Novinky

Tisková zpráva: Změny v organizační struktuře Českého helsinského výboru

Předsednictvo Českého helsinského výboru (ČHV) touto cestou oznamuje, že s účinností od

1. května 2022 došlo ke změnám v organizační struktuře Českého helsinského výboru.

Rozhodnutím předsednictva ČHV byly pro rok 2022 (a následující) stanoveny tři stěžejní projekty činnosti, jimž se chce organizace nadále věnovat. Současně byli rozhodnutím předsednictva ČHV jmenováni pověřenci z řad členů ČHV k vedení těchto projektů, a to:

  • Projekt Poradenské centrum ČHV – pověřenec a vedoucí sociální služby – Odborné sociální poradenství Mgr. et Mgr. Lucie Rybová, členka ČHV,
  • Projekt Romská práva a společnost – pověřenec PhDr. Mikuláš Vymětal, člen předsednictva ČHV,
  • Projekt Trestní právo a vězeňství – pověřenec Mgr. Miroslav Krutina, člen ČHV.

Z pověření předsednictva ČHV jsou pověřenci oprávněni v rámci svých projektů za ČHV jednat, jakož jej i reprezentovat. Pověřenci jsou za činnost jim svěřených úseků odpovědni předsednictvu ČHV a jsou povinni jej pravidelně informovat o fungování projektů.

Současně dochází rovněž s účinností od 1. 5. 2022 k zániku funkce ředitele/ředitelky ČHV, resp. jejího obsazení. Pravomoci svázané s touto funkcí přebírá ode dne 1. 5. 2022 předseda ČHV. Dosavadní ředitelka ČHV Lucie Rybová, zůstává nadále v organizaci jakožto pověřenec a vedoucí projektu Poradenské centrum ČHV, v jehož rámci vykonává veškerou řídící činnost.

Předsednictvo touto cestou vyjadřuje poděkování paní ředitelce Lucii Rybové za dlouholeté vedení ČHV, za osobní nasazení při výkonu této funkce a za veškerou její činnost.

JUDr. Václav Vlk

předseda Českého helsinského výboru

Pozvánka na Valnou hromadu ČHV

Vážené členky, vážení členové,

dovolte, abych Vás jakožto předseda spolku v souladu s čl. 8. odst. 3. Stanov ČHV tímto pozval na valnou hromadu Českého helsinského výboru, z. s., která se bude konat dne 26.4.2022 od 16.30 hod. v sídle ČHV na adrese Štefánikova 21, 150 00 Praha 5 (budova Úřadu práce ČR, první patro).

Zdvořile prosím, abyste do 22.4.2022 potvrdili svou účast na valné hromadě na e-mailovou adresu: .

S přátelským pozdravem

JUDr. Václav Vlk
předseda Českého helsinského výboru

Pozvánku na valnou hromadu včetně programu najdete v příloze ve formátu PDF zde.

Tisková zpráva: Stanovisko ČHV k vyjádření ombudsmana, které se týkají problematiky Romů 2021

Kancelář veřejného obhájce lidských práv hraje důležitou roli v právní soustavě České republiky, neboť  podle § 1 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb. o Veřejném ochránci práv ve znění od 1. 2. 2022 se úloha veřejného ochránce specifikuje takto: ,,Veřejný ochránce práv (dále jen „ochránce“) působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod

Jde tedy o ochranu individuálních práv, jež může být dotčena diskriminací. Na ni jmenovitě upozorňují paragrafy § 1 odst. 5 a §21b výše uvedeného zákona. Navíc úřad ombudsmana je partnerem pro mezinárodní organizace, mimo jiné i pro oblast rovného zacházení: vždyť v roce 2009 byl ochránce v roce ,,pověřen rolí národního tělesa pro rovné zacházení a ochrany před diskriminací (equality body) v souladu s právem Evropské unie” (Zpráva veřejného ochránce práv o činnosti za 3. čtvrtletí roku 2021 s odkazem na  monitorovací zprávu z r. 2020 (,,Naplňování práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací”).

Tedy v souladu s tímto zákonem se ochránce věnoval problematice diskriminace, jak vyplývá ze tří čtvrtletních zpráv za rok 2021, jež zatím byly zatím předloženy Poslanecké sněmovně.

