Výzva Asociace organizací v oblasti vězeňství ke zvýšené podpoře preventivních opatření ve vězeňských zařízeních

Dne 3. dubna 2020 zaslala Asociace organizací v oblasti vězeňství, kde je zakládajícím členem i Český helsinský výbor dopis premiérovi ohledně situace v českém vězeňství. Text dopisu zveřejňujeme níže.        

          V Praze dne 2. dubna 2020

Vážený pane premiére,

Česká republika, stejně jako celý svět, se vyrovnává s mimořádně náročnou situací způsobenou pandemií COVID-19. Novým hrozbám čelí i vězeňství, jehož úkolem je kromě zajištění výkonu trestu, vazby a zabezpečovací detence i – v současné době tak zásadní – ochrana zdraví jednotlivce a společnosti.

Uzavřené prostředí věznic s velkou kumulací osob vytváří rizikové prostředí pro šíření infekce. Věznice mají navíc omezené možnosti dodržovat přísná hygienická opatření, která jsou v době pandemie vyžadována. Tyto limity pramení ze samotné kumulace velkého počtu osob, z omezené infrastruktury věznic ve smyslu hygienického zázemí a v neposlední řadě z dlouhodobého nedostatku zdravotnického personálu. Výše uvedené limity bohužel nelze vykompenzovat ani obrovským nasazením pracovníků Vězeňské služby ČR, za které jim bezesporu patří velké uznání.

V ČR je aktuálně vězněno více než 21 000 osob. Téměř 1000 z nich je ve věku nad 60 let, řada dalších trpí chronickým onemocněním a patří tak z hlediska zdravotních rizik k velmi ohroženým skupinám. Výkon trestu zpravidla probíhá ve věznicích s kapacitou několika stovek osob (odsouzených i zaměstnanců), jednu celu běžně sdílí až 10 odsouzených.

Přeplněnost věznic (ve třetině vězeňských zařízení převyšuje přeplněnost 110 %) je dlouhodobým problémem, jehož závažnost se v současné době projevuje vysokým rizikem nekontrolovatelného šíření infekce. V ohrožení jsou v první řadě vězněné osoby, pracovníci věznic a jejich rodiny, ale v důsledku i celá společnost.

Obracíme se proto na Vás jako členy vlády s žádostí, abyste ochraně zdraví vězněných osob a zaměstnanců Vězeňské služby ČR i dalších justičních složek věnovali zvýšenou pozornost.

Předkládáme následující doporučení:

1. Věnovat zvýšenou pozornost prevenci šíření koronaviru ve vězeňských zařízeních, zejména poskytnutím adekvátních ochranných pomůcek, hygienického vybavení, přednostního přístupu k testování a další nezbytné materiální podpory pro pracovníky věznic a vězněné osoby.

2. Efektivně využívat dostupné nástroje k uvolnění části vězeňských kapacit.  Tyto kroky realizovat v úzké provazbě s dalšími opatřeními, která eliminují jejich možný negativní dopad na ochranu zdraví a bezpečnost společnosti. V tomto smyslu navrhujeme zejména širší využití a podporu následujících postupů a opatření:

  • využití institutu odkladu nástupu trestu odnětí svobody, nenařizování nových nástupů do výkonu trestu odnětí svobody,
  • využití videokonferencí dle trestního řádu pro případy projednání podmíněného propuštění z trestu odnětí svobody před soudem, namísto odložení nařízených jednání (všechny krajské soudy a některé okresní soudy k tomu mají technické vybavení),
  • ve vhodných případech využití možnosti přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení,
  • využití zákonných možností nahrazení vazby instituty, které trestní řád připouští.

Snížení počtu vězněných osob doporučuje řada mezinárodních institucí (WHO, OSN, Penal Reform International či americký Vera Institute of Justice). Primárním cílem je uvolnění části vězeňských kapacit, což umožní lépe zajistit ochranu věznic před šířením infekce, samozřejmě za současného zvážení zdravotních i společenských potřeb. Některé země již přistoupily k propuštění části vězňů (např. Itálie, Irán a některé státy USA), řada dalších je zvažuje (např. Velká Británie, Nizozemsko, Skotsko a Irsko). Návrh amnestie části vězněných osob byl zvažován také v ČR.

Doporučujeme vyhnout se plošným řešením a dostupné nástroje (kromě amnestie lze využít např. náhradu trestu odnětí svobody domácím vězením, podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody, odklad nástupu trestu odnětí svobody) cílit na osoby s dobrou prognózou integrace na svobodě (osoby s menší společenskou nebezpečností) a osoby nejvíce ohrožené nákazou z hlediska věku či zdravotního stavu.

K účelnému využití těchto nástrojů je zapotřebí součinnosti justičních složek (soudů, Probační a mediační služby, státních zastupitelství) a dalších subjektů (zejména sociálních kurátorů v obcích, poskytovatelů služeb pro propuštěné osoby). I těm je potřeba poskytnout podporu k postupné obnově chodu jejich práce a zajistit jim ochranné prostředky pro výkon práce s pachateli. Ekonomické a sociální dopady pandemie onemocnění COVID-19 se projeví mj. zhoršením podmínek pro začlenění do společnosti u osob propuštěných z věznic i u odsouzených, kteří vykonávají tresty na svobodě.

Jsme si plně vědomi náročnosti současné situace pro celou zemi i samotnou vládu. Chceme Vás ujistit, že neziskové organizace v oblasti vězeňství, stejně jako v dalších oblastech, reagují na aktuální potřeby a problémy, jejichž řešení mohou být nápomocny. Předmětem této výzvy je však řešení problému, v němž sehrává klíčovou a nezastupitelnou roli stát.

Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) je dobrovolné seskupení organizací a odborníků, vzájemně sdílejících znalosti a zkušenosti a usilujících o progresivní změny v oblasti integrace trestaných osob do společnosti a obnovy trestným činem narušených vztahů. 

Účelem asociace je propojování různých aktérů v oblasti vězeňství a trestní justice a přispívání k systémovým změnám v oblasti naplňování trestní spravedlnosti. Cílem asociace je spoluvytváření systému, který zohledňuje zájmy a potřeby trestaných osob, obětí i celé společnosti. Členy AOOV jsou: Český helsinský výbor, DP WORK, Institut pro restorativní justici. LIGHTHOUSE spolek, Mezinárodní vězeňské společenství, Nová šance, Romodrom, RUBIKON Centrum, Společnost Podané ruce,

ŠANCE P. R. O., VOLONTÉ CZECH

Text dopisu premiérovi ke stažení zde

Comments are closed.