Částečná dekriminalizace i nové stanovení škody jsou žádoucí a nutné

Přední oborníci na trestní právo diskutovali dne 4. října 2018 na konferenci „Od dekriminalizace ke kriminalizaci od depenalizace k penalizaci“ důsledky zvýšené kriminalizace, posuzování bagatelních činů jako přestupků či problémy se znovuzavedením trestnosti přípravy daňových trestných činů.  Odborníci došli na konferenci k závěru, že je přílišná kriminalizace škodlivá a naopak dekriminalizace v určité míře žádoucí. Akci pořádala Unie obhájců ČR ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého. Podle tajemníka Unie Petra Svobody se všichni řečníci shodli, že přílišná kriminalizace je škodlivá a naopak dekriminalizace je v určité míře žádoucí.

Závěry z konference

1) Procesy (de)kriminalizace a(de)penalizace jsou sice protichůdnými procesy, mohou však probíhat souběžně.Při zvažování nové kriminalizace je žádoucí vycházet z vědeckých poznatků,empirických výzkumů a odborné diskuse, maje na mysli především zásadu „ultimaratio”. Základními kritérii by měla být nebezpečnost určitého typu jednání a jejich četnost.

2) V rámci úvah o (de)kriminalizace a(de)penalizaci je významné též hledisko zátěže trestní justice. Bagatelní činy by měly být spíše postihovány cestou odpovědnosti za přestupky.

3) Vhodnými podněty pro dekriminalizaci se jeví trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku v jeho odstavci 1, tedy návrat k právní úpravě před rokem 2006, kdy méně závažné formy jednání byly pouhými přestupky. Nová úprava odpovědnosti za přestupky by byla plně dostačující i s ohledem na sankce, které lze za jejich spáchání uložit. Dalším v širší míře sdíleným podnětem k dekriminalizaci je trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku, taktéž v odstavci 1.

4) Materiální či skrytá kriminalizace je spatřována v současnosti nastavených hranicích výše škody, které se od roku 2001 nezměnily, a to i přes změnu ekonomických ukazatelů. V úvahách de legeferenda o konkrétním či obecnějším vyjádření hranic výše škody je však třeba pomatovat na zásadu nullum crimen sine lege certa. V každém případě se však dekriminalizace provedená cestou zvýšení současných hranic majetkových škod vymezených v § 138 tr. zákoníku jeví jako velmi potřebná.

5) Stanovení míry kriminalizace může mít vliv i v oblasti trestního procesu. Pokud jde o věcnou příslušnost soudů, je třeba uvážit, zdali výše škody ve spojení s vyšší hranicí trestní sazby má být kritériem pro stanovení krajské příslušnosti soudů.

6) V obecné rovině je třeba podporovat ukládání trestů nespojených s odnětím svobody. Podporu si zaslouží úsilí o ukládání peněžitých trestů namísto odnětí svobody. V tomto směru by byla vhodná změna právní úpravy, aby umožnila ukládání tohoto druhu trestů i u závažnějších majetkových trestných činů, u nichž je praxi pociťována absence dřívějšího § 88 odst. 1 tr. zákona z roku 1961 (K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne jen tehdy, jestliže pro svou závažnost podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost).

7) Naléhavým problémem v trestním postihu právnických osob je stíhání tzv. prázdných schránek. V těchto případech je trestní stíhání neefektivní. Řešením by byla možnost fakultativního zastavení trestního stíhání a na toto rozhodnutí navazující mimotrestní řešení vedoucí k likvidaci takové právnické osoby.

Zdroj: http://www.ceska-justice.cz/2018/11/castecna-dekriminalizace-i-nove-stanoveni-skody-jsou-zadouci-nutne-tvrdi-odbornici/

Comments are closed.