Problém diskriminace se ovšem může vztahovat k celé skupině lidí, i když se ve svém důsledku dotýká jednotlivců. Diskriminace může vyplývat z jednotlivé zkušenosti, předsudečnosti a ze skupinové zášti či nenávisti, která může přecházet z generace na generaci, a tak se v průběhu času upevňovat. To jistě platí pro vztahy mezi nezanedbatelnou částí neromské národnostní většiny a romské menšiny. V dobách společenského neklidu taková nenávist může vést k násilnostem, jako se např. stalo v pokusu o proticikánský pogrom v Janově u Litvínova v r. 2008.

Uvedený janovský případ poukazuje na smutnou realitu české společnosti, již představuje přetrvávající skupinová zášť mezi romskou a majoritní společností. Toho si byla vědoma minulá vláda, stejně jako i její předchůdkyně, jak vyplývá z vládního dokumentu ,,Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategie romské integrace) 2021-2030”, který byl představen veřejnosti v dubnu r. 2021. Citujme z úvodu tohoto dokumentu: ,,Situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám české společnosti po roce 1989. Je vážnou výzvou ve sféře lidsko-právní a sociálně-ekonomické. Přes dílčí úspěchy, např. při vytváření podmínek pro emancipaci Romů, v oblasti podpory romské kultury a romského jazyka či zahájení zásadních reforem ve vztahu ke vzdělávání romských dětí a fungování institucí napomáhajících integraci Romů, se nepodařilo dosáhnout celkového pozitivního obratu. Nadále přetrvávají trendy vedoucí k marginalizaci, sociálnímu vyloučení a k územní segregaci části Romů. Romové čelí denně předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci. Ačkoliv po zhroucení komunistického režimu došlo k zásadním, paradigmatickým změnám v ochraně lidských práv a při prosazování rovnosti, česká společnost stále selhává, pokud jde o efektivní ochranu práv a ochranu před diskriminací romské menšiny.“

Uvedený dokument se odkazuje na ,,koncepci boje proti extremismu pro rok 2020”, kterou vypracoval odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra ČR v roce 2020. V něm stojí: ,,Extremisté mj. zneužívají pocitu ohrožení v rámci veřejnosti. Je třeba, aby stát zaštítil aktivity k prevenci kriminality zejména v souvislosti se sociálně vyloučenými lokalitami, dále pak integrační aktivity pro menšiny a cizince. V neposlední řadě pak musí stát poskytovat pomoc a podporu územní samosprávě. Krajům a obcím je třeba rovněž poskytovat pomoc v oblasti shromažďovací agendy.”

S tímto popisem situace se Český helsinský výbor ztotožňuje a zdůrazňuje, že dlouhodobě neřešený problém soužití romské menšiny s většinovou společností byl a je záminkou k tomu, aby se konstituovaly politické síly, jejichž cílem je změna demokratické podstaty státu. ČHV podotýká v této souvislosti, že uvedený dokument ,,Strategie romské integrace) 2021-2030” neuvádí počet Romů, kteří v minulosti emigrovali z České republiky, z nichž mnozí v jiných zemích našli svůj nový domov.

Veřejný ochránce práv odmítl onen výše zmíněný vládní dokument „Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategie romské integrace) 2021-2030“ a ve svých připomínkách (Příloha č. j. KVOP-726/2021/S z 11. 1. 2021) k tomuto dokumentu

tvrdí, že Strategie je „nerealizovatelným dokumentem sestaveným bez znalosti věci.“ Uvádí, že jeho první výhrada směřuje ke sdělení předkladatele, že není k dispozici dostatek dat pro posouzení situace, když se předmětnými otázkami zabývá celá řada ze státního rozpočtu placených neziskových organizací, ale i několik vládních výborů a agentur ke sledování téhož.“ K tomu ČHV dodává, že ombudsman s nejvyšší pravděpodobností poukazuje na bod 2.1.1 „Data“ a bod 2.1.2 „Sebeidentifikace“ dokumentu Stategie, které se dotýkají především těch Romů, kteří podle tohoto dokumentu ani nejsou „výraznými nositeli romské kultury a identity, ani nežijí v situaci sociálního Vyloučení.“

Podle názoru ČHV byla „Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategie romské integrace) 2021-2030“ sestavena s velikou akribií. Uvedený dokument shrnuje množství údajů, a v tom spočívá jeho podstatná hodnota, i když podle mínění ČHV jde o obecný rámcový text. Strategie ve svém konstatování poukazuje na vlastně na totéž, co ombudsman, a to na krajně neutěšený stav v této věci – viz např. kapitolu 2.1 Strategie.

