávají a jak toho dosáhnout. Je to jejich Evropa a jejich budoucnost, takže je to i jejich konference! Naším úkolem je zajistit, aby se konference veřejně rozběhla a poté z ní odvodit agendu, která společně vytvoří budoucnost Evropy.“

Dubravka Šuica řekla: „Konference umožní občanům ze všech koutů EU a ze všech prostředí sdílet své nápady, naděje a sny při utváření budoucnosti jejich Unie. Jedná se o jedinečný a historický okamžik pro zapojení občanů v Evropské unii.“

Výkonná rada Konference o budoucnosti Evropy se znovu sejde 7. dubna 2021 v Evropském parlamentu a digitální platforma bude spuštěna 19. dubna 2021.

O zasedání Výkonné rady Konference o budoucnosi Evropy byla vydána Tisková zpráva v angličtině.

Složení Výkonné rady Konference:

Spolupředsedy Výkonné rady Konference jsou Guy Verhofstadt za Evropský parlament, portugalská státní tajemnice pro záležitosti EU Ana Paula Zacarias jako zástupce předsednictví Radě EU a místopředsedkyně Evropské komise Dubravka Šuica. Dalšími členy Výkonné rady jsou: ze strany Evropského parlamentu Manfred Weber (EPP) a Iratxe García Pérez (S&D), ze strany Rady EU slovinský státní tajemník pro záležitosti EU Gasper Dovzan a francouzský státní ministr pro záležitosti EU Clément Beaune a ze strany Evropské komise místopředseda pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled Maroš Šefčovič a místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová.

Pozorovateli Evropského parlamentu jsou Gerolf Annemans (ID), Daniel Freund (Zelení / EFA), Zdzisław Krasnodębski (ECR) a Helmut Scholz (Levice). Ze strany Rady EU jsou pozorovateli česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, švédský ministr pro záležitosti EU Hans Dahlgren, španělský státní tajemník pro EU Juan González-Barba Pera a belgická ministryně zahraničních věcí a místopředsedkyně vlády Sophie Wilmès. Za COSAC jsou pozorovateli Guido WolfGunther KrichbaumLuís Capoulas Santos, Marko Pogačnik a Bojan Kekec, za Evropský výbor regionů Apostolos Tzitzikostas, za Evropský hospodářský a sociální výbor Christa Schweng, za BusinessEurope Markus Beyrer a za ETUC Luca Visentini.

Více zde  https://www.eapncr.org/aktuality/vykonna-rada-konference-o-budoucnosti-evropy-poprve-zasedala

V číslech o nezaměstnanosti chybí ti, co jsou krizí ohroženi nejvíce

Mapa nezaměstnanosti, kterou vytvořilo Centrum pro společenské otázky – SPOT, odhalila zajímavý fenomén. Počet příjemců dávek v hmotné nouzi se loni téměř neměnil. A to navzdory nárůstu nezaměstnanosti, kdy se počet uchazečů o zaměstnání dostal na úroveň roku 2017, na 4,3 procenta. Část populace ohrožená ekonomickými dopady koronavirové krize se totiž v oficiálních statistikách zatím neobjevila.

Mapa zachycuje paradoxní vývoj růstu nezaměstnanosti na straně jedné a stagnace, a v některých případech dokonce poklesu čerpání sociálních dávek na straně druhé.

„V doprovodné analýze k této mapě jsme zjistili, že se do rizikové situace loni dostávali i lidé v poměrně stabilní finanční situaci, kteří o sociální dávky běžně nežádají. Drobní podnikatelé nebo osoby pracující na dohodu mají omezený přístup k běžné sociální podpoře a zabezpečení,“ uvádí Lucie Trlifajová, vedoucí výzkumného týmu SPOT.

Český statistický úřad zaznamenal v roce 2020 dvojnásobný pokles odpracovaných hodin u pracovníků na prekérních pozicích, tedy právě OSVČ a dohodáře, oproti zaměstnancům. Podle PAQ Research má nyní až pětina z těchto pracovníků problém se splácením závazků nebo dluhy.

Zjištění analýzy navíc ukazuje, že státní podpora prekérních pracovníků je nedostatečná a přichází často pozdě. Řada živnostníků má podle výzkumníků problém pokrýt základní náklady.

