Institut náhradního mateřství by měl být právně upraven

Praxe, kdy si zoufalé páry hledají ženy, které by jim odnosily jejich dítě, by měla konečně získat jasnější pravidla. Neměla by se tak už opakovat situace, kdy dítě nakonec jako nechtěné skončí opuštěné a bez rodičů v kojeneckém ústavu. Chybí zákon

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal v září svolá skupinu z řad zástupců ministerstva, gynekologů, odborníků na etiku v medicíně a pojišťoven, která by se měla touto problematikou zabývat. Institut náhradního mateřství, díky kterému mohou mít ženy bez dělohy vlastní děti, dosud legislativně nijak upravený není.

Tento termín je zmíněný jen jednou v občanském zákoníku, ovšem zcela v jiné souvislosti. „Nejprve bychom si měli ujasnit, jestli náhradní mateřství ano, či ne. Ne všechny země tento institut umožňují a ne všude je legální,“ uvedl Vymazal. „Jestliže dojdeme k závěru, že ano, což je asi pravděpodobnější řešení, ačkoli nechci předjímat, tak za jakých přesně definovaných podmínek. To teď vlastně zcela chybí, na což jste správně upozornili,“ dodal.

Náhradní mateřství funguje tak, že pár toužící po miminku (biologičtí rodiče) dodá vlastní vajíčko a spermie a to lékaři oplodněné zavedou do těla náhradní matky. Tento zákrok provádějí centra reprodukční medicíny. Vše je na dobrovolné bázi a podmínky takřka žádné nejsou. Páry si náhradní matku vybírají samy, oficiálně jí za to nesmějí nic platit kromě hrazení nákladů na vyšetření, doplňky stravy apod. Potenciální náhradní matka pouze před zákrokem musí projít lékařskou prohlídkou, že je schopná dítě odnosit a porodit, musí mít české občanství, nesmí být v té době ve vězení a musí být způsobilá k právním úkonům.

Vše ostatní závisí na dohodě a ochotě mezi rodiči i jí samotnou, což, jak ukázal nyní konkrétní případ, je velký risk. Náhradní matka totiž trpěla epilepsií a v době těhotenství brala silné léky, což pak vedlo k nevratnému poškození plodu. Chlapeček hned po narození strávil měsíc v nemocnici kvůli operaci páteře a srovnání vtočených nožiček. Nyní se o něj starají odborníci v kojeneckém ústavu, protože trpí epileptickými záchvaty a má ochrnuté nohy. Biologická matka ani náhradní rodiče postižené dítě nechtěli a tak skončil v ústavu.

Náhradní matka trpěla epilepsií

Původními biologickými rodiči jsou čtyřicetiletí manželé z jižních Čech. Žena nemohla otěhotnět přirozenou cestou, protože jí chyběla děloha. Měla ale zachované vaječníky a její muž měl zdravé spermie. Díky tomu mohli podstoupit cyklus umělého oplodnění, které je hrazené zdravotní pojišťovnou. Jako náhradní matku si vybrali lehce mentálně retardovanou pětatřicetiletou matku jednoho dítěte z Uherskohradišťska, která byla v té době svobodná. Spolu s ní přišli loni do zlínského centra reprodukční medicíny. „Ošetřující lékař byl nejprve proti. Náhradní maminka totiž trpěla epilepsií. Po čtyřech návštěvách ale podlehl jejich tlaku a poté, co přinesli potvrzení od ošetřující lékařky, neuroložky, že je žena zcela bez epileptických záchvatů, je schopná gravidity i odnosit dítě, do programu ji zařadil,“ vysvětlil Právu ředitel centra David Rumpík.

Interrupci prý nestihla

Embryo se uchytilo a žena otěhotněla. Problém nastal až později. Žena odmítla zpočátku těhotenství genetické testy, které by mohly odhalit, že s plodem není něco v pořádku. Také začala mít často záchvaty, kvůli kterým jí lékaři zvýšili dávky léků na epilepsii. Jestli měly na vývoj plodu nějaký vliv, těžko říct. Ve druhém trimestru těhotenství, konkrétně v 23. týdnu, lékaři pomocí ultrazvuku definitivně odhalili, že se dítě nevyvíjí, jak má. Nalezli vrozenou vadu nohou i páteře. „Od zlínských genetiků měla doporučení k přerušení těhotenství,“ popsal Rumpík. Jenže termín na ukončení těhotenství žena už nestihla. Údajně tvrdila, že byla časově zaneprázdněná.

Lékaři mohou provést interrupci do konce 24. týdne těhotenství. Je to ale výjimka pro případ genetických vad plodu, jinak mohou uměle přerušit těhotenství jen do konce 12. týdne. Právě v ten okamžik se manželé dítěte vzdali. Náhradní matka chlapečka donosila a porodila. Stejně jako biologický otec souhlasila s jeho umístěním do ústavu. Po narození chlapeček musel strávit měsíc na dětské klinice, kde mu operovali páteř a snažili se sádrami srovnat vtočené nožičky. Pak jej převezli do dětského domova. Vzhledem k tomu, že od narození trpí epileptickými záchvaty a má ochrnuté nohy, potřebuje nepřetržitý odborný dohled a péči.

Vyloučená také není ani mentální retardace. „Je to nešťastný případ, který se nedá zobecňovat. Doufám, že to je případ zcela ojedinělý, který se nebude opakovat, ale mělo by to být mementem,“ okomentoval smutný případ Vladimír Dvořák, místopředseda České gynekologicko-porodnické společnosti.„V tomto případě nebyla vhodně vybraná žena, která měla oplodněné vajíčko donosit. Náhradní matka by měla být vždy zcela zdravá. Na druhou stranu lidé, kteří tuto možnost využijí, by si měli předem uvědomit, že těhotenství ani porod nemusí vždy probíhat bez komplikací, a měli by vše předem řádně zvážit,“ dodal.

Selhala komunikace

S tím souhlasí i Rumpík. „Osobně tady vidím, že došlo k selhání komunikace mezi náhradní maminkou a rodiči. My jsme odkázaní na to, jakou náhradní matku si páry přivedou, nemůžeme je sami vyhledávat ani oslovovat,“ řekl. Vysvětlil, že pokud má žena potřebná odborná vyšetření, její zdraví tomu nebrání, je příčetná a má české občanství, není důvod takovým žadatelům nevyhovět. Uvedl, že možnost náhradního mateřství jako taková by se zavrhovat neměla. „I doktoři to berou jako tragédii, je to věc, která by se dít neměla,“ uzavřel.

Více na http://www.novinky.cz/domaci/377691-otresny-pripad-odlozeneho-ditete-rozhoupal-uredniky-nahradni-materstvi-pujde-na-prezkum.html

Komentáře jsou zakázány.