Ombudsman dále uvádí, že pokládá Agenturu pro sociální začleňování za zcela nefunkční instituci, neboť s ní řada obcí odmítá spolupracovat.“ Právě tak kritizuje Platformu pro sociální bydlení, jejíž nerealizovatelné návrhy v minulém volebním období pohřbily připravovaný zákon o sociálním bydlení.“ Dále připojuje, „že podle jeho poznatků plyne, že za jejich působení se totiž počet vyloučených lokalit téměř ztrojnásobil.“

Na tomto místě ČHV považuje za vhodné uvést, že je zarážející, pokud v takové oblasti hovoří státní instituce různým jazykem[1]. Ombudsmanova slova lze vyložit i tak, že by se Agentura měla zrušit. Ale podle mínění ČHV je taková instituce, jako je Agentura, snahou o civilizované řešení tak obtížného problému. Navíc z věty, že „řada obcí odmítá spolupracovat s Agenturou“, přece neplyne, že by jiné obce s ní nespolupracovaly a měly z toho prospěch.

Druhá ombudsmanova výhrada k uvedené Strategii se týká „absence důrazu na potřebnou spoluúčast Romů na řešení těchto problémů (chování v domech a bytech, veřejný pořádek, posílání dětí do škol atd.), který třeba při výčtu „strategických cílů“ zcela chybí”[2].

Tuto svou kritiku ombudsman konkretizuje na citátu ze Strategie, která se vztahuje k bytové problematice: „Romové tvoří jednu z nejohroženějších skupin na trhu s bydlením nejen z důvodu jejich velkého zastoupení mezi nízkopříjmovými domácnostmi, ale především z důvodu diskriminace a anticiganismu.“ „Je nepředstavitelné,” pokračuje ombudsman, „že by někdo, kdo je obeznámen se životem v našich obcích, mohl něco takového považovat za reálnou skutečnost. Každý, kdo je třeba jen povrchně seznámen s problematikou bydlení Romů přece ví a potvrdí, že problémy s bydlením někteří Romové skutečně mají, ale nikoliv z důvodů diskriminace, ale proto, že značná část z nich devastuje bytový fond a přeměňuje tak části obcí ve vyloučené lokality.“

Tato citace směřuje k typickému anticiganistickému klišé, které povrchně poukazuje na tuto sociální problematiku, aniž by bralo v úvahu sociální a kulturní past, do které se dostali lidé ve vyloučených lokalitách. Na této citaci je patrný postoj ombudsmana, který neshledává složitost celé problematiky, do které jistě patří i anticiganismus. Bylo by zajímavé se zeptat ombudsmana, jak on by si představoval, jak se dá zařídit „spoluúčast Romů na řešení těchto problémů.“

ČHV dále považuje za zarážející odůvodnění, proč se ombudsman odmítl hlouběji zabývat problémem nucených sterilizací romských žen. Ve svých připomínkách, o kterých se psalo výše (Příloha č. j. KVOP-726/2021/S z 11. 1. 2021), ombudsman uvedl: „Na základě podnětů se můj předchůdce JUDr. Otakar Motejl zabýval otázkou protiprávních sterilizací a v roce 2005 vydal závěrečné stanovisko s opatřením k nápravě. JUDr. Otakar Motejl navrhl zvážit přijetí právní úpravy, která by umožnila odškodnit postižené nezákonnými sterilizacemi. Pro konstrukci takové úpravy jako inspiraci navrhl švédskou právní úpravu. Časové období, které by pro případné odškodnění připadalo v úvahu, mělo být dle uvedeného stanoviska omezeno existencí právních titulů pro výplatu dávek za sterilizaci, tj. léty 1973 – 1991. Vytvořením zprávy bych se musel zabývat trestněprávní i politickou rovinou případů, což mi však nepřísluší, neboť je mým posláním zejména iniciace nápravy, což učinil můj předchůdce vydáním stanoviska a moje zástupkyně tiskovou zprávou, ve které vyzvala poslance, aby projednali a přijali návrh zákona umožňující odškodnění za nezákonné sterilizace.“

ČHV v této souvislosti poukazuje na § 8 odst. 1 trestního řádu, podle něhož jsou „státní orgány dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin”.

