Co vyžaduje ochrana spotřebitele?

Ochrana spotřebitele vyžaduje kromě opatrnosti také i důslednost kontrolních orgánů. Prodejci jsou ve svých obchodních strategiích stále o krok napřed. Když kontrolní orgán na některé nekalé obchodní praktiky upozorní a podaří se mu je potlačit, obchodníci už využívají jiné. Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček proto upozorňuje, že je zapotřebí nejen nepřetržitá osvěta, ale také především tvrdý a důsledný postup kontrolních orgánů.

Stanislav Křeček dále vysvětluje, že dříve se lidé stávali obětmi nekalých obchodních praktik zejména na prodejních předváděcích akcích. V dnešní době ale nepoctiví obchodníci představují největší problém v oblasti dodávek energií a v telemarketingu, kde často dochází k uzavírání smluv po telefonu. Lidé obvykle namítají, že souhlas s uzavřením smlouvy vědomě nedali, že jim nebylo umožněno od smlouvy ustoupit nebo že není možné zjistit kontaktní údaje o firmě sídlící často v zahraničí.

Mnoho nepoctivých obchodníků láka na výhodnější dodávky plynu či elektřiny a cílí přitom často na seniory, u kterých zneužívají jejich důvěřivosti. Velmi častým lákadlem jsou vedle údajně nižší ceny také dárky, především LED žárovky, za něž v případě odstoupení, či vypovězení smlouvy požadují obchodníci přemrštěné částky. Děje se tak nejen podomním prodejem, ale také přes telefon, což má za následek, že si senioři mnohdy ani neuvědomí, že nějakou smlouvu uzavřeli.

V přibližně padesátce podnětů proti nekalým praktikám při nabídkách energií, kterými se zástupce ombudsmanky zabýval, se objevují zejména tyto situace:

  • U podomního prodeje obchodník neponechal zákazníkovi písemné znění smlouvy, takže ten pak neměl možnost řádně a včas od ní odstoupit nebo ji vypovědět.
  • Spotřebitel považuje jednání s obchodníkem, zejména v případě telefonického hovoru, za nezávaznou nabídku.
  • Spotřebitel podepisuje dokument, o němž se domnívá, že je jen jeho souhlasem k provedení nezávazného výběru nejvhodnějšího dodavatele. Ve skutečnosti se pod hrozbou sankce zavazuje uzavřít smlouvu s vítězným dodavatelem.
  • Spotřebitel si není vědom rozdílu mezi dodavatelem a zprostředkovatelem, což však má vliv na následné řešení sporu.
  • Obchodníci někdy uvádějí spotřebitele v omyl vzbuzením dojmu, že jsou pracovník stávajícího dodavatele
  • Spotřebitel obdrží k uzavřené smlouvě dárek – buď zdarma, nebo za symbolickou cenu. V případě odstoupení od smlouvy požadují za dárek vysoké částky.

„Je třeba najít způsob větší ochrany spotřebitelů na trhu s energiemi. Ukazuje se, že ani kontroly a pokuty nedokázaly tento zprostředkovatelský byznys usměrnit. V tuto chvíli je obchodování s energiemi natolik lukrativní, že ani pokuta obchodníka neodradí,“ říká zástupce ombudsmanky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu přislíbilo, že se Česká obchodní inspekce a Energetický regulační úřad intenzivně zaměří na tyto praktiky. Z podnětů, které ale zástupce ombudsmanky dostává, není jasné, že by postup zejména ČOI proti zprostředkovatelům energií přinášel nějaké zlepšení. Zástupce ombudsmanky  se proto rozhodl šetřením z vlastní iniciativy prověřit efektivitu kontrolní činnosti ČOI a ERÚ, zejména ve vztahu k obchodování s energiemi.

Zástupce ombudsmanky je přesvědčen, že by se stát měl alespoň pokusit trh s energiemi regulovat například povinným registrem či licencí pro zprostředkovatele. Ochranu spotřebitele by podle něj posílilo, kdyby se působnost ERÚ vztahovala na celé obchodování s energiemi. V tuto chvíli totiž ERÚ řeší pouze vztahy s dodavateli energií, zatímco ČOI kontroluje zprostředkovatele nabízející spotřebitelům zajištění výhodnějších cen energií u dodavatelů. Už tohle je z pohledu spotřebitele matoucí, ale zásadní jsou zejména pravomoci obou úřadů. Zatímco ERÚ může přímo rozhodovat spotřebitelské spory ze smluv, ČOI takové pravomoci nemá. Pokud ČOI zjistí, že se zprostředkovatel energií dopustil nekalé praktiky, může mu uložit sankci, ale nevyřeší problém poškozeného spotřebitele.

U podomního prodeje je třeba v souvislosti s ochranou spotřebitele zmínit roli obcí. Ty totiž mohou na svém území podomní prodej zakázat, omezit nebo před něj varovat občany rozhlasem.

Druhým velkým tématem ochrany spotřebitele jsou telemarketingové nabídky. Zástupce ombudsmanky se setkává se stížnostmi zejména u nabídek doplňků stravy a kosmetických přípravků, ale obdobným způsobem je nabízeno i jiné zboží. Nekalým obchodním praktikám lze v případě telemarketingu zabránit důslednými a přísnými kontrolami postupu firem a ukládáním pokut. Jak zástupce ombudsmanky zjistil, kontrolní orgány ne vždy postupují dostatečně efektivně.

V současné době je v legislativním procesu návrh změny občanského zákoníku. Reaguje na problémy uzavírání smluv po telefonu a počítá s povinností stvrdit telefonické ujednání i písemnou smlouvou.

Na co si musí spotřebitelé dávat pozor:

  • Prodávající musí uvést důvod telefonátu, tj. jasně sdělit, že důvodem je uzavření kupní smlouvy.
  • Spotřebitel musí být informován, kdo je prodávající.
  • Prodávající musí jasně a srozumitelně sdělit podstatné informace o závazku, tj. že půjde např. o opakující se zasílání zboží.
  • Prodávající musí spotřebitele poučit o možnosti odstoupení od smlouvy.

Více na: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2019/nejen-opatrnost-spotrebitele-musi-chranit-i-duslednost-kontrolnich-organu/

Komentáře jsou zakázány.