Kriminalita klesá díky kamerám, stárnutí zločinců, neschopnosti objasňovat i neochotě oznamovat

Kriminalita v České republice statisticky nadále klesá zejména v méně závažné majetkové trestné činnosti. Naopak zemi více ohrožuje kyberkriminalita. Přetrvávajícím fenoménem jsou šikanózní insolvenční návrhy. Daňová kriminalita je stále sofistikovanější, spolupracují při ní právníci, daňoví poradci a ekonomové. Korupci při zadávání veřejných zakázek je stále obtížné odhalovat. Uvádí to Výroční zpráva Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2016.

Pokud jde o příčiny poklesu kriminality, tento fenomén je zaznamenáván již několik let, projevuje se výrazně především tendence poklesu méně závažné majetkové trestné činnosti. „Významnou roli hraje nízká míra její objasněnosti a s ní související nedostatečná motivace ze strany poškozených tuto trestnou činnost oznamovat. Vliv má i rozšíření městských kamerových systémů, které vedou nejen k objasnění řady případů nedlouho po spáchání, ale působí i preventivně. Demograficky se na poklesu kriminality projevuje stárnutí populace, přičemž naopak páchání některé trestné činnosti je typické pro mladší věkové kategorie. Zároveň s tím působí opětovné naplnění věznic částečně uvolněných amnestií z roku 2013, kdy výkon trestu určité části pachatelů zabraňuje dalšímu páchání trestné činnosti,“ vysvětluje Zpráva realitu poklesu kriminality.

V zemi bylo zahájeno 236 075 trestních řízení. Skutečnost je hned v úvodu ilustrována čísly za rok 2016: Celkem bylo v tomto roce sepsáno 236 075 záznamů o zahájení úkonů trestního řízení proti fyzické osobě a 867 záznamů o zahájení úkonů trestního řízení proti právnické osobě. V rámci vedených trestních řízení pak bylo vůči 84 938 fyzickým osobám a vůči 256 právnickým osobám zahájeno trestní stíhání nebo jim bylo sděleno podezření ve zkráceném přípravném řízení. I když převažující formou přípravného řízení zůstává zkrácené přípravné řízení, této formy přípravného řízení bylo v roce 2016 užito vůči podstatně nižšímu počtu osob než v předchozích letech, a to 49,8 % z celkového počtu všech osob (v roce 2015 to bylo 52,1 % a v roce 2014 63,9 %).

Na základě výsledků přípravného řízení pak byla na 78 131 fyzických osob a na 187 právnických osob podána obžaloba nebo návrh na potrestání a na dalších 95 fyzických osob (ani na jednu právnickou osobu) byl podán návrh na schválení dohody o vině a trestu. Celkem tedy bylo za rok 2016 postaveno před soud 78 226 fyzických osob a 187 právnických osob). Z osob postavených před soud pak na úrovni okresních státních zastupitelství bylo zproštěno obžaloby [bez důvodu zproštění podle § 226 písm. e) trestního řádu pro zánik trestnosti] 4,64 % osob, na úrovni krajských státních zastupitelství 10,17 % osob a na úrovni vrchních státních zastupitelství 1,57 % osob, což souhrnně pro okresní, krajská a vrchní státní zastupitelství činí v průměru 4,86 %.

Poté Zpráva v souhrnu vyhodnocuje jednotlivé „obory“ zločinnosti. „Pro páchání daňové kriminality je charakteristická stále větší sofistikovanost a zapojení mezinárodního prvku. Je patrná spolupráce pachatelů s právníky, ekonomy a daňovými poradci. Organizovanost a koordinovanost této trestné činnosti klade stále větší nároky na schopnost orgánů finanční a celní správy a orgánů činných v trestním řízení takovou trestnou činnost odhalit, objasnit, prokázat a také účinně postihnout. Proto lze jako velmi efektivní krok v boji proti daňové kriminalitě (v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně) hodnotit činnost Daňové Kobry (jak Centrální Kobry, tak i Regionální Kobry v rámci jednotlivých krajů) jako efektivní metody práce a operativní výměny informací mezi policejními orgány, celníky a finanční správou.“

Podle Zprávy přetrvává dlouhodobý fenomén v oboru „korupce“, totiž neochota oznamovat ji: „V oblasti trestné činnosti korupčního charakteru přetrvává stále nízká míra oznamování těchto deliktních jednání. Oblast nezákonného ovlivňování veřejných zakázek představuje významnou formu páchání trestné činnosti spojené s korupcí. Tento typ trestné činnosti je velmi komplikované odhalovat a prokazovat s ohledem na působení organizovaných skupin osob na různých článcích procesu zadávání veřejných zakázek, kdy není možné trestnou činnost prokazovat pomocí svědeckých výpovědí a většinou ani pomocí oficiální dokumentace. K odhalování a objasňování tohoto druhu trestné činnosti ve všech jejích podobách je nutné přistupovat stejně jako k organizované kriminalitě, tedy s využitím všech dostupných prostředků dokazování, včetně operativně pátracích a jiných technických prostředků,“ uvádí se ve Zprávě.

Nedobrá zpráva: kriminální insolvence, kyberkriminalita

Nedobrou zprávou pro firmy a osoby je fakt, že nedošlo k žádnému posunu k lepšímu v kriminálních insolvencích: „Za přetrvávající fenomén kriminality lze považovat nadále podávání tzv. šikanózních insolvenčních návrhů vedených snahou poškodit dotčenou právnickou osobu, zejména znemožnit ji účast na řízení o zadávání veřejných zakázek. Tato trestná činnost využívá mechanismů, které se již v předchozí době vyskytly v případě karuselových obchodů, které jsou realizovány za účelem zkrácení daně z přidané hodnoty. Pachatelé zneužívají skutečnosti, že insolvenční soudy musí důsledně dodržovat procesní pravidla a zpravidla nemohou insolvenční návrh bez dalšího odmítnout. Fiktivní návrhy jsou podávány za podnikatelské subjekty, právnické osoby, které v době podání návrhu nevykonávají žádnou činnost nebo byly nově založeny a deklarují nabytí pohledávek vůči podnikatelským subjektům, jež ve svém účetnictví ve skutečnosti nevedou žádné závazky vůči insolvenčním navrhovatelům nebo vůči subjektům, které měly pohledávky na insolvenční navrhovatele postoupit.“

Podle Zprávy fenomén informatické a kybernetické kriminality představuje pro Českou republiku stále závažnější problém. „Jedná se především o majetkovou trestnou činnost páchanou v oblasti informatické a kybernetické kriminality, tedy s využitím elektronických komunikačních prostředků a technologií, jejímž důsledkem je způsobení škod velkému počtu poškozených osob a relativní anonymita pachatelů. Nápad těchto věcí strmě narůstá především na úrovni okresních státních zastupitelství, ale i na úrovních krajských a dokonce i vrchních státních zastupitelství. S rozvojem technologií souvisejí i specifika nakládání s elektronickými důkazy,“ přibližuje problém Nejvyšší státní zastupitelství.

http://www.ceska-justice.cz/2017/06/nsz-kriminalita-klesa-diky-kameram-starnuti-zlocincu-neschopnosti-objasnovat-i-neochote-oznamovat/

Komentáře jsou zakázány.