Ačkoliv se v uvedených připomínkách ombudsman brání – obecně zcela správně – politizaci případů, zde by jasné obecné vyjádření, co je a co není přípustné, bylo jistě pozitivem. Na druhé straně se ombudsman ovšem ve svých vyjádřeních vyjadřuje jednostranně a nepochybně v politickém smyslu: Tak např. 8. 3. 2021 ombudsman na svém blogu uveřejnil článek „Vtip“, kterým reagoval na poprask, jejž vyvolala skutečnost, že vrchní hygienička paní Svrčinová měla na svém Facebooku vyvěšen tento vtip: „Fero Lakatoš dnes vykradl svůj vlastní byt. Fero dodržuje karanténu a pracuje z domova. Buď jako Fero.“ Paní Svrčinová se za to omluvila, ale ombudsman ve svém blogu uvedl: Problém máme tam, kde jej vtipoví Koniáši nechtějí vidět. Totiž v tom, že žádný vtip nevytvořil Chánov.”

Zdá se, že ombudsman opravdu nevnímá, jakou přehradou je vyvolávání skupinové nenávisti. Ta se vyvolává především slovy, šířenými v jakékoliv podobě. Tím hůř, chová-li se k takovým výrokům s nepatřičnou shovívavostí ombudsman. ČHV to považuje za bagatelizaci rasismu. Na druhé straně ombudsman uveřejnil v Právu 28. 1. 2022 článek „Holokaust nebyl ,,obyčejný” pogrom.“ Tento článek obsahoval výrok: „Měla by nás děsit ona snadnost, s jakou se to stalo. Ono zhroucení morálky a jakýchkoliv občanských cností nejen jednotlivců. To neumíme, podle mého názoru dodnes pochopit, natož vysvětlit. A že se to nemůže opakovat? S dnešní technikou? Na to se ptejme, když si připomínáme holokaust!“

Jan Fábry, člen

Mikuláš Vymětal,

pověřený člen předsednictva Českého helsinského výboru, z. s.


[1] To se ostatně projevuje v napjatých vztazích mezi ombudsmanem a jeho zástupkyní Monikou Šimůnkovou. Viz článek Ireny Svobodové v Respektu ze dne 28. 1. 2021.

[2] ČHV k tomu uvádí, že ve Strategii ovšem stojí: Účast romských dětí na nepovinném předškolním vzdělávání byla dlouhodobě nízká. Teoretické koncepce dokládají, že v případě dětí předškolního věku z prostředí sociálního vyloučení by měla být školní docházka doplněna o koordinovanou podporu rodinné péče poskytovanou odborníky a pracovníky zpravidla z neziskového sektoru, popřípadě terénními sociálními pracovníky.“ A dále: Posilování účasti Romů na rozhodovacích procesech, podpora rozvoje jejich identity, včetně rozvoje kultury, jazyka a uchování historie, je základním předpokladem pro zlepšení situace romské menšiny i v oblastech vzdělávání, bydlení, zaměstnanosti či zdraví. Zároveň prostřednictvím komunitní práce a aktivním zapojování Romů ve všech sférách společnosti strategický cíl v oblasti emancipace přispívá k boji proti stereotypům a předsudkům, tudíž ke snižování anticiganismu ve společnosti.“ (Kapitola 3.3 Strategie)

Tiskovou zprávu ve formátu PDF najdete zde.

Tisková zpráva: Stanovisko ČHV k válečnému stavu na Ukrajině

Český helsinský výbor v souvislosti s válkou na Ukrajině, vyprovokovanou a vedenou vládnoucím režimem Ruské federace, prohlašuje, že toto extrémní násilí považuje za zjevně porušující všechny normy mezinárodního práva a lidské slušnosti a obyčejné lidskosti.

Přesto nezapomeňme, že co odlišuje demokratický svět od těch, kteří ho chtějí zničit, je důvěra ve vládu práva. Proto upozorňujeme a vyzýváme odpovědné vládní činitele, v Ruské federaci je velká skupina osob, které vyjadřují kritické názory k aktuálnímu vládnoucímu režimu, těch, kteří se staví aktivně na odpor cestou občanské neposlušnosti a uveřejňování svých názorů.