„Tito lidé milují své profese a doufají v co nejdřívější návrat k normálu. Mezitím si hledají překlenovací práce. Minimalizují náklady. A pokud mají možnost, obrací se s prosbou o pomoc na své rodiny. Někdy jsou ale odkázání na půjčky nebo prodej osobních věcí,“ doplňuje Andrea Svobodová, výzkumnice, která vedla rozhovory s lidmi zasaženými pandemií.

Ukazují se tak dlouhodobé nesrovnalosti mezi velmi omezeným sociálním systémem a širokou skupinou osob v nejisté ekonomické situaci.

„Na případu osob v nejistých zaměstnáních dochází vlivem pandemie ke zviditelnění dlouhodobých systémových problémů sociální politiky České republiky – prekérní práce a nízké mzdy, vysoké ceny bydlení, obtížně řešitelné exekuce, problematické možnosti skloubení práce a péče,“ uzavírá Trlifajová s tím, že by stát měl do svých politik zaměstnanosti zahrnout i prekérní pracovníky.

Více na https://zpravy.aktualne.cz/finance/mapa-nezamestnanosti/r~e17b7da4a74111ebb98b0cc47ab5f122/

Duben – měsíc bláznovství: Ombudsman radí lidem s duševním onemocněním ohledně invalidních důchodů

Duben je označován za „měsíc bláznovství“. Pravidelně se v něm konají osvětové akce ke  zvýšení povědomí společnosti o lidech s duševním onemocněním a k odstranění předsudků vůči nim. Protože konání těchto akcí bylo utlumeno epidemií koronaviru, ombudsman připravil alespoň osvětový informační materiál s praktickými radami ohledně invalidního důchodu pro lidi s duševním onemocněním.

Ombudsman dlouhodobě pomáhá lidem s psychickým postižením. Podněty týkající se invalidních důchodů patří mezi nejčastější, se kterými se lidé na ombudsmana obracejí. V některých případech dokonce stěžovatelé získají i vysoké doplatky. To lze ukázat u případu paní Jany, která se obrátila na ombudsmana. Dočkala se nejen invalidního důchodu ve správné výši, ale i vysokých částek zpětně doplacených důchodů. Nesprávně vyměřený důchod byl způsoben chybným stanovením data vzniku invalidity, které navíc nebylo dostatečně zdůvodněné.

Vznik invalidity je objektivně existujícím stavem, nelze jej proto stanovit na základě nahodilých skutečností. Posudkový lékař proto musí stanovené datum vzniku invalidity v posudku vždy řádně odůvodnit,“ upozorňuje ombudsman Stanislav Křeček a dodává: „Jsem velmi rád, že se nejen v tomto případě podařilo zjednat nápravu a paní tak získala důchod ve výši, na kterou měla celou dobu právo.“

Paní Jana nesouhlasila s datem vzniku invalidity, domnívala se, že měla být uznána dříve, jelikož její nemoc (schizofrenie) vznikla již při studiu na střední škole. Byla uznána plně invalidní až v roce 2006, ačkoliv z doložených posudků vyplynulo, že je na psychiatrii léčena už od roku 2001, a byla také opakovaně hospitalizována.

Ochránce zahájil šetření postupu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Jako pochybení označil, že posudkový lékař neodůvodnil stanovení data vzniku invalidity stěžovatelky. Toto pochybení ČSSZ napravila již na základě zahájeného šetření. Vyvolala mimořádnou kontrolní lékařskou prohlídku, jejímž výsledkem byla změna data vzniku invalidity. Posudková lékařka uznala stěžovatelku plně invalidní již od roku 2001 a od roku 2010 potom invalidní ve třetím stupni. Na základě posudku přiznala ČSSZ stěžovatelce invalidní důchod pro plnou invaliditu od roku 2001. Důchod se tak paní Janě více než zdvojnásobil z přibližně 5 000 na necelých 11 000 Kč.

