Jaká školská reforma? Postoje rodičů odrážejí hlavně strach a nevědomost

Většina populace je s fungováním českých škol údajně spokojená. Jenže opak je pravdou – tyto postoje odrážejí hlavně strach a nevědomost.

Mnozí ředitelé i úředníci vytlačují kriticky myslící rodiče z horizontu „svých“ škol. Už ani ne cíleně jako spíše rutinně udržují stav sníženého vědomí o možnostech vzdělávání, posilují nekontrolovatelnost své profese a vrchnostenským slovníkem předzjednávají většinový souhlas s nefunkčním školstvím. Oporou jsou jim populární lidoví politici bodující buranskými řečovými kódy a primitivními asociacemi. Václav Klaus ml. hájí „přirozenost známkování“ i poslání českých ZŠ jakožto instituce připravující na realitu tvrdého života plného ošklivosti a nepřátelství.

Hlavní otázka nezní „známkovat či neznámkovat“, hlavní otázka se musí dotknout sociokulturního podloží nás všech. Jak to, že by se celý školský systém zhroutil, kdybychom v poměru 1:1 třeba zítra nasadili model Finska nebo Dánska? Jak by se otřásl marast kárného tábora, k němuž se vývoj základního školství s jeho normalizačním genem dlouhodobě sune?

Až se vystupňuje už teď mohutný exodus dětí kriticky myslících rodičů do alternativní a soukromé sféry na straně jedné a víceleté gymply budou dále odsávat pěnu na straně druhé, zbudou z české základky jakési „light pasťáky“, produkující ty nejradikálnější sociální skupiny. Nejtrapnější na celé věci je fakt, že o tom víme, že si o tom povídáme, ale nikdo není schopen nic udělat.

Jsou to primárně rodiče, kteří nyní vyvolávají veřejné a mediální debaty, bez nichž by učitel dnes a dalších dvacet let bral pětadvacet tisíc hrubého. Proč škola nedá této početné a zjevně sílící skupině najevo, že stojí o jejich postřehy, o pravidelné kritické debaty a setkávání, že mě jako ředitele, zřizovatele, úředníka mrzí hromadný útěk do maringotek a jurt? (53 procent rodičů hledá alternativu, Ipsos 10/2018). Proč školy a rodiče nevytvoří mezičlánek – koordinační platformu, kde se budou řešit nejen možnosti výuky, ale i společné komunikace s problémovými dětmi a rodiči?

Debata o školním hodnocení a hlavně zaplacení učitelů jsou nutné kroky vedoucí k aspoň hypotetickému zlepšení, ale nikoli ty nejpodstatnější, které by skutečně otevřely moderní kapitolu českého školství. Zlomem by bylo reálné zapojení rodičů do základního vzdělávání. Přestat vykládat mýty o šikaně a diktátu rodičů vůči učitelům, a místo toho si všimnout, že tak jako se v každé třídě najde ignorant a za ním problémový rodič, najdou se tam i děti, jejichž rodiče přistupují k výchově v duchu 21. století, čtou odborné publikace, debatují s přáteli, zajímají se o progresivní výchovné metody, věnují dětem veškerý čas, komunikují s nimi, a proto je stav českého školství s jejich hodnotami vcelku zákonitě neslučitelný a český učitel zřejmě nemá sebevědomí, aby je vnímal jako partnery.

Více na http://a2larm.cz/2019/02/jaka-skolska-reforma-uz-jste-slyseli-jak-u-nas-krasne-kvakaji-zaby/

Komentáře jsou zakázány.