Matka uspěla u štrasburského soudu se stížností na norský systém ochrany práv dětí

Matka dítěte, které norské orgány péče o děti odebraly dítě tři týdny po narození, dnes u Evropského soudu pro lidská práva vyhrála dlouholetý spor, ve kterém si na postup orgánů stěžovala. Velký senát soudu rozhodl, že odebráním dítěte matce a jeho osvojením pěstouny Norsko porušilo své lidskoprávní závazky. Norsko tak nyní matce musí vyplatit odškodnění ve výši 25 000 eur. Přelomový rozsudek bude mít vliv také na rozhodování štrasburského soudu v případě české matky, které orgán pro sociálně-právní ochranu nezletilých Barnevernet odebral dva syny. Proto také česká vláda spolu s řadou dalších intervenujících subjektů do řízení přistoupila.

Paní Strand Lobben pobývala z důvodu složité rodinné situace se synem od jeho narození v roce 2008 v rodinném centru. Po necelém měsíci se rozhodla z centra i s dítětem odejít. Barnevernet nicméně rozhodl o odebrání dítěte, jelikož zejména ztrácelo na váze. Zpočátku mohla matka dítě vídat půl hodiny týdně, následně několik hodin ročně.

Dítě zůstalo v pěstounské péči po následující tři roky. Následně si pěstouni dítě osvojili. Vnitrostátní soudy připustily, že se rodinná situace matky zlepšila, v roce 2011 porodila další dítě a vdala se. První syn však byl podle nich zranitelný a v jeho nejlepším zájmu bylo vyrůstat v bezpečném prostředí. Styk matky s dítětem v uplynulých letech také neprobíhal dobře. Dítě si k matce nevytvořilo citovou vazbu a zvyklo si na pěstouny, u kterých pobývalo od tří týdnů věku.

V prvním rozhodnutí z listopadu 2017 štrasburský soud přisvědčil norským orgánům, že osvojení bylo v nejlepším zájmu dítěte. Velký senát ovšem dnes toto rozhodnutí zvrátil a dal za pravdu matce. Norské orgány totiž uspokojivě nevysvětlily, proč bylo dítě v době rozhodování zranitelné, když žilo u pěstounů od tří týdnů věku. Navíc se po umístění dítěte k pěstounům mohla matka s dítětem vídat pouze omezeně, za účasti pěstounky a pracovníků Barnevernetu. Norské orgány také nepřijaly jiná opatření, která by k navázání citového pouta mezi matkou a dítětem mohla vést, a matka proto nemohla své výchovné schopnosti prokázat. Rozhodování bylo tudíž založeno na omezeném množství důkazů a norské orgány nevzaly dostatečně v potaz všechny zájmy matky a jejího syna.

Celý text rozsudku velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva je k dispozici v internetové databázi na stránkách soudu. Anotace rozsudku bude v českém jazyce k dohledání v databázi rozsudků a rozhodnutí štrasburského soudu v následujících týdnech na adrese eslp.justice.cz.

Více na http://eslp.justice.cz/

Komentáře jsou zakázány.