Výslovně tímto vyjadřujeme podporu těmto skupinám a jednotlivcům, přičemž zdůrazňujeme kupříkladu činnost Moskevského helsinského výboru, který má naši plnou podporu. Více na www.mhg.ru.

Vyzýváme a upozorňujeme demokratické vlády, že je potřeba přijmout opatření a zákony, kterými dojde k udělení politického azylu všem dezertérům z vojsk Ruské federace, odpíračům vojenské služby v Ruské federaci a v Bělorusku, všem, kdo se zúčastní jakékoli akce proti těmto totalitním systémům v obou zemích, všem, kterým hrozí nebezpečí za jejich občanské a lidské postoje v této době.

Těmto lidem musí být ochrana poskytnuta ihned, jakmile o ni požádají a jakmile se dostanou do moci úřadů demokratických států.

Za předsednictvo Českého helsinského výboru 

Mikuláš Vymětal, člen předsednictva
JUDr. Václav Vlk, předseda

Tiskovou zprávu ve formátu PDF najdete zde.

Tisková zpráva: Stanovisko ČHV k hrozícímu vojenskému konfliktu na Ukrajině

Český helsinský výbor sleduje se znepokojením dění v okolí hranic Ruské federace s Ukrajinou a dlouhodobé zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi. ČHV se domnívá, že s ohledem na zprávy, které jsou k dispozici z důvěryhodných zdrojů, a to nejenom mediálních, ale i z vyjádření zpravodajských služeb některých států, nelze další eskalaci a případný vojenský konflikt v současné době vyloučit.

Vojenským konfliktem na Ukrajině by byli nepochybně postiženi především její občané a obyvatelé, jejichž životy a zdraví by byly v ohrožení. Je však zřejmé, že by konflikt měl neoddiskutovatelný dopad i na další země. Pokud by k takové události došlo, není pochyb, že by se zvýšil počet válečných uprchlíků přicházejících do jiných evropských států včetně České republiky. Nejsou nedůvodné obavy, že by takové množství přistěhovalců způsobilo v České republice vnitrostátní pnutí a posilování xenofobních nálad ve společnosti.

ČHV má za to, že je třeba využít všech dostupných nástrojů k tomu, aby bylo konfliktu zamezeno. Důvodem přitom nejsou pouze životy a zdraví obyvatel Ukrajiny, kteří by byli střetem nevyhnutelně zasaženi, ale i zájmy české společnosti, jejíž další rozdělování a radikalizace by v takovém případě hrozily. Současná situace do značné míry připomíná kombinaci stavu před II. světovou válkou a před konflikty v bývalé Jugoslávii. ČHV se domnívá, že je třeba se poučit z historie a dřívějších chyb, a proto vyzývá vlády demokratických zemí, aby se nikoli pouze prostřednictvím projevů a výzev, ale především svým aktivním jednáním podílely na odvrácení hrozby válečného řešení krizové situace.

JUDr. Václav Vlk
předseda Českého helsinského výboru

Tisková zpráva: Stanovisko ČHV k zimním olympijským hrám v Pekingu

S ohledem na blížící se XXIV. zimní olympijské hry, které se budou konat v Čínské lidové republice, považuje ČHV za nutné se s ohledem na své poslání a stav základních lidských práv a svobod v Čínské lidové republice vyjádřit k okolnostem, za nichž je tato sportovní událost pořádána.

Podle Olympijské charty je olympionismus životní filozofie založená mj. na výchovné hodnotě dobrého příkladu, sociální odpovědnosti a na respektování základních univerzálních etických principů. Cílem olympionismu je zapojit sport do rozvoje lidstva a vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti. Požívání práv a svobod stanovených chartou musí být zajištěno bez jakékoli formy diskriminace, jako je diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, náboženství, politického nebo jiného přesvědčení, národnosti nebo společenského původu, majetku, původu nebo jiného postavení. Posláním Mezinárodního olympijského výboru je vystupovat proti veškerým formám diskriminace v olympijském hnutí, povzbuzovat a podporovat zlepšení postavení žen ve sportu, vystupovat proti jakémukoliv politickému nebo komerčnímu zneužití sportu a sportovců, povzbuzovat a podporovat zodpovědný přístup k problémům životního prostředí, podporovat udržitelný rozvoj ve sportu a vyžadovat, aby se olympijské hry konaly v souladu s těmito zásadami.

ČHV se domnívá, že rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru konat XXIV. zimní olympijské hry v Čínské lidové republice je v přímém rozporu s Olympijskou chartou a zásadami a principy, na nichž olympionismus stojí. Čínská lidová republika je jednou z nejméně demokratických zemí ve světě. Tato země nectí základní lidská práva a svobody a situace v zemi se stále zhoršuje. Na úrovni mezinárodního společenství nepanují pochyby o tom, že Čínská lidová republika používá metody zastrašování odpůrců současného režimu, používá nástroje nelidského zacházení, trestání, mučení a utlačování národnostních menšin. Přestože před konáním letních olympijských her v Pekingu v roce 2008 Čínská lidová republika ubezpečovala, že právě olympijské hry jí umožní se více otevřít světu a dodržování lidských práv ze strany čínské vlády zlepšit, nejenže se tak nestalo, ba dokonce přicházejí další znepokojivé zprávy nasvědčující tomu, že se čínská vláda vydala směrem právě opačným (vizte např. mučení Ujgurů a odstraňování demokratických struktur v Honkongu).

Čínská lidová republika nedodržuje mezinárodní úmluvy, jimiž je vázána, a zdá se, že mezinárodní společenství se již s touto skutečností smířilo, ustoupilo od svých apelů vyzývajících ke zlepšení situace v zemi a upadlo do nepřípustné apatie. Konání zimních olympijských her v této zemi je však v přímém rozporu se zásadami olympionismu a principy, které jsou pilíři Olympijské charty. ČHV si neumí vysvětlit, jaké pohnutky vedly Mezinárodní olympijský výbor k přijetí takového rozhodnutí, důrazně s ním nesouhlasí a vyzývá Českou republiku a další země stojící na demokratických principech k politickému bojkotu této sportovní události.

JUDr. Václav Vlk
předseda Českého helsinského výboru

Tisková zpráva: Stanovisko ČHV k přibývajícím případům stíhaných příslušníků Vězeňské služby České republiky

Český helsinský výbor sleduje se znepokojením přibývající počet případů stíhání příslušníků Vězeňské služby České republiky pro trestné činy a přestupky páchané na osobách ve výkonu trestu odnětí svobody. Ke dni vydání této tiskové zprávy činil počet věznic, kde v posledních dvou letech vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů fyzické násilí, čtyři – Světlá nad Sázavou, Rýnovice, Pardubice a Valtice.

Přestože celkový počet potrestaných není tak vysoký a mnohá podezření se s jistotou potvrdit nepodařilo, je třeba mít na zřeteli, s kolika podezřeními byla vyšetřování zahájena: jen ve Věznici Rýnovice bylo za rok 2020 z různých deliktů podezřelých 15 dozorců. Takové číslo je alarmující. Nezanedbatelné množství podnětů přitom nebylo získáno od Vězeňské služby, ale od samotných vězňů. Je proto patrné, že kontrolní systémy Vězeňské služby České republiky případy takového chování svých příslušníků zachycují jen nedostatečně. Lze se také domnívat, že podobných, avšak dosud neodhalených případů, může být větší množství. V případě, že by bylo prokázáno, že k jednání konkrétních dozorců docházelo s vědomím jejich nadřízených, je třeba vyvodit odpovědnost všech zúčastněných, a dát tak jasný signál, že vedení Vězeňské služby netoleruje násilí vůči vězněným osobám v jakékoliv podobě.

Z dostupných informací zástupci ČHV usuzují, že problém, s nímž máme co dočinění, je systémový a je do značné míry důsledkem špatné trestní politiky státu, která vytváří taková vězeňská společenství, v nichž nelze podobným situacím dostatečně předcházet a tyto jsou proto jejím nevyhnutelným důsledkem.

Český helsinský výbor kvituje aktivní přístup k problematice jak ze strany Vězeňské služby České republiky, tak Generální inspekce bezpečnostních sborů, a zodpovědnost, s níž se k vyšetřování konkrétních případů postavily. Současně je připraven k systémovému řešení přispět svou monitorovací činností i spoluprací s příslušnými orgány veřejné moci.

JUDr. Václav Vlk
předseda Českého helsinského výboru

Tisková zpráva: Vyjádření ředitelky Českého helsinského výboru ke Dni lidských práv

Vážení spoluobčané, všichni lidé dobré vůle, kteří žijí v naší zemi,

     dovoluji si Vás oslovit dne 10. prosince, kdy byla v roce 1948 Valným shromážděním OSN přijata Všeobecná deklarace lidských práv, kdy slavíme Den lidských práv, abychom si společně připomněli, jaký význam mají lidská práva pro nás všechny a jaké výzvy před námi stojí.

     Žijeme ve velmi těžké době, kdy nám až příliš často odcházejí blízcí a my jsme bezradní a smutní, že nemůžeme být s nimi během hospitalizace v nemocnici a ani během jejich posledních chvil. Jsme více než kdykoliv dříve konfrontováni a zatíženi strachem o své zdraví, obavami o své blízké, obavami o udržení rodiny, obavami o zachování své práce, obavami o svoji budoucnost i o budoucnost této země.

    Všechny dosavadní úspěchy při prosazování základních lidských práv a svobod jsou nyní pro nás v této složité době posilou a ochranou. To co se nám v uplynulých letech naopak nepodařilo prosadit zejména v oblasti naplňování sociálních práv nás teď nesmírně zatěžuje a dohání. Je čas si to uvědomit a začít jednat.   

     Mezi úspěchy na lidskoprávním poli lze rozhodně označit nezávislost soudů, které zatím hlídají stát, aby čistě pod ekonomickým tlakem a bez zásadních argumentů neobětoval v zájmu většiny menšinu.  Tisíce jednotlivců, kteří někdy jen váhají, hledají, ptají se a třeba nesouhlasí s povinným očkováním.  Tato menšina, ale i další jiné skupiny, které jsou v menšině (např. osoby se zdravotním postižením) mají, jako každý člověk v této zemi, právo na svobodu slova, právo rozhodovat se o svém zdraví a o zdraví svých dětí, mají právo vykonávat práci, na kterou se připravovali a kterou chtějí vykonávat, mají právo na svobodu pohybu, právo na ochranu soukromí atd. Děkujeme.

     V demokratické společnosti, kde jsou lidská práva klíčovou hodnotou, je třeba za všech okolností vést ve společnosti dialog, ne monolog. Je třeba lidi žádat a vysvětlovat, ne jim rozkazovat, lhát a vyhrožovat. Do této doby se už nechceme vracet. Laskavost, vzájemnost, solidarita, péče a zájem o druhé a o jejich problémy udělají větší službu než šíření nenávisti, zloby a výčitek. I to je třeba si během Dne lidských práv znovu připomenout. A poděkovat všem, kteří se o dialog v tolik rozdělené společnosti v posledních dvou letech snaží.   

    Co se nám nepodařilo při naplňování lidských práv dříve změnit, začíná být nyní bohužel až příliš zjevné. Pro statisíce lidí je totiž nejistota týkající se bydlení, práce, výše příjmu současného a budoucího stejnou hrozbou jakou je onemocnění či úmrtí na Covid 19. Mnoho lidí nemá již nyní střechu nad hlavou, mnoho lidí živoří na hranici chudoby. Mnoho lidí žije ve strachu ze ztráty bydlení a majetku z důvodu lichvářských úroků a vysokých penále u exekucí, které mohl stát přes své instituce řešit jinak.

Vymáhání dluhů na zdravotním pojištění, dluhů za neplacení jízdného, dluhů po trestné činnosti druhé osoby nesmí vést k úplné likvidaci člověka, když kromě dlužné částky musí platit nekřesťanské úroky.    Vymáhání spravedlnosti a základních lidských práv, které jsou v ohrožení, se stává rovněž nedostupné, protože na kvalitní právní pomoc je třeba mít dnes velké příjmy nebo dostatečné úspory. Tento stav je ne podobný pandemii a je mu nutné čelit stejně razantně jako při ochraně našeho zdraví. V těchto věcech je třeba dosáhnout rychle nápravy.

       Jedinec nesmí být obětován systému. Systém se musí přizpůsobit jedinci. Jedině tak se všem lidem v této zemi bude žít důstojně. Slabí a zranitelní mají mít vždy ochranu a podporu ze strany státu. Také národnostní menšiny zejména Romové mají právo na rovné zacházení v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, zaměstnávání, bydlení a mají právo aktivně se podílet na rozhodování o věcech veřejných včetně fungování státní správy a samosprávy. Důstojné bydlení, důstojný příjem, důstojné zacházení ve stáří, důstojné zajištění a péče během nemoci, důstojné podmínky při péči a při výchově dětí, důstojné podmínky a zacházení v institucionálních zařízeních jako jsou psychiatrické nemocnice nebo věznice, důstojné podmínky a zacházení se všemi, kterých se to týká při narození i během umírání. To vše je možné dosáhnout, pokud hlavní prioritou těch, kteří řídí stát, je ochrana a naplňování lidských práv.

     Chceme věřit, že nová vláda bude tuto prioritu mít, byť není zatím výslovně zmíněna ve společném prohlášení stran. V nové vládě také není ministr, který by důležitou agendu lidských práv měl v gesci. Lze tedy jen doufat, že až v roce 2022 a v dalších letech bude vláda prezentovat situaci v oblasti naplňování lidských práv v ČR před ostatními státy během Univerzálního periodické přezkumu OSN, nebudeme oproti jiným státům nadále tolik pozadu při plnění závazků z mezinárodních úmluv o lidských právech, jak je tomu v současnosti.     

      Vyzýváme proto vládu, ty, kterým jsme v demokratických volbách dali náš hlas, aby jej využili k prosazení změn v jejichž středu musí být primárně zájem na dodržování a na naplňování základních lidských práv a svobod. Aby až se rok s rokem sejde jsme mohli říct, že se nám všem v této zemi žije lépe a že budoucnost této země je i nadále spjata s demokracií a s naplňováním lidských práv.

                                                                                Lucie Rybová                   
ředitelka Českého helsinského výboru

Tiskovou zprávu ve formátu PDF najdete zde.

Poslední rozloučení s Petrem Uhlem se koná symbolicky na Den lidských práv

Poslední rozloučení s Petrem Uhlem se uskuteční ve strašnickém krematoriu 10. prosince –  symbolicky na Den lidských práv. Ve stejný den v roce 1988 se na francouzském velvyslanectví v Praze uskutečnilo památné setkání disidentů s francouzským prezidentem Françoisem Mitterandem, kterého se zúčastnil i Uhl.

Novinář a publicista, někdejší disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i v polistopadové éře zasazoval o ochranu lidských práv, zemřel 1. prosince. Bylo mu 80 let. Rozloučení, které má být podle jeho rodiny oslavou naplněného života statečného člověka, bude možné sledovat i před velkou obřadní síní na obrazovkách.

„Přijďte prosím všichni, kdo jste ho měli rádi, a společně oslavme jeho naplněný život. Obřad se bude konat ve velké obřadní síni ve strašnickém krematoriu dne 10. prosince 2021 v 15 hodin,“ napsal syn Michal Uhl na svém facebookovém profilu.

Uhl společně se svoji ženou patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu. Kvůli svému přesvědčení strávil za normalizace devět let svého života ve vězení a ani v polistopadové době nepřestal s hájením lidských práv.

Uhl byl spoluzakladatelem, signatářem a aktivistou Charty 77, stál také u zrodu Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Po listopadu 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru (OF), za které byl v roce 1990 zvolen jako člen Levé alternativy poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář, řadu let působil jako komentátor deníku Právo.

V 90. letech byl členem Občanského hnutí, mezi roky 2002 a 2007 byl ve Straně zelených, za kterou v roce 2006 kandidoval do Sněmovny, poslancem se ale nestal. Za sociálnědemokratického kabinetu Miloše Zemana se stal vládním zmocněncem pro lidská práva.

Petr Uhl byl také řadu let členem Českého helsinského výboru a stál při jeho založení. Poslední rozhovor s ním, nejen o historii, ale i o současnosti ČHV, vedl Mikuláš Vymětal. Rozhovor vyšel v publikaci Svobodní a sobě rovní – 33 let boje za lidská práva. 

https://protestant.evangnet.cz/kritika-lidskopravnich-nehoraznosti-i-ucinna-pomoc

https://www.zbozi.cz/vyrobek/svobodni-a-sobe-rovni-lucie-rybova-mikulas-vymetal-2021-brozovana/#utm_source=seznam&utm_medium=cpc&utm_campaign=DRTG_produkty&utm_content=Prohlizeli+produkty+%5b1%5d&project=Zbozi_MKT

Více na   

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/posledni-rozlouceni-s-petrem-uhlem-bude-symbolicky-na-den-lidskych-prav/2127965

Další příspěvky

Všechny publikované příspěvky naleznete zde.