Další pochybení vzniklo, když ČSSZ nesprávně stanovila období, za které stěžovatelce poskytla doplatek důchodu. „Důchod doplatila za dobu od roku 2015, tj. pouze za dobu pět let nazpět ode dne mého oznámení o zahájení šetření. Při prvním posouzení zdravotního stavu stěžovatelky v roce 2006 však posudkový lékař pochybil, když v posudku nezdůvodnil datum vzniku invalidity. Dopustil se tedy nesprávného postupu, v jehož důsledku přiznala ČSSZ stěžovatelce invalidní důchod od pozdějšího data, než od kterého jí náležel,“ uvedl ombudsman.

Česká správa sociálního zabezpečení neuznala toto pochybení s odůvodněním, že nelze hodnotit postup lékaře v minulosti z pohledu dnešní metodiky a názoru judikatury správních soudů. ČSSZ však nakonec připustila, že v tomto konkrétním případě lze posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti provedené v roce 2006 považovat za pochybení posuzujícího lékaře. Následně přistoupila k poskytnutí doplatku invalidního důchodu také za období od roku 2006 do roku 2015.

Ombudsman doporučuje lidem, kteří mají pochybnost o správnosti stanovení data vzniku invalidity, aby se vůči rozhodnutí o důchodu včas bránili podáním námitek, případně i správní žaloby. Na základě podaných námitek nebo žaloby dojde vždy k novému posouzení zdravotního stavu. Vždy je vhodné předložit lékařské zprávy na podporu závěru o dřívějším vzniku invalidity. Napadat nesprávné stanovení data vzniku invalidity může být s odstupem času již obtížnější.

Více na

https://www.ochrance.cz/aktualne/v_ramci_mesice_blaznovstvi_ombudsman_radi_ohledne_invalidnich_duchodu_lidem_s_dusevnim_onemocnenim/

Odborníci diskutovali jak zajistit účast dítěte na rozhodování v souvislosti s jeho hospitalizací na psychiatrii

Ve středu 24. března 2021 uspořádali zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková a náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar online seminář, který se věnoval participaci dítěte na rozhodování v souvislosti s jeho hospitalizací na psychiatrii. Ombudsman realizoval od roku 2018 pět návštěv v psychiatrických zařízeních, které mapovaly zacházení s dětskými pacienty. Návštěvy ukázaly nejednotnou praxi a nejistotu zdravotníků a poskytovatelů v zajištění účasti dětí na rozhodování o záležitostech, které se jich dotýkají, jako je hospitalizace, léčba nebo stížnosti.

Děti nesmí být pouhým objektem vůle jejich zástupce. Každé dítě má právo být slyšeno a řada nezletilých má schopnost, a tedy i právo rozhodovat samostatně. Nenaplnění práv dítěte může vést k neúčinnosti pojistek proti špatnému zacházení a činí dítě̌ zranitelnějším.  Cílem semináře bylo nalezení cest, jak zlepšit postavení dětí, posílit právní jistotu všech zúčastněných a také sdílet dobrou praxi.   

“Online seminář se věnoval problematickým tématům, která vyplynula z provedených návštěv psychiatrických zařízení. Když hovoříme o dětech, opomíjíme tím, o jak různorodou skupinu se vlastně jedná a že je například rozdíl mezi dítětem sedmiletým a sedmnáctiletým. Z toho také vyplývají rozdílné odpovědi na otázky, kdy má být dítě coby pacient brán jako ten, kdo už může rozhodovat, jak naplnit participační práva dítěte nebo jaké jsou role poskytovatele či soudu. Při hledání odpovědí jsme přitom měli na zřeteli, abychom vždy posílili respektování osobnostních práv dítěte, právní jistotu zdravotníků, ale také dětí a rodičů,” říká k semináři zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.  

Na semináři se účastníci shodli, že dětem je nutné zajistit potřebnou podporu při rozhodování. To je v prvé řadě povinností rodičů nezletilého, ale je to také role poskytovatele zdravotních služeb. V ideálním případě by poskytovatel měl získat souhlas rodiče i dítěte, nicméně v praxi se objevuje mnoho problémů, například jak dítě náležitě zapojit do rozhodování o jeho hospitalizaci a léčbě. 

Velmi si ceníme toho, že výstupem setkání bude vydání společného dokumentu, jehož obsahem budou doporučení pro zařízení poskytující psychiatrickou péči dětem.

https://www.ochrance.cz/aktualne/participace_ditete_na_rozhodovani_pri_hospitalizaci_na_psychiatrii/

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.