Jak bránit šíření nenávisti na internetu

Ombudsmanka se věnuje šíření nenávisti na internetu delší dobu, a jelikož roste počet případů, kdy šíří nenávist na internetu „běžní“ občané, kteří nejsou nijak spojeni s extrémistickými skupinami, iniciovala ombudsmanka 3. dubna 2018 jednání s orgány a institucemi, které se mohou těmito nenávistnými projevy zabývat.

Jednání se zúčastnila eurokomisařka Věrou Jourová, ministr vnitra Lubomír Metnar, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, policejním prezident Tomáš Tuhý a zástupci Ministerstva spravedlnosti. Účastníci se shodli na tom, že nenávistné projevy na internetu jsou velmi závažným fenoménem, vůči němuž je třeba se jasně vymezit a rozšířit informovanost veřejnosti o trestnosti takového jednání, tj. zveřejňování informací o ukončených případech s popisem za jaké jednání a jak byl pachatel potrestán.

Hlavní problém internetu je ten, že lidé při jeho používání nedokážou dostatečně rozlišit, co je protizákonné. Vzhledem k narůstajícímu se počtu nenávistných projevů mohou uživatelé nabýt dojmu, že nejsou tyto projevy nijak závadné a mnohdy tak netuší, že se dopouštějí protiprávního jednání. Výsledkem jsou pak různé formy rasisticky motivovaných útoků, jako byl mediálně známý případ verbálních útoků na sociálních sítích vůči dětem a zaměstnancům Základní školy Plynárenská v Teplicích.

„Byla bych ráda, kdyby stát v budoucnu jasně ukázal, že nenávistné projevy nejzávažnější povahy na internetu jsou protiprávní a státní moc má nástroje, aby je mohla v rozumném čase a v mezích daných zákonem postihovat,“ shrnuje problematiku nenávistných projevů ombudsmanka Anna Šabatová.

Ombudsmanka poukázala také na fakt, že v České republice chybí relevantní data o trestných činech z nenávisti. Statistické databáze policie, Nejvyššího státního zastupitelství a soudů nejsou propojeny, nesledují se v nich ani stejné kategorie.

 „Rasistické a xenofobní komentáře jsou živnou půdou nenávistných projevů online. Tyto ‚virtuální‘ nenávistné projevy pak často vedou k reálnému násilí a trestným činům z nenávisti. V této situaci nestačí jen léčit symptomy, tedy odstraňovat nezákonný obsah a trestat jeho autory. Důležitá je také prevence, která může probíhat formou výzkumu, vzdělávání nebo zvyšování povědomí o těchto negativních jevech,“ uvedla k tématu jednání eurokomisařka Věra Jourová.

Nenávistným projevům nelze bránit jen prostřednictvím trestního a přestupkového práva. Stát by také měl být schopen vymáhat odpovědnost provozovatelů sociálních sítí a webových stránek za jejich obsah. K omezení nenávistných projevů je ale také zapotřebí zapojení výchovy v rodině a školství, ať už jde o výchovu k etice a respektu k právu.

Více na https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2018/jak-branit-sireni-nenavisti-na-internetu/

Komentáře jsou